Kolektivizaci studuje už od prváku. Za výzkum získal cenu Fragmenty paměti ****************************************************************************************** * Kolektivizaci studuje už od prvního ročníku. Za výzkum získal student UK cenu Fragmenty ****************************************************************************************** Mgr. Tomáš Jirsa, mladý historik a právník, obdržel 3. března v rámci festivalu proti tota ve studentské kategorii cenu Fragmenty paměti za svou badatelskou činnost o tématu kolekti dramatickou etapou československých dějin reprezentoval Univerzitu Karlovu již během studi v ČR, věnoval jí svou bakalářskou i diplomovou práci a loni se s příspěvkem k tomuto témat prestižní mezinárodní konferenci v belgickém Gentu. Udělení ceny Fragmenty paměti vnímá Tomáš jako uznání své práce, která zahrnovala v souhrn strávených bádáním v archivech, četbou pramenů a rozhovory s pamětníky. „Publikovat a sezn s tím nejlepším z aktuálního výzkumu na konferencích považuji za důležité pro společnost z které jsou relativně nedávné, náhled na ně není zcela ustálen, a proto mohou být náchylné zpochybňování. Také výuka dějepisu na základních a středních školách se často zastavuje u války, a někteří příslušníci mladé generace proto nemusejí znát dějiny své země po roce 19 student Filozofické a Právnické fakulty UK poté, co ocenění získal, a zároveň poděkoval do Pavlu Faiereislovi a Univerzitě Karlově, která ho na nominovala. „Pro mě je ocenění obrovs do budoucna, abych ve své práci pokračoval. Je to časová a samozřejmě i finanční investice s dojížděním do regionů, ale baví mě to a vidím v tom smysl.“ Prvotní podnět ke studiu tématu kolektivizace dodal Tomášovi jeho otec, který mu v roce 20 kroniku jihočeské obce Němětice, z níž pocházel. „Až zpětně jsem zjistil, že obec Němětice obcí Kakovice byly uváděny v dokumentech strakonické prokuratury z první poloviny 50. let z okresu, v níž probíhala kolektivizace problémově. Nikoli shodou náhod se v obou obcích v 50. let uskutečnily exemplární politické soudní procesy s velkými sedláky a v případě Němě živnostníky. Nevědomky jsem tedy narazil na příklad obce, jejíž příběh kolektivizace byl v zpracování (o soudním procesu s Marií Švejdovou z obce Kakovice psal kolektiv studentů Prá UK pod vedením prof. Jana Kuklíka v knize Jménem republiky!, cenou Fragmenty paměti byli o roce, pozn. red.),“ upozornil student. Tomáš se začal zabývat tématem kolektivizace hned v prvním ročníku bakalářského studia his Filozofické fakultě UK. „Docent Michal Stehlík tehdy vedl seminář s touto tematikou. Pod j jsem po prvním ročníku napsal text o průběhu kolektivizace v Něměticích, který téměř vydal práci. Moje tempo výrazně urychlilo, když pár týdnů po výběru tématu zemřel jeden z pamětn politický vězeň pracoval v uranových dolech. Zanechal po sobě písemné vzpomínky. Od té dob že vedu souboj s časem a musím u získávání živoucích svědectví postupovat rychle. Zajímavé že pamětníci, kteří si prošli těžkými životními zkouškami, například nucenou prací či byli technických praporů, se často dožili úctyhodného věku a tyto události je nezlomily, naopak pozitivní náhled na život,“ podotkl Tomáš. Při svém výzkumu Tomáš Jirsa těžil z toho, že jeho rodina v Něměticích žila. „Měl jsem výh pamětníci nebrali jako cizorodý, vnější prvek, ale jako někoho, kdo má v obci kořeny. Hist nejsou z regionu, jejž studují, mohou narážet na komunikační bariéru mezi sebou a pamětník se se mnou bavili jinak, otevřeněji,“ vysvětlil. Další Tomášovou výhodou je to, že se vedle historie věnuje i právu. „V současné době se v akcentuje interdisciplinarita. Každému historikovi pomáhá, když může do své práce začlenit ekonomie, sociologie, psychologie nebo práva. Z právnických pozic mohu interpretovat a kom zákonné i podzákonné normy či interní směrnice KSČ a zdůraznit případný rozpor mezi pravid se měly tehdejší orgány státní správy řídit, a skutečností. Mohu poukázat na to, že nebyla základní lidská práva, jako je vlastnické právo nebo právo na účinnou soudní ochranu. Na p norem mohu konkrétně demonstrovat, že procesy s kulaky byla soudní divadla podle předem př scénáře s pozvaným publikem z řad dělníků či stranických funkcionářů, kde vina a výše tres stranickými orgány,“ vysvětlil Tomáš. Ještě v době svého bakalářského studia Tomáš vystoupil s příspěvkem na konferenci Kolektiv Československu, kterou v roce 2012 pořádal Ústav pro studium totalitních režimů. V roce 20 článkem týkajícím se veřejných soudních procesů se sedláky v okrese Strakonice do kolektiv Československo v letech 1954–1962 ze stejnojmenné konference. Loni byl pak v mezinárodní k vybrán Tomášův příspěvek zabývající se proměnou společnosti a krajiny v důsledku procesu k Československu v období let 1949–1989 na 25. výroční konferenci World History Association (WHA je největší světovou akademickou asociací podporující studium a výuku dějin). I když se Tomáš v pracovním životě zaměřuje více na právo a plánuje pokračovat v doktorské na katedře evropského práva Právnické fakulty UK, historii a především tématu kolektivizac věnovat i nadále. Rád by proto v budoucnu spolu s dalšími mladými historiky připravil publ zaznamenávala na příkladu konkrétních obcí to, jak v jednotlivých regionech kolektivizace probíhala. Tomáš Jirsa v současné době navíc spolupracuje s historikem Tomášem Konečným, k vydání při historických kuriozitách, které Tomáš Konečný sbírá a o nichž by měla být i tato už jeho t IFORUM-16061.html"] .