Sociolog Černý: Jezídové se bojí, že po Islámském státu přijde ještě něco horšíh ****************************************************************************************** * Sociolog Karel Černý: Jezídové se bojí, že po Islámském státu přijde ještě něco horšího ****************************************************************************************** Až donedávna toho o jezídech zřejmě mnoho lidí moc nevědělo. Když se však v roce 2014 stal kde žila naprostá většina z půl milionu iráckých jezídů, terčem Islámského státu, seznámil svět. Řádění islamistů v Iráku namířené proti jezídům označila OSN za pokus o genocidu. Bu kteří přežili a museli utéct ze svých domovů, zůstat v zemi, nebo se zapojí do migrační vl do Evropy? Nejen o tom s jezídy přímo v Iráku hovořil sociolog Mgr. Karel Černý, Ph.D., kt Fakultě humanitních studiích Univerzity Karlovy. S jakým záměrem jste do výzkumu vstupoval? Když se v roce 2015 začalo mluvit o uprchlické krizi, akademici i novináři se snažili odpo proč lidé utíkají. Málokdo se na to ale ptal přímo uprchlíků, málokdo se vydal do Afghánis Eritreje, aby zjistil, proč lidé z těchto zemí odcházejí. Myslím si, že je důležité udělat výzkum přímo na místě, v komunitách a v lokalitách, ze kterých lidé prchají do Evropy. Zák počátku mého výzkumu zněla: co lidi motivuje k tomu, aby odešli ze své země do Evropy. Proč jste se zaměřil právě na jezídy? Řada Evropanů si myslí, že se uprchlická vlna sestává z jednolitého uskupení lidí, kteří j nábožensky a kulturně úplně stejní. Tak to ale není, nemůžeme proto obecně mluvit o tom, p každá uprchlická skupina může mít jiné motivy. Proto jsem se zaměřil jen na jednu z nich. tím, než jsem se do výzkumu pustil, byl na irácké jezídy spáchán útok, devadesát procent z provincii Ninive vyhnáno ze svých domovů. Byli tedy velmi zásadně postiženi. Očekával jsem dozvím motivace, které by mohly být obecné a mohly by platit třeba i pro arabské křesťany, předpokládal, že budou mít také své vlastní důvody. Výzkum mi tuto hypotézu potvrdil. Jak obtížné bylo dostat se do jezídských uprchlických táborů na severu Iráku? Bylo to velmi složité. Musíte zařídit řadu věcí. Dostat se do uprchlických táborů je velic nemáte oficiální povolení, což jsem neměl a ani jsem ho nechtěl. Od koho musíte povolení získat? Jezídi jsou v současné době v kurdské provincii Dahúk. O povolení bych proto musel žádat k samosprávu. To jsem ale nechtěl, protože jsem věděl, že by mi přiřadili nějakého „styčného nebo tlumočníka, což by mi úplně zkazilo výzkum, lidé by se pak se mnou nebavili otevřeně. z mnoha důvodů velkou nedůvěru vůči kurdské regionální vládě. Také jsem věděl, že kurdská vytipované tábory, které ukazuje novinářům a na nichž demonstruje, jak dobře využívají hum V tom málo času, co jsem měl, jsem nechtěl absolvovat prohlídky Potěmkinových vesnic, chtě tam, kam jsem sám chtěl. Do táborů jsem se proto dostával neformálně přes kontakty, které mezi aktivisty nebo mezi humanitárními organizacemi, vstříc mi vyšel také Člověk v tísni. S jakými dalšími obtížemi jste se musel vyrovnávat? Obecně je těžké pohybovat se v iráckém Kurdistánu, všechny uprchlické tábory byly čtyřicet kilometrů od válečné fronty, padesát kilometrů od Mosulu, centra Islámského státu. Všude s vojenská technika, všude byly check-pointy, stále byly slyšet boje a bombardování. Úplně n mě ale bylo několik dní po sobě intenzivně hovořit s uprchlíky – v táborech i mimo ně. Byl depresivní. Jak si člověk udržuje odstup? Neměl jste po té zkušenosti chuť zůstat tam jako dobrovolník Setkal jsem se tam s jedním Američanem, bývalým akademikem, který se jezídy zabýval několi událostech roku 2014 s akademickou dráhou skončil a začal se naplno věnovat aktivismu. Já pocit, že mohu přispět jinak. Na problematiku Blízkého východu se zaměřuji dlouhodobě, sna daného regionu představovat nejenom na akademické půdě, ale vždy i publicistickou formou v rozhovorech jsem všem říkal, že nejsem humanitární pracovník, novinář ani politik a že nej lobbovat za jejich zájmy, ale že jsem akademik, který může nepřímo informovat o jejich zku na věc. Jak na to reagovali lidé, se kterými jste mluvil? Chtěli se pak s vámi vůbec bavit? Jezídi mají pocit, že na ně svět zapomněl, jsou velmi frustrovaní. Nechápou, jak je možné, ze svých vesnic a dva roky sedí v uprchlických táborech, kde nemají zajištěny pomalu ani t potřeby – potraviny a hygienické zázemí. Byli proto rádi, že byl někdo ochoten je vyslechn v táborech hrozná nuda. Většinou to jsou lidé, kteří byli zvyklí pracovat od rána do večer ve svých vesnicích, teď však přišli o všechno, v táborech nemají co na práci, byl jsem pro rozptýlení. O některých věcech ale moc mluvit nechtěli. O čem třeba? Podařilo se mi zjistit, že jeden z důvodů, proč odcházejí, je ten, že nejenomže nevěří cen či kurdské regionální vládě, že by je jako náboženskou menšinu ochránily před islámským ra navíc po událostech roku 2014 ztratili důvěru i ve vlastní kmenové a politické elity, kter aby je chránily do posledního náboje, nechaly ve vesnicích napospas Islámskému státu. Jezí pocit, že když se o ně nepostará ani irácký a kurdský stát, ani jejich vlastní elity, není Iráku, který je stále velmi nestabilní, žádná budoucnost. O zklamání z jednání svých vlast ale mluvilo velmi těžko. Jaké jsou další výsledky vašeho výzkumu? Hlavní důvod, proč lidé odcházejí ze země, je ten, že nedůvěřují irácké vládě. Vyčítají jí armáda, dobře vyzbrojená a vycvičená Američany, s Islámským státem pořádně nebojovala a po rozpadla. Dávají to za vinu obrovské korupci v Iráku a tomu, že se do vedoucích pozic v ar lidé jen díky konexím nebo z toho důvodu, že jsou šíité a těm šíitská centrální vláda víc lidé ale nebyli ochotni bojovat a umírat při obraně sunnitských a kurdských území v oblast žili i jezídi. Jezídi chtějí, aby irácký stát konkrétně pojmenoval, postavil před soud a potrestal ty, kt pravděpodobnou genocidu v Sindžáru způsobili. Podle nich toho ale stát není schopen, proto rozložený a nefunkční. Říkali mi, že se kvůli sektářství a obrovské korupci nemohou spoleh policii ani na výkon spravedlnosti. Podobně mluví i o regionální kurdské vládě, která je p zkorumpovaná, mafiánsky vedená a nezajímá ji ochrana vlastního obyvatelstva, natožpak menš Další důvod, proč utíkají, je ten, že po roce 2003, kdy začala invaze do Iráku s cílem svr Husajna, došlo k obrovskému nárůstu islámského radikalismu. Říkají, že v takové situaci a silná státní moc, která by byla schopna chránit menšiny, pro ně není budoucnost. Necítí se obávají se, že by po Islámském státu mohlo přijít ještě něco daleko horšího. Kde jezídové vidí svou budoucnost? Uvádí se, že už dnes žije v Evropě šedesát tisíc jezídů, část jich proto chce odejít do Ev jich pokouší založit novou existenci na území kurdské regionální vlády, kde už v současné už v uprchlických táborech, nebo mimo ně. Část doufá, že bude možné vrátit se do Sindžáru míst, odkud byli vyhnáni. Sindžár ale leží v místě, o němž se mluví jako o sporném území. do provincie Ninive, která je spravována z Mosulu a patří pod iráckou centrální vládu. Zár jež si od devadesátých let dvacátého století stále hlasitěji nárokuje kurdská samospráva, konec letošního roku vyhlásila referendum o nezávislosti na Iráku. Jezídi říkají, že právě že to je sporná oblast, se necítí ani jedna z vlád odpovědná za ekonomický rozvoj. Sindžár opomíjen, nikdo do něj nechce investovat, protože se obě strany obávají, že nakonec připad stole dnes nejsou žádné plány na jeho poválečnou rekonstrukci. Plánujete se za jezídy vrátit? To rozhodně chci. Problém je ale v tom, že dělat výzkum ve válečných oblastech je dost dra všechny check-pointy. Najít překladatele, který by byl ochoten jít s vámi do válečné zóny, úplně levné a samozřejmě kvůli problémům se zásobováním a obrovskému přílivu uprchlíků jso potraviny, zboží a pohonné hmoty několikanásobně dražší než jinde. Chci se ale vrátit za l jsem hovořil, abych věděl, jak se jejich situace vyvíjí. Všechno je to otázka peněz a toho podaří získat nějaký grant. Kdo jsou jezídové? Jezídové jsou etnicko-náboženská skupina, jejíž většina žije na území severního Iráku (pře směrů, od starověkých přírodních náboženství přes islám až po křesťanství a judaismus, pro společenství je velmi uzavřené, lidé se pevně drží svých tradic a dodržují kastovní systém čelit útokům, jeden z těch nejhorších přišel s nástupem Islámského státu, který jezídy ozn Sindžár, až do roku 2014 z většiny obývaný právě jezídy. Když v létě toho roku islamisté o osvobozen, po řádění islamistů však region a stejnojmenné správní město zůstaly v troskách znásilněných jezídských ženách. Podle OSN se jezídové stali v roce 2014 s největší pravděp některými místními muslimy. Kdo je Karel Černý? Mgr. Karel Černý, Ph.D., je sociolog, který působí na Fakultě humanitních studií UK. Zabýv se zaměřuje především na oblast Blízkého východu a arabský svět. O tomto tématu píše ve sv a vzájemné percepce (2015) nebo Politické probuzení islámu. Blízký východ, nerovnoměrná mo V březnu roku 2016 se vypravil do severního Iráku, kde pobýval mezi jezídy, kteří žijí v u polostrukturovaných hloubkových rozhovorů se snažil odhalit důvody, proč jezídové opouštěj pro recenzovaný vědecký časopis Mezinárodní vztahy. V červenci navíc vydá publikaci Jezído European and Global Studies (editor Ireneusz Paweł Karolewski,) prestižního Edinburgh Univ