Nanodružice s detektory vyvinutými Fyzikálním ústavem UK krouží vesmírem ****************************************************************************************** * Nanodružice s polovodičovými detektory vyvinutými Fyzikálním ústavem UK již krouží vesmí ****************************************************************************************** Poslední den měsíce září roku 2017 uplynulo právě 100 dní od chvíle, kdy byla Česká techno nanodružice VZLUSat-1 umístěna do vesmíru. Na jejím vývoji spolupracoval Výzkumný a zkušeb s řadou českých firem a univerzit. Do projektu je zapojen i Fyzikální ústav Matematicko-fy Univerzity Karlovy, kde byly pro misi pod vedením doc. Ing. Eduarda Belase vyvinuty CdZnTe detektory rentgenového záření, které monitoruji úroveň radiace ve vesmíru. Nanodružice VZLUSat-1 (20 × 10 × 10 cm, 2 kg) je postavena na bázi standardizované platfor 2U. Raketa, která ji vynesla na oběžnou dráhu Země v rámci mezinárodní mise QB50 společně nanodružicemi stejné velikosti, odstartovala z indického kosmodromu Satish Dhawan Space Ce Šríharikota. Zařízení na palubě nese tři experimenty: miniaturizovaný rentgenový dalekohle kompozitního materiálu pro stínění kosmické radiace a přístroj pro měření koncentrace kysl Český satelit byl vypuštěn na polární dráhu do výšky 505 km a byla mu udělena rychlost 7 k úspěšnému vyklopení solárních panelů a družice začala komunikovat. Pozemní řídicí středisk univerzity v Plzni zachytilo signál z radiomajáku družice ihned při prvním přeletu nad Čes tedy 30 minut po oddělení od mateřské lodi. Od té doby je tým vědců v pravidelném kontaktu dosaženo přenosu 1,5 MB dat za týden. Od okamžiku vynesení na orbitu nanosatelit postupuje svých cílů – někdy s obtížemi, jindy hladce. Došlo k oživení CdZnTe polovodičových rentgen k přenosu získaných výsledků o venkovní radiaci. „Pracovníci Fyzikálního ústavu UK testují robustnost vyrobených polovodičových detektorů i řídicí a vyhodnocovací elektroniky a jeji pracovat ve vesmíru. Cílem je ověření technologie výroby speciálních polovodičových detekt výzkum,“ konkretizuje úlohu Fyzikálního ústavu UK v projektu doc. Ing. Eduard Belas, vedou optoelektroniky a magnetooptiky Fyzikálního ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzit "http://fu.mff.cuni.cz/semicond/welcome/"] . Největším problémem všech technologií na družici je kosmická radiace, tzv. single event ef obvykle přichází z dalekého vesmíru. V současné době vědci řeší oživení nefunkčních částí 100 dnech zapříčinily zablokování 30 procent paměti družice. Z dlouhodobého hlediska budou jednotlivé komponenty družice právě kvůli vysokoenergetické degradovat. Životnost družice je naplánována na pět let a na konci své mise shoří v atmosf věří, že než se tak stane, zprostředkuje řadu unikátních měření a zjištění. Jsou to napřík během geomagnetické bouře, která vznikla po sluneční erupci 6. září 2017. Další přísun inf vyklopení rentgenové optiky dalekohledu k pozorování Slunce provedené před několika dny.   Projekt Experimentální ověření kosmických výrobků a technologií na nanosatelitu VZLUSat-1 programu Alfa poskytovaného Technickou agenturou ČR. Podobné projekty by mohly v budoucnu České kosmické společnosti, akademická obec zabývající se vesmírem po ní už dlouho touží. Aktuality o družici a o její činnosti je možné sledovat na adrese VZLUSat1.cz/cs/aktuality vzlusat1.cz/cs/aktuality/"] . Družice vysílá v radioamatérském frekvenčním pásmu na frekvenci 437,240 MHz. Aktuální data lze sledovat on-line na stránkách Pozemní stanice FEL ZČU pilsencube.zcu.cz/vzlusat1 [ URL www.pilsencube.zcu.cz/vzlusat1"] .