Historička Alena Marková: Běloruská věda jiné názory nepřipouští ****************************************************************************************** * Historička Alena Marková: Běloruská věda jiné názory nepřipouští ****************************************************************************************** „Snažím se zaplnit prázdná místa o Bělorusku a jeho dějinách v akademickém diskurzu,“ tako úkol si hned během svých bakalářských studií dala doktorka Alena Marková z Fakulty humanit Historička původem z Běloruska totiž cítila křivdu, že na její rodnou zem se odborné publi okrajově, a když už, tak v souvislosti s jejími většími sousedy, Ruskem nebo Polskem. Na 7. mezinárodním kongresu běloruských studií v Polsku jste letos v září dostala za svou k sovětskému národu. Národnostní politika bělorusizace, 1924–1929 cenu za nejlepší odborno monografii v oblasti běloruských studií za rok 2016. Čím jsou dvacátá léta minulého stolet důležitá, že stojí za to věnovat jim celou publikaci? Meziválečná Evropa vůbec je úžasný fenomén – československá první republika, výjimečné pol prostředí, podobně se začalo probouzet i Bělorusko, které bylo dlouhou dobu jako součást r upozaďováno. Potom najednou přichází rozkvět národního jazyka, kultury a dalších iniciativ Těžko se toto období přehlíží. Vidíte tedy nějakou paralelu v tom, jak se rozvíjel československý stát po rozpadu Rakousk Bělorusko v době rozkvětu národního cítění? To bohužel nevidím, Češi byli v tomto směru mnohem samostatnější a měli daleko příznivější tomu, aby vlastní kulturu rozvíjeli. Běloruské národní obrození bylo pomalejší a takové ch Běloruské sovětské socialistické republiky v roce 1919 navíc nebyl proces samostatného úsi v případě Československa skončilo vznikem státu s prezidentem v čele, byl to útvar vytvoře Cesty Československa a Běloruska se rozcházely v mnoha ohledech. Soustředíte se především na téma národní identity. Čím vás tato problematika oslovuje? Občas za mnou chodí studenti a ptají se, jaké téma si mají zvolit pro svou magisterskou ne práci. Říkám jim, ať nepíší o tom, o čem se dá psát, ale o tom, o čem se nedá nepsat. Dopo pracují na tom, o čem se musí mluvit, na tom, co chybí. Tak si mě samo vybralo téma národn cizinec přijede do Běloruska a slyší, že drtivá většina obyvatel nemluví bělorusky, jazyk školách, televize vysílá většinou v ruštině, vidí, že nikde nejsou běloruské nápisy, logic co je vaše národní identita? Mě jako Bělorusku to také zajímá. Tato otázka pro mě byla tou nemluvit, nemohu se jí nevěnovat. Je pro Bělorusy běloruština ještě vůbec mateřským jazykem? To záleží na rodičích. Drtivá většina škol je ruských, běloruština se sice povinně vyučuje podobně jako třeba angličtina na úrovni cizího jazyka. Pokud v rodině nemáte někoho, kdo b bělorusky, už se jazyk nenaučíte. A je velká politická nevůle s tím něco udělat. Zabýváte se novodobými dějinami, musíte se dotýkat i relativně čerstvých věcí. Jak je to v přístupem k informacím? Dostanete se k archivním materiálům bez potíží? Podle zákona tam má každý občan přístup k archivům. Není to ale tak jednoduché. Když potře národním archivu, musíte donést na hlavičkovém papíře a s kulatým razítkem potvrzení od sv němž je přesně popsáno, co v archivu budete dělat a na čem pracovat. K materiálům, které s vaší práce, se nedostanete. Nic se nesmí fotit. Je to tedy výrazně složitější než v České Antropologii jste vystudovala na Univerzitě Karlově. Co vás přivedlo do Prahy? Podařilo se mi získat