Radim Kuba se snaží odhalit důležitost pořadí narození sourozenců ****************************************************************************************** * Radim Kuba se snaží odhalit důležitost pořadí narození sourozenců ****************************************************************************************** Záleží na pořadí narození sourozenců? Dají se poznatky o souvislostech zobecnit a využít v z nás? Širší vliv sourozeneckých konstelací na různé oblasti lidské osobnosti zkoumá v rám doktorského studia s podporou Grantové agentury UK na Přírodovědecké fakultě UK Mgr. Radim zároveň spolupracuje na projektech v Národním ústavu duševního zdraví a ČVUT. Název vaší disertační práce zní Rodinné konstelace jako epigenetický faktor ovlivňující čl tomuto tématu věnujete? Už při hledání tématu bakalářské práce mne prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr., nasměroval konstelace a jejich vliv na osobnost člověka. Zaujal mne svými prvními otázkami na počet s poznatky o pořadí narození aplikovanými na moji osobu natolik, že jsem se rozhodl věnovat A je tomu tak doposud. Co konkrétně ve své práci zkoumáte? Nyní se zabývám analýzou vlastních sourozenců nebo kombinací vlastní a nevlastní sourozenc s ohledem na to, jestli spolu vyrůstali, či ne. Zaměřuji se na vlivy na intelekt a na to, inteligence a vzdělání člověka podle pořadí narození. V naší laboratoři řešíme ale rovněž morální dilemata člověka, na sexualitu, osobnostní rysy a další. Můžete být trochu konkrétnější? Ne každý princip rodinných konstelací zná. Rozlišujeme dva základní typy pořadí narození: biologické a funkční. Biologické narození z se člověk narodil matce, funkční mne zajímá více. Jde o psychologický efekt, který zohledň vztahu člověk vyrůstal, a výsledný efekt ovlivňuje velmi mnoho faktorů. V současné době je jak silný vliv pořadí narození na člověka má. Někteří vědci se dokonce kloní k názoru, že s pořadím narození neexistuje, i když tomu v minulosti bylo jinak. Celkově se ale zdá, že dimenze lidské osobnosti jsou ovlivněny poměrně významně. Ukazuje se, že v populaci si mezi sebou mohou být podobnější spíše prvorození z různých ro sourozencům v jedné rodině. Dalo by se očekávat, že sourozenci, kteří sdílejí velkou část informace, si budou spíše podobní navzájem. Především v osobnostních rysech a postojích se že tomu tak není. Rozdíly způsobují např. styl výchovy, přístup rodičů a celkově prostředí vyrůstal, apod. Rodiče se totiž často chovají jinak ke svému prvnímu dítěti a jinak k dítě Tato zajímavá skutečnost se odborně nazývá tzv. horizontální podobnost. Existuje mnoho fak největší vliv má rodina – je důležité, jakého pohlaví jsou sourozenci, jaký mají věkový od rodiče rozvedli, zda mají nevlastní sourozence atd. Jak mohou s těmito informacemi naložit jednotliví členové rodiny? Mám rád, když moje práce má přesah do praxe, a zde vidím velký potenciál využití teorie po ve společnosti. Už v pubertě si člověk utváří své postoje, začíná se orientovat ve světě, chvíli bude vědět, proč je takový, jaký je, může mu to pomoci pochopit sebe sama. Nejde o je někdo nebo něco lepší, nebo horší, ale pochopit spojitosti a důvody. A ve chvíli pochop zapracovat na nedostatcích. To může lidem pomoci i v partnerských vztazích, ve škole, při komunikaci s přáteli a v dalších oblastech života. Nehledě na to, že se ukazuje, že pořadí mít poměrně zásadní vliv např. na projev některých duševních poruch. Můžete své poznatky zobecnit? Především je důležité zmínit, že všechny zobecňující soudy musíme brát jako tendence, prav nezaměňovat ji za absolutní platnost. V konkrétních případech je nutné vzít v potaz právě rozmanitost faktorů, které daného člověka ovlivňují. Prvorození fungují do narození sourozence jako jedináčci: nemusí se dělit, mají veškerou p všechny zdroje. Ne vždy bývají rozmazlení, ale dokážou lépe komunikovat s dospělými než s introvertní, mívají vyšší inteligenci i lepší studijní schopnosti, větší ambice, ctižádost která si volí, patří typicky právníci, lékaři nebo vědci. Při narození druhého sourozence otřes, najednou už nejsou v rodině sami. Později narození mívají vše naopak: bývají extrovertní, mají více kamarádů, jsou společenš sympatičtí, stávají se diplomaty nebo obchodníky, mají úspěch ve společnosti a snadněji do dělat kompromisy. Je potvrzeno, že většina vědců z různých oborů jsou jedináčci nebo prvor prezidenti USA patří ve většině do této kategorie. Ale i já sám jsem příkladem toho, že ne všechno se dá zobecnit. Jsem druhorozený, mám star mladší sestru, ale mé charakteristiky ukazují na prvorozeného. Vidíte, studuji něco, abych mne neplatí! S jak velkým vzorkem lidí pracuje vaše studie? Každá studie, na které pracuji, má jiný vzorek, celkově lze však říci, že často jsou to de Mojí „výzkumnou základnou“ jsou studenti Přírodovědecké fakulty, ale rád bych zmínil i dal naší výzkumné laboratoře profesora Jaroslava Flegra. Máme svoje webové stránky www.pokusni "http://www.pokusnikralici.cz"] a stránky na Facebooku, kde se lidé mohou registrovat a do online. Dobře zde funguje sdílení dotazníků a princip „sněhové koule“, tedy nabalování dal odpovědí. Pokud tedy máte chuť přispět k našim výzkumům, neváhejte se přidat mezi naše Pok [ URL "https://www.facebook.com/pokusnikralici/?fref=ts"] ! Každý v našem týmu se zabývá jinou oblastí a dotazník vzniká spojením otázek jednotlivých bádání.