Prostor na UK: Botanická zahrada Na Slupi ****************************************************************************************** * Prostor na UK: Botanická zahrada Na Slupi ****************************************************************************************** Zelená oáza v centru Prahy je po celý rok vyhledávaným útočištěm nejen znavených Pražanů, studentů přírodovědných oborů a milovníků flóry z celého světa. Botanická zahrada Na Slupi nejlepších sbírek středoevropské květeny, k impozantním exemplářům se řadí i přes sto třic bonsaj jinanu dvoulaločného – Ginkgo biloba cv. Praga. Botanická zahrada Univerzity Karlovy byla založena roku 1775 Josefem Bohumírem Mikanem a b na Smíchově v místě, kde dnes začíná Jiráskův most. Na své současné stanoviště na Novém Mě být zahrada přenesena kvůli četným povodním, které ji sužovaly. Roku 1880 tak pražské univ a německá – odkoupily od České společnosti pro zvelebování zahradnictví v Praze zahradu na stráních, kterou převzaly spolu s velkým skleníkem z 19. století i se sbírkou rostlin. Od samého počátku byla slupská botanická zahrada rozdělena na českou a německou. Česká uni pozemek v dolní části s původním skleníkem, v Benátské ulici byl pro potřeby české univerz botanický ústav. Německé univerzitě připadla horní část zahrady, kde byly roku 1900 vztyče skleníky, německý botanický ústav byl postaven ve Viničné. Sbírky rostlin ze Smíchova se m českou univerzitu rozdělily rovným dílem. Některé exponáty ze smíchovské zahrady jsou dnes jde například o vzrostlé cykasy, kamélie a myrty. Roku 1901 zahradu navštívil císař František Josef I. Nově vzniklý ústav však prý ještě neb vybaven a skříně, kde měly být vystaveny preparáty, zely prázdnotou. Profesor fyziologie r Němec situaci zachránil tím, že zakoupil skleněné válce, které naplnil lihem a rostlinami zahradě. Císař během návštěvy údajně poznamenal, že květy vypadají velmi čerstvě, načež pr odpověděl, že je to díky nové konzervační metodě, kterou v ústavu objevili. Německá a česká část zahrady byla oddělena tenkým plotem, na pohled tak místo působilo cel archivních záznamů je zřejmé, že spolu vědci spolupracovali. Budovy německé i české instit stejného architektonického návrhu, což je patrné z dobového plánku. Otevření nové zahrady příslušných ústavů se stalo významným krokem pro rozvoj pražské botaniky. Roku 1904 byla z středoevropské květeny, která je dnes tím nejcennějším, co může návštěvník spatřit. V důsledku uzavření českých vysokých škol došlo roku 1940 ke sloučení obou zahrad. Německá převzala českou zahradu i její botanický ústav, během překotného stěhování však bylo ztrac a preparátů. Bombardování Prahy 14. února 1945 zcela zničilo německé skleníky a ty české byly poškozeny války připadla celá zahrada i zbývající budovy české Univerzitě Karlově, plot byl zbourán, ústav se navrátil do budovy v Benátské ulici a budova ve Viničné připadla ústavu pro fyzio Poškozené české skleníky byly v letech 1946–1949 zcela přestavěny. Roku 1978 došlo k vyčlenění botanické zahrady z Přírodovědecké fakulty UK a ta se stala sa institucí. V letech 1996–1999 pak byly skleníky se souhlasem památkářů zrekonstruovány do 40. let.