Šíření kulturně-náboženského poznání Blízkého východu je naléhavou výzvou ****************************************************************************************** * Šíření kulturně-náboženského poznání Blízkého východu je naléhavou výzvou ****************************************************************************************** Oblast Blízkého východu je pro většinu z nás spojena s neustávajícími válečnými konflikty vlivem radikálního islamismu. V posledních letech se v médiích pravidelně objevují zprávy neznámých náboženských či etnických menšinách, které vlivem válečných konfliktů trpí. Nedo informovanost o různorodosti blízkovýchodní společnosti přivedla dr. Jiřího Gebelta z Husi fakulty UK a jeho tým k sepsání publikace Ve stínu islámu – menšinová náboženství na Blízk Kniha si klade za cíl věnovat etnickým a náboženským menšinám Blízkého východu pozornost, Současný způsob prezentace islámu zastiňuje početné menšiny a různorodá společnost Blízkéh portrétována uniformně. Přitom jsou to právě malé etnické skupiny a menšinová náboženství, otřesy odnášejí nejhůře. Je žádoucí upozornit veřejnost na skutečnost, že islám není jedin Blízkého východu a že společnost ze západního pohledu jednotvárná je ve skutečnosti různor „Prvotním impulzem ke vzniku práce byly společensko-politické změny, konkrétně válka v Irá v roce 2003, válka v Sýrii a události nám známé jako arabské jaro. Změny, které v regionu posledních šestnácti letech, zásadním způsobem ovlivnily život tamních náboženských a etni shrnuje prvotní záměr Jiří Gebelt. „Jejich jména se proto záhy začala objevovat v médiích, skupinách, jako jsou jezídi nebo šabakové, u nás do té doby takřka nikdo neslyšel. Proto j veřejnosti poskytnout informace od někoho, kdo daným menšinám skutečně rozumí, kdo je zná se delší dobu zabývá.“ Nová kniha Ve stínu islámu – menšinová náboženství na Blízkém východě přináší třináct stud českých odborníků na jednotlivé etnické a náboženské menšiny daného regionu. „Bylo pro nás především ty nábožensko-etnické skupiny, které jsou současným děním v oblasti postiženy. S volit také podle možnosti spolupráce s kompetentními odborníky. Všechny skupiny, které v k jsou, navíc pojí kulturní dědictví, jež jim zanechala Osmanská říše. Z tohoto důvodu jsme zařadit do knihy i turecké alevity, kteří válkou v Iráku a Sýrii ani arabským jarem primár nebyli. Co se týče oslovených vědců, preferovali jsme odborníky se zkušenostmi v terénu,“ strukturu publikace Jiří Gebelt. Vybrané náboženské menšiny Blízkého východu jsou v knize rozčleněny do tří tematických cel je věnována křesťanství na Blízkém východě, druhá pojednává o náboženských skupinách, kter způsobem vztahují k islámu. Do třetí skupiny jsou zahrnuti mandejci a jezídi. Právě mandej Gebelt dlouhodobě věnuje. Mandejci jsou nábožensko-etnickou skupinou s gnostickými kořeny. Jde o jediné gnostické sp přežilo od dob pozdní antiky až dodnes. „Pro mě je skutečně fascinující, že ve 21. století jejich prastaré rituály sledovat,“ objasňuje volbu svého tématu Gebelt. „Mandejci s velkou žijí již od třetího století ve střední a jižní Babylonii – na území dnešního Iráku, od Bag jih k Basře. Dále pak v oblasti jihozápadního Íránu. Dnes už jich v této oblasti moc není, zhruba tři a půl až pět tisíc. Světová populace mandejců v současnosti čítá asi šedesát až – na jejich tradičním území jich tedy žije opravdu jen zlomek.“ V Evropě bychom mandejce našli především v Nizozemsku a Švédsku, početná je i diasporní ko „Ještě před pár lety bylo v Evropě jen málo komunit, ve kterých byli přítomni mandejští kn pro religionistu je komunita zajímavá hlavně, když když rozvíjí náboženské aktivity, prakt atp. Mandejské rituály jsou ale dost náročné na personální obsazení, k některým z nich jso kněží, někdy i více. Menší komunity proto musejí rituály přizpůsobovat vlastním možnostem. kromě komunity íránské optimální komunita ve Švédsku nebo v Austrálii. Přičemž švédská kom handicap – v tamějších klimatických podmínkách je složitější praktikovat rituály, během ni několik hodin stát v řece. To mají v Austrálii snazší – mají dostatek kněží a i prostředí Právě Austrálie se zdá mandejcům zemí zaslíbenou, jak uvádí Jiří Gebelt: „V Austrálii je p imigrační politika. Austrálie mandejcům také nabízí dobré klimatické podmínky, které se ve v Iráku a Íránu.“ Mezi vědce, kteří se na vzniku publikace podíleli, patří Bronislav Ostřanský, Stefano Tagi Řoutil, Petra Košťálová, Viola Pargačová, Luboš Kropáček, Kateřina Vytejčková a Petr Kubál obsahuje kapitoly věnované křesťanským uskupením (arménští a syrští křesťané, Koptové, mar náboženstvím vzešlým z islámu (alawité, alevité, drúzové, šabakové a járesáni) a náboženst jezídů, přičemž řada textů vychází z původních terénních výzkumů.