stipendium české vlády, jež navázala na tradici první republiky, kdy způsobem podporoval běloruské studenty Tomáš Garrigue Masaryk. Do České republiky jsem při s první skupinou studentů, kteří uspěli. Jsem tady už sedmnáct let. Jak vypadaly vaše začátky v České republice? Nejdřív jsem absolvovala jazykový kurz češtiny v Ústavu jazykové a odborné přípravy UK v P Získání stipendia bylo podmíněno tím, že se poté přihlásíme na vysokou školu spolu s ostat studenty. Tak jsem získala své druhé vzdělání. V Minsku jsem vystudovala mezinárodní ekono trvali na tom mí rodiče. Když jsem dostala druhou šanci, rozhodla jsem se, že budu studova vždycky chtěla, proto jsem si vybrala historii a historickou antropologii. Co na to rodiče říkají teď, když se ekonomii vůbec nevěnujete, úspěšná jste ale v jiném ob Jsou samozřejmě rádi, že se mi daří. Byla jste od začátku rozhodnuta, že se vaším tématem bude Bělorusko? Chtěla jsem se jím zabývat vždycky. Hned během bakalářského studia jsem si všimla, že Bělo ve vědeckém diskurzu. Všechny historické knihy, které jsem četla, se zaměřovaly na Polsko Bělorusko se objevilo jen občas jako stín mocnějších sousedů. Říkala jsem si, že to musím napravit. Pro studentku bakalářského studia to byl velmi ambiciózní plán, stanovila jsem s doby si za ním jdu. Snažím se zaplnit prázdná místa o Bělorusku a jeho dějinách v akademic Nebyla to asi jednoduchá cesta, kterou jste si zvolila… Nebyla, musela jsem si prorážet cestu. Abyste diskurz vytvořila, musíte velmi silně prosaz Chtěla jsem opravit to, co bylo zanedbané. Možná to zní trošku pateticky, ale já to tak pr Zlepšila se za tu dobu, co se běloruským studiím věnujete, míra zájmu o tuto oblast výzkum Určitě ano, protože přibyli badatelé, kteří se tím zabývají – Daniela Kolenovská, Michal P oslovilo už i doktorandy. Nelákalo vás poté, co jste tady vystudovala, vrátit se do Běloruska a vést výzkum přímo ta Mám dva důvody, proč se nemohu vrátit. Na konci doktorských studií jsem se vdala. Akademic tímto problémem musejí potýkat často – když dostanete nějakou zajímavou badatelskou nabídk rozhodnout, jestli zůstanete s rodinou, nebo odjedete za výzkumem. Konkrétně já jsem dosta nabídku ve Vilniusu, musela jsem ji ale odmítnout, protože bych nemohla zůstat s rodinou. je smutnější. V prvé řadě, Bělorusko by mi neuznalo dizertaci. Musela bych znovu obhajovat takový problém, zádrhel je v tom, že tuším, že mé téma by v Bělorusku z mnoha důvodů neusp se současným dějinám, tedy velmi ožehavému tématu. Nevím, jestli by běloruští akademici so interpretací tamní národní identity, národního hnutí a meziválečných dějin. Běloruská věda ideologizována a nepřipouští jiné názory. Přetrvává pouto k sovětské socialistické minulos dogmatu traktování dějin. Osobně to považuji za tragédii a obrovský regres. Na Běloruské s často přednáším na pozvání historické fakulty nebo jejích jednotlivých kateder, účastním s v Bělorusku. Není to tak, že bych byla na nějakém seznamu nežádoucích lidí, jen vím, že o tam prostě přednášet nemohu. Kdyby se změnily podmínky, nevylučuji možný návrat. Ale za so je pro mě jako pro vědkyni nemožné. Mgr. Alena Marková, Ph.D., působí na pracovišti historické sociologie Fakulty humanitních nacionalismem a formováním moderního národa, tématem národní identity a národního hnutí. J Bělorusku, včetně nedávno mezinárodně oceněné publikace Sovětská bělorusizace jako cesta k dlouhodobě v České republice, kde na Fakultě humanitních studií UK získala doktorát z hist