Karel Sládek se vydal na spirituálně-teologickou cestu s Jackem Kerouacem ****************************************************************************************** * Karel Sládek se vydal na spirituálně-teologickou cestu s Jackem Kerouacem ****************************************************************************************** Romány amerického spisovatele Jacka Kerouaca se hned po svém vzniku staly kultovní záležit jeho současníků i pro všechny následující včetně té dnešní. Mezi obdivovatele jeho díla pa ThLic. Karel Sládek, Ph.D., z Katolické teologické fakulty UK. Spirituální teolog ve své p cestě s Jackem Kerouacem poukazuje na to, že slavný spisovatel měl blízko nejen k buddhism veřejně hlásil, ale i ke křesťanství, vůči němuž se navenek vymezoval. Dnes třiačtyřicetiletý Karel Sládek začal Kerouacovy romány číst v první polovině 90. let, student Univerzity Karlovy. Oslovily ho stejně mocně jako generace mladých lidí před ním i to krásné študácké období po pádu totalitního režimu, které doprovázelo hledání vlastní sp možnosti volně cestovat a poznávat přírodu, kulturu a náboženství lidí v cizích zemích nás Cestovali jsme vlakem, stopovali po Evropě a toužili poznat sebe sama a smysl vlastního ži tehdy mnohé buddhistické texty a zajímal se též o křesťanskou spiritualitu. Kerouac v tom autorem pro inspirace,“ vzpomínal docent Sládek na své první setkání se slavným beatnikem. O pětadvacet let později, během kterých Karel Sládek kromě cestování stihl vystudovat něko škol, se ke Kerouacovým knihám vrátil. Tentokrát už ne jako mladý člověk hledající nové ce odborník na spirituální teologii. Kerouacovo dílo se mu najednou zjevilo v novém světle, r svůj pohled na jeho romány předat dalším čtenářům. „Snažil jsem se v jeho fikčním světě ro se jeho postavy odrážejí ode dna a tuší krásu autentické spirituality a kdy se pohybují na V tomto směru mě potěšily kladné reakce na knížku, například jeden čtenář mi napsal, že v četl a že vlastně nevěděl, jak jeho romány z cest zpětně uchopit. Díky mým reflexím dokáza přijmout,“ podotkl Sládek, jehož publikace vyšla v loňském roce. Ve své studii Karel Sládek předkládá čtenářům řadu příkladů, na kterých ukazuje, jak blízk Kerouac ke křesťanství, i když navenek se vůči víře svých rodičů vymezoval a přikláněl se Takové rozklíčování Kerouacovy tvorby může být pro čtenáře překvapivé, ale zároveň může le vysvětlovat. „Interpretací Kerouacova života a fikčního světa jeho próz nalezneme mnoho, i protichůdných. Na začátku své práce jsem stál před metodickou volbou, buď budu shrnovat, a hodnotit přístupy jiných autorů, nebo – a to mi v tu chvíli bylo bližší – začnu jakoby na Přečtu si Kerouaca nezatížený názory druhých pouze skrze témata a přístupy spirituální teo badatel. Na „Západ“ si Karel Sládek vlastně jen „odskočil“ od svého hlavního badatelského zájmu, jí teologie a východokřesťanská spiritualita (podobně jako analyzoval díla Jacka Kerouaca, za i romány Fjodora Michajloviče Dostojevského a dalších ruských autorů). Již při práci na „K tušil, že se mu téma z prostředí vlastního mládí nebude chtít opustit. „Už když šel Keroua napadlo mě, že to bude chtít nějakou ‚dvojku‘. Mělo to být pro mě zase trochu ‚retro‘ a zá dát teologickou odpověď na otázky blízké současné kultuře. Rozhodl jsem se proto napsat o pohledem křesťanské eschatologie. Sci-fi filmy nám předkládají vize světa, který by měl př snad větší výzva pro teologa než tyto fikční světy zhlédnout paralelně s biblickými výpově lidstva a světa,“ zdůraznil docent Sládek. Tentokrát proto věnoval pozornost takovým slavn filmovým sériím, jako jsou Vesmírná odysea, Vetřelec, Planeta opic, Matrix, Avatar, Solari Jeho kniha o nich by měla vyjít letos na jaře.