Ohlédnutí za Anežkou Přemyslovnou












            ******************************************************************************************

            * Ohlédnutí za Anežkou Přemyslovnou
            ******************************************************************************************
            Jedním ze symbolů zlomových listopadových událostí roku 1989 se pro mnohé stala česká prin

            Přemyslovna.  Na její svatořečení 12. listopadu odjely do Říma tisíce českých poutníků. A 
            princezna promlouvala k českým poutníkům onoho zlomového roku, a byla pro ně zosobněním na
            slyšet její odkaz také dnes. Svatá Anežka se ve svém životě vydala cestou řeholní chudoby 

            svatého Františka z Assisi a svatou Klárou. Jak je možné tomuto ideálu chudoby rozumět dne
            Jedna indická moudrost vypráví, že člověk ve svém životě postupně prochází čtyřmi etapami.
            stadiu se člověk učí, nasává poznatky, dovednosti, stává se po všech stránkách zdatným. Se

            maximalizovaného výkonu. V druhém stadiu člověk učí jiné, slouží jim tím, že organizuje, v
            nelze vždy vsázet na maximální výkon, ale na celkovou vizi, koncepci, která se realizuje v

            stadiem je okamžik, kdy „člověk odchází do lesa“. Zde, mezi stromy, ve staletém porostu je
            prostor k reflexi, přemýšlení. Je to prostor k tomu, aby člověk mohl porovnat svou minulos
            vděčností, která se pojí s nezištností a schopností být obdarován a obdarovávat druhé. Na 

            stabilizují hodnoty a utváří se skutečný hodnotový rámec. Ve čtvrtém, posledním stadiu, čl
            pravou hodnotu života: je to stadium žebráka. Nejedná se zde o nouzi či mizérii, jde spíše
            evropském kontextu ztělesnily žebravé řády. To nejcennější, život sám, si v jejich pohledu

            získat, zasloužit, ale jen a pouze obdržet darem. A tento dar žádám z rukou bližních: stáv
            druhých, což bych v prvních stadiích nikdy nepřipustil!
            Svatá Anežka svůj život postavila na uzrálé představě lidství: s noblesou princezny se skl

            aby jim sloužila a rozvinula v nich to nejcennější, čím může člověk disponovat: život, kte
            ostatními lidmi. Nejde tedy o nějakou blamáž, ale velmi kultivovanou podobu životního styl
            Anežky pojí s intenzivním duchovním životem, zakotveným ve vztahu k Bohu.

            Když současný papež František nedávno pravil, že „protagonistou dějin je žebrák“, pak jist
            proletarizace či prekariátní životní styl zachrání svět. Ale stejně jako sv. Anežka ukázal
            lidská odkázanost jednoho na druhého a lidská vzájemