Objev vědců Přírodovědecké fakulty UK přepisuje evoluční historii obratlovců ****************************************************************************************** * Objev vědců Přírodovědecké fakulty UK přepisuje evoluční historii obratlovců ****************************************************************************************** Hlava nás, obratlovců, představuje pro současnou vědu zdroj řady stále nevyřešených hádane zoologie Přírodovědecké fakulty UK vedený Mgr. Robertem Černým, Ph.D., právě publikoval v časopise Nature článek, který má šanci přepsat nejen učebnice vývojové biologie, ale také celé skupiny. Ukazuje mimo jiné bezrozporně, že některé skupiny dnešních rybovitých obratl vývojově mnohem archaičtější, než jsme si doposud mysleli. Když se řekne ryba, představí si většina z nás nejspíš kapra, pstruha či tuňáka, zkrátka z anatomii máme čas od času příležitost zkoumat na talíři. Ryby – správněji rybovití obratlo skupinou, jejíž dnešní zástupci mají podstatně pestřejší evoluční původ než ti, které jsme výše. Kromě pravých kostnatých ryb žijí v současnosti i méně známé skupiny tzv. bazálních nimi pracoval tým doktora Roberta Černého, který se věnuje výzkumu evoluce a vývojových me obratlovců. „V akváriích katedry zoologie už několik let množíme africké bichiry, v této studii jsme d evropské jesetery a americké kostlíny, tedy zástupce všech tří linií bazálních paprskoplou vysvětlil Robert Černý a dodal, že výzkum mohl probíhat jen díky spolupráci Adriany Osorio Arias-Rodrigueze z univerzity ve Villahermose v mexickém státě Tabasco, kde první autor st Minařík z Přírodovědecké fakulty UK, strávil tři měsíce zkoumáním raných embryí kostlínů. Pšenička, Ph.D., a Ing. David Gela, Ph.D., z vodňanské Fakulty rybářství a ochrany vod Jih zase pomohli pražským zoologům se studiem embryí jesetera. Co jejich výzkum odhalil, vysvětluje Martin Minařík: „Objevili jsme, že v embryonálním výv rybovitých obratlovců se vyskytuje struktura, které se říká předústní střevo. Tato charakt očekávala u praobratlovců, nikdy se však u žádného z žijících obratlovců nenašla. Ztratili všichni, a to jak ti ‚primitivnější‘ – tedy bezčelistní nebo paryby –, tak ti vývojově ‚po kostnaté ryby či čtvernožci.“ Jak upozornil Robert Černý, „tato struktura jasně ukazuje na premandibulární segment v hla o kterém mluvili staří morfologové před více než sto lety. Přinejmenším posledních padesát za to, že tato struktura neexistuje“. Objev tedy v jistém smyslu dosvědčuje, že tyto skupi obratlovců jsou archaičtější než dnes žijící nejprimitivnější obratlovci, sliznatky a mihu Objev předústního střeva u těchto ryb je však zajímavý nejen z hlediska evoluce celé skupi pohledu vývojové biologie. Povrch těla obratlovců by měl být tvořen pouze ektodermem (vněj listem), u střeva však jde o vnitřní zárodečný list (endoderm). „Předústní střevo tedy pře na povrchu těla, což je pro obratlovce naprosto unikátní a dříve nepředstavitelná věc,“ do studie, Mgr. Jan Štundl. Jde nicméně o znak, který je patrný pouze v rané embryogenezi, a zatím se nezdá, že by měl orgánech dospělých jedinců. U embrya jesetera lze dobře vidět, že se na místo původního př tlačí buňky, které dávají zárodek budoucím polím smyslových receptorů. Endodermální část h něco archaického, „předobratlovčího“ – pro nás obratlovce je tedy typická spíše evoluční z této domény. Výsledky studie opět ukázaly, že pro pochopení evoluce hlavy obratlovců je občas dobré odh zavedených modelových organismů, jakými jsou myš, kuře či dánio, které se svým raným vývoj předka obratlovců již značně vzdálily. Takto se v Mexiku oplodňovali kostlíni Minarik, M., Stundl, J., Fabian, P., Jandzik, D., Metscher, B.D., Psenicka, M., Gela, D., oral gut contributes to facial structures in non-teleost fishes. Nature, 547: 209-212. doi nature/journal/v547/n7662/abs/nature23008.html#supplementary-information"]