Dvě ceny, dvě čestná uznání. Ministr zdravotnictví ocenil vědce UK ****************************************************************************************** * Dvě ceny, dvě čestná uznání. Ministr zdravotnictví ocenil vědce UK ****************************************************************************************** Ve čtvrtek 15. prosince převzali Cenu ministra zdravotnictví za mimořádné výsledky ve zdra a vývoji řešitelé projektů, které byly podporovány Interní grantovou agenturou Ministerstv veřejných zdrojů. Nechyběly mezi nimi i týmy Univerzity Karlovy. Vědecký tým pod vedením doc. ing. Stanislava Kmocha, CSc., z Ústavu dědičných metabolickýc a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze dostal cenu za zkoumání genetických a molekulárních nemocí. Provedl více než 40 studií zaměřených na hledání genetických a molekulárních příči nemocí. Díky novým metodám analýzy genomu (souboru veškeré genetické informace konkrétního dokázali vědci určit příčinu více než 20 vzácných geneticky podmíněných onemocnění. „Výzkum přinesl nové poznatky o funkci genů zapříčiňujících onemocnění a o mechanismech vz studovaných nemocí. Získané informace jsme využili již v rámci řešení projektu k cílené DN kvalifikovanému genetickému poradenství, prenatální diagnostice a prevenci. Nové poznatky východiskem pro vývoj cílené léčby,“ uvedl doc. Kmoch. Doplnil, že se na výzkumu dále podí Stránecký, Ph.D., Mgr. Hana Hartmannová, Ph.D., Ing. Kateřina Hodaňová, PhD., MUDr. Helena všichni z 1. lékařské fakulty UK. Další tým v čele s prof. MUDr. Robertem Jechem, Ph.D., z Neurologické kliniky 1. LF UK a V problematiku léčby těžkých dystonií pomocí hluboké mozkové stimulace (Deep Brain Stimulati Dystonie se projevuje přetrvávajícími svalovými křečemi a zkroucením částí těla. Končetiny samy pohybují a zaujímají pozice zcela nezávisle na vůli nemocného. Nemoc je natolik závaž až k invalidizaci pacienta. Hluboká mozková stimulace se používá k léčbě dystonií tehdy, kdy podávané léky nezabírají pacientovi dostatečnou úlevu. „Metoda spočívá v tom, že se do určitých částí mozku – bazál zavede elektroda spojená s programovatelným stimulátorem uloženým pod kůží na hrudníku. El vysílané stimulátorem dokážou natolik ovlivňovat činnost mozku, že se postupně ‚přeprogram týdnech až měsících dystonické křeče povolí a pacient získá zpět nad řízením svých pohybů kontrolu,“ vysvětlil prof. Jech. Tým pomocí zobrazovacích a neurofyziologických metod zjistil, co se přesně v mozku těchto Pomocí funkční magnetické rezonance zdokumentoval, že se zapojení a způsob komunikace mezi a hlubokými centry díky této léčbě mění, takže nakonec připomíná zapojení mozku u zdravých zjistil, že se mozková kůra vlivem stimulace stává méně dráždivou, což pacientům umožňuje lépe potlačit. „Výzkumný projekt zpřesnil požadavky na umístění mozkové elektrody a kritéria výběru pacie bude možné budoucí efekt léčby lépe odhadnout,“ doplnil prof. Jech. Dodal, že na výzkumu s Anna Fečíková z 1. LF UK a VFN a odborníci z dalších institucí – prof. MUDr. Ivana Štětkář MUDr. Dušan Urgošík, CSc. Na slavnostním setkání v Lobkowiczkém paláci, které se tradičně koná v blízkosti termínu v Jana Evangelisty Purkyně (17. prosince), byla udělena také pětice čestných uznání. I zde d směřovala na Univerzitu Karlovu, konkrétně k doc. Ing. Jaroslavu Hrabákovi, Ph.D., z Lékař Univerzity Karlovy v Plzni za projekt Analýza mobilních genetických elementů nesoucích gen laktamáz v České republice a k prof. RNDr. Jarmile Vinšové, CSc., z Farmaceutické fakulty Karlovy v Hradci Králové za projekt Design a enzymové cílení nových antibakteriálně účinný multilékově rezistentním kmenům.