Kde má smysl šetřit? Vědec vypočítal dopad spotřeby domácností na životní prostře ****************************************************************************************** * Kde má smysl šetřit? Vědec vypočítal dopad spotřeby domácností na životní prostředí ****************************************************************************************** „Nebude vám vadit, když zavřu dveře na zahrádku? Zbytečně tu větrají.“ Hned na začátku naš jedné z pražských kaváren Ing. Radomír Mach ukázal, jak ho ovlivňuje vlastní práce. Ve své výzkumu se zabývá tím, jaký dopad má spotřeba českých domácnosti na životní prostředí. Abs přesvědčení o potřebě ochrany planety dovedlo až do Centra pro otázky životního prostředí humanitních studií UK, kde se věnuje environmentálním studiím. Radomír Mach se nejprve zabýval tématem ekologické stopy, posléze přešel k výzkumu environ způsobené spotřebou českých domácností. Studie z oboru ekonomie životního prostředí, na kt i jeho kolegové z centra Mgr. Milan Ščasný, Ph.D., a doc. Ing. Jan Weinzettel, Ph.D., vypo skleníkových plynů a plynů způsobujících acidifikaci a smog. Jde o emise, jež pocházejí př spotřebovávaných v domácnostech nebo jsou důsledkem výrobních procesů, následné dopravy a služeb, za něž domácnosti utrácejí peníze. „Asi každý tuší, že naše spotřeba například benzinu nebo výroba hnojiv má za následek urči správné rozhodování je však extrémně důležité vědět konkrétně, jaké procento z naší celkov zaujímají jednotlivé položky. Můžeme se pak zaměřit na ty nejvýznamnější a pokusit se je o Šlo mi hlavně o praktický přínos tohoto výzkumu,“ zdůraznil Radomír Mach. Výsledky studie přinášejí řadu zajímavých údajů pro lidi, kterým není lhostejná budoucnost vysvětlil environmentalista: „Můžete to chápat jako vodítko nejen k tomu, co ve své spotře za co peníze utrácet, aby byl negativní dopad na planetu a životní prostředí co nejmenší.“ Studie ukazuje, že ačkoli tuzemské domácnosti vydají ročně nejméně za vytápění a elektřinu zbožím nebo potravinami), z pohledu absolutního dopadu na životní prostředí jsou právě ele největším problémem, a to kvůli vysoké emisní intenzitě. „Pokud bych měl apelovat na lidi, rozhodně doporučuji začít u topení a teplé vody. Tady platí pravidlo ‚Za málo peněz hodně výzkumník. Zajímavým výsledkem studie je, že u dopravy jsou průměrné emise skleníkových plynů menší, očekávali. Ukázalo se však, že je to spíše vlastnost průměru než ekologické chování lidí. kam patří například pohonné hmoty nebo letenky, jsou totiž velké rozdíly mezi jednotlivci. existují domácnosti, které cestují málo a mají v této kategorii nízké emise, ty ale vyvažu jež naopak „projezdí“ velké množství benzinu. S ohledem na životní prostředí je pochopitelně nejlepší utrácet za to, co na něj má nejmen jsou služby. Ze studie také vyplývá, že skoro každá spotřeba má za následek emise. Čím víc utrácí, tím větší emise za sebou nechává. Proto je dobré nepořizovat zbytečné věci, dávat dražšímu, nicméně o to kvalitnějšímu zboží, které déle vydrží. Nakupovat raději z druhé ru člověk nepotřebuje, nevyhazovat, ale poslat dál. „Sám se těmito pravidly snažím řídit, tře trochu úsilí. Změnilo to i můj způsob uvažování. Když dnes něco kupuji, nepřemýšlím tolik to stojí, ale kolik emisí to způsobí,“ usmíval se Radomír Mach. Výsledky několikaletého výzkumu, na němž se podíleli také doc. Ing. Jan Weinzettel, Ph.D., Ščasný, Ph.D., přetavil Ing. Radomír Mach ve studii Environmental impact of household cons input-output analysis linked to household consumption data, která by měla vyjít v časopise Economics. Výzkum vychází z dat Českého statistického úřadu o výdajích zhruba tří tisíc domácností v  dodávkách produktů. Právě z jednotlivých odvětví zemědělství, průmyslu a služeb totiž poch komplexních výpočtů založených na environmentální input-output analýze se Radomír Mach a j poskládali tak, aby se dala interpretovat.