Vědci poprvé popsali nepůvodní flóru celého světa ****************************************************************************************** * Vědci poprvé popsali nepůvodní flóru celého světa ****************************************************************************************** Šestileté úsilí mezinárodního týmu botaniků a rostlinných ekologů vyústilo v první komplex popisující světovou nepůvodní a invazní květenu. Autorský kolektiv vedený profesorem Petre Přírodovědecké fakulty UK a Botanického ústavu AV ČR publikoval v časopise Preslia rozsáhl která představuje globální zákonitosti geografického rozšíření naturalizovaných flór, jeji fylogenetické složení a faktory určující rozdíly v druhové bohatosti mezi pevninou a ostro Studie je založena na datech z nedávno vytvořené databáze GloNAF (Global Naturalized Alien obsahuje informace o rozšíření nepůvodních druhů rostlin, kterým se podařilo po zavlečení pevninských regionech a na 361 ostrovech. „Význam naší studie spočívá mimo jiné v tom, že se jedná o první globální zpracování pro r takový přehled, na rozdíl od ptáků, savců či plazů, chyběl. Je to dáno tím, že rostlinných více než obratlovců a informace byly dosud kusé a roztroušené. Naše studie tuto mezeru zac profesor Pyšek. Oblasti s největším podílem naturalizovaných druhů v místních flórách, představující tzv. světových invazí rostlin, najdeme na západě i východě Severní Ameriky (Kalifornie se 1753 druhy představuje v tomto ohledu vůbec nejbohatší oblast na světě), v severozápadní Evropě jihovýchodní Austrálii, na Novém Zélandu a v Indii; pokud jde o ostrovy, představuje ohnis oblast Tichého oceánu. Nejvíce invazních rostlin, tedy těch, které nejen úspěšně zdomácněl v současnosti rychle šíří, roste v Jižní Africe, Indii, Kalifornii, na Kubě a Floridě, v a Queensland nebo v Japonsku. Zatímco v případě ostrovů rozhoduje o míře zasažení rostlinnými invazemi jejich poloha a d kritéria, v pevninských oblastech má rozhodující vliv klima, spojené s příslušností k biog oblasti, a výkonnost ekonomiky. Oblasti s temperátním klimatem jsou nejbohatší, hostí přes devět tisíc naturalizovaných dr V tropech jich najdeme téměř sedm tisíc, v oblastech s mediteránním či subtropickým klimat tisících a invazí není ušetřena ani Arktida, kde je registrováno přes tři sta zdomácnělých Nový svět v souhrnu hostí téměř deset tisíc druhů naturalizovaných rostlin, o dva tisíce v svět, což je dáno historickými souvislostmi. „Díky této studii víme o každém z více než třinácti tisíc rostlinných druhů tvořících svět flóru – to jsou ty, u nichž bylo zaznamenáno úspěšné zdomácnění mimo oblast původního rozš světě hojný,“ vysvětlil Petr Pyšek. Zhruba deseti nejrozšířenějším druhům se podařilo zdom na třetině zemského povrchu, a ten vůbec nejhojnější, i u nás běžný mléč zelinný, se vysky téměř na polovině. Dalšími široce rozšířenými druhy jsou skočec obecný, šťavel růžkatý, šr kalužnice indická a řada i u nás běžně se vyskytujících plevelů, jako je merlík bílý, koko tobolka, ptačinec žabinec či ježatka kuří noha. Vůbec nejrozšířenější invazní rostlinou je keř libora proměnlivá, která působí problémy ve více než třetině světa. Příkladem vodní ro obdobnými důsledky je třeba tokozelka, známý vodní hyacint. Jak podotkl Ing. Jan Pergl, Ph.D., z Botanického ústavu Akademie věd, druhý český autor st podrobný přehled jako o druzích nyní máme také o zastoupení jednotlivých botanických rodů takže víme, že nejlepší předpoklady k úspěšné naturalizaci mají trávy, vikvovité či růžovi nebo borovice. Další důležitý poznatek odhalila analýza fylogenetického postavení čeledí. že rostlinné čeledi se zvýšeným naturalizačním potenciálem nejsou z hlediska příbuznosti n stromě rozmístěny náhodně, umožňuje identifikovat skupiny, které při případném importu či představovat zvýšené riziko.“ Výsledky výzkumu vědcům nyní ukazují, kterými novými směry by se ve své badatelské činnost „Jedná se samozřejmě o podchycení daného stavu poznání, údaje budeme i nadále doplňovat a Protože ale data představená v článku ukazují také na mezery v současných znalostech, umož oblasti, kam musíme napřít úsilí a chybějící informace získat,“ upozornil Petr Pyšek.