Zdařilá konference o jezuitské vědě ****************************************************************************************** * Zdařilá konference o jezuitské vědě ****************************************************************************************** Od středy 9. do čtvrtka 10. listopadu se v Zrcadlové kapli Klementina uskutečnila pod zášt UK Tomáše Zimy, primátorky hlavního města Prahy Adriany Krnáčové a ministra kultury Daniel mezinárodní konference Klementinum a jezuitská věda. Konferenci uspořádala Národní knihovn Astronomickým ústavem UK a s Ústavem dějin UK a Archivem UK. Jako místo konání konference byla záměrně zvolena kaple Klementina – součást nejstarší kol Ježíšova v českých zemích, která byla po dlouhou dobu centrem jezuitské vědy a byla také n institucí u nás. V letošním roce uplynulo čtyři sta let od vydání privilegia, kterým císař udělil jezuitské akademii u sv. Klimenta právo studia generale. V roce 2016 si rovněž přip tří set let od narození jednoho z nejvýznamnějších učenců druhé poloviny 18. století, fyzi a astronoma Karlo-Ferdinandovy univerzity Josefa Steplinga. Právě Steplingovo letošní výro impulzem k uspořádání konference. Konference byla rozvržena do dvou bloků – první den přednesli své příspěvky zahraniční hos si účastníci mohli vyslechnout příspěvky domácích vědců. Mezi probíranými tématy nechyběly významných zahraničních i domácích jezuitech, o jezuitském přístupu k vědě či o šíření osv střední Evropou. Příspěvky kladly zvláštní důraz právě na významné jezuitské vědce a na ji studium přírodních věd, především pak astronomie. Několik příspěvků domácích badatelů se t Josefa Steplinga, posluchači se tak mohli dozvědět vše o Steplingově životě, o jeho díle a práci. Jednání otevřel Jean Steinauer ze Švýcarska, který hovořil o závěrečných letech působení z Německa“ Petra Canisia ve Freiburgu, okrajově se zmínil i o zásluhách tohoto jezuity při z pražského Klementina. Jezuita Paul Mueller (vyslanec jednoho z členů organizačního výboru z Vatikánské astronomické observatoře) přesvědčivě popřel starší mylné soudy o zastaralost pojímání vědy a dodal podněty k odstranění údajných rozporů mezi vědami přírodními a human vyslechli i referát nepřítomné francouzské badatelky Suzanne Debarbat věnovaný evropskému projektu z druhé poloviny 18. století. Daniela Tinková z Prahy ve svém objevném (francouzs vystoupení předložila vlastní koncept šíření osvícenského myšlení do střední Evropy ze Záp periodizaci ukotvení vědeckého života v českých zemích. Hans Ullmaier z Jüllichu se soustředil především na osobnost Steplingova současníka Boškov čas v Praze také studoval. Císařský a královský astronom Maximilian Hell, o němž zpravoval z Budapešti, byl jedním z nejvýznamnějších jezuitských učenců střední Evropy kolem polovin Zvláštní pozornost věnoval Kontler definici katolického osvícenství. Harald Kropp z Heidel poznatky o známém a přírodovědci ceněném jezuitském misionáři Samueli Fritzovi z Trutnova, vydal v roce 1707 mapu povodí Amazonky. Univerzita v litevském Vilniusu si i za sovětské k éry považovala svého jezuitského založení (1579) a tamní úcta k někdejší jezuitské zaklada přetrvává. Nijolé Bulotaite upozornila na význam zakladatele astronomické observatoře ve V někdejšího Steplingova žáka Tomase Žebrauskase. V druhém dni jednání vystoupili česko-slovenští badatelé. Ivana Čornejová přehledně shrnul body vývoje pražské univerzity v druhé polovině 18. století a Josef Smolka seznámil s osob Josefa Steplinga. Na něj navázala Alena Šolcová, která rozebrala hlavní Steplingovy práce, Exercitationes geometrico-analyticae de ungulae. Martin Šolc pohovořil o astronomických po Klementinu, ale i o dochovaných astronomických památkách. S tím korespondoval příspěvek An astronomických přístrojích a pomůckách ve sbírkách Národního technického muzea v Praze. Pe zmínila o „druhém životě“ klementinského astronomického muzea, tedy jeho osudech po zrušen v roce 1773 a vyzdvihla významné badatele, kteří se tímto tématem zabývali. Tibor Morovics upozornil na analogie mezi vědeckým dílem uherského jezuity Paula Makó a aktivitami Josefa badatelka z další důležité někdejší jezuitské univerzity v Trnavě Henrieta Žažová seznámil s dějinami tamní observatoře založené v roce 1753. Zdislav Šíma připomenul jisté peripetie jezuitských misionářů, kteří se zabývali přírodovědnými a geografickými výzkumy. Jan Fábry rozboru některých prvků v Santiniho architektuře. Zajímavé bylo i sdělení Jakuba Halody o pozorování meteoritů, které spadly nedaleko Tábora v roce 1753. Konference byla doplněna o prohlídku historických prostor Klementina a byla završena slavn společenským večerem v prostorách Strahovského kláštera. Přesahem k občanské společnosti b životě a díle Josefa Steplinga, kterou bylo možné zhlédnout v prostorách Národní knihovny. podílel Josef Smolka a Oddělení rukopisů a starých tisků NK, které pro výstavu zapůjčilo o