Vědci objevili korýše, kteří přežili všechny doby ledové ****************************************************************************************** * Vědci objevili korýše, kteří přežili všechny doby ledové ****************************************************************************************** Ačkoli středoevropská krajina nebyla v dobách ledových zřejmě tak pustá a nehostinná, jak představujeme z obrazů Zdeňka Buriana, většina druhů rostlin a živočichů byla vytlačena do oblastí, odkud se v dobách meziledových postupně šířila zpět. Tradiční pohled, že hlavní ú středoevropské fauny a flóry byla pouze na jihu Evropy, doznal nedávno významných změn. A také výzkum vědců Přírodovědecké fakulty UK. Ukázalo se, že na mikroklimaticky vhodných místech dokázaly přežít některé druhy i severně blíž ledovcům. Takovými útočišti mohla být i některá horská údolí ve slovenských horách, k přežívání stromů i drobných lesních živočichů. Pozoruhodné pamětníky dávného pravěku ale můžeme najít i na dně podhorských potoků. Patří asi centimetroví korýši živící se zejména rostlinnými zbytky. Zdánlivě obyčejní blešivci p v českých, moravských a slovenských tocích připravili velké překvapení skupině badatelů z fakulty UK. Ti se v návaznosti na své předchozí výzkumy evoluční historie těchto korýšů v  zaměřili spolu s kolegou z Masarykovy univerzity na výzkum jejich genetické variability i V nově publikované studii ve vědeckém časopise Molecular Phylogenetics and Evolution přiná západní Karpaty, mezi něž patří nejen slovenské hory, ale i Beskydy a další pohoří moravsk pomezí, hostí specifické evoluční linie blešivců staré více než 10 milionů let. Ve srovnán blešivci českých vod nedávnými příchozími, kteří k nám doputovali ze západní Evropy až po ledové. Český blešivec potoční se na Slovensku téměř nevyskytuje, místo něj lze na východ najít minimálně sedm dalších nově objevených příbuzných druhů, jež se od sebe oddělily v m před mnoha miliony let a přežily zde všechny dramatické klimatické výkyvy nedávné geologic „Z původně vedlejšího projektu mého doktoranda a magisterské studentky vznikla ambiciózní otevřela mnoho nových otázek. Důležitým aspektem našich výsledků je i to, že mnohé populac běžného druhu v Karpatech jsou ve skutečnosti geneticky zcela unikátní a zřejmě se jedná o jež se vyskytují jen na velmi malém území. Doufám, že naše výsledky ocení i řada kolegů a blešivce pro náš projekt nezištně nasbírali,“ podotkl jeden z hlavních autorů studie profe z PřF UK. Co umožnilo přežít studená a suchá období ledových dob tvorům, kteří se špatně šíří krajin vyschnutí nebo úplně vymrznutí potoka? A čím se tak zásadně liší slovenské potoky od těch poslední doba ledová blešivce nemilosrdně vyhnala? Klíčovými pro přežití blešivců, ale mož mohly být oteplené minerální prameny, které jsou v geologicky mladých Karpatech mnohem roz v podstatně starších českých horách. Nejenže bezprostřední okolí takových pramenů nezamrzá i dlouhodobě mnohem stabilnější než běžné studánky a potoční prameny. Právě v jejich blízk nenápadní tvorové přečkat nejdrsnější podmínky, než jim příznivější klima umožnilo vrátit řek. Je proto možné, že i další zdánlivě běžné druhy v této oblasti vod mezi sebou skrývaj pamětníky dávných časů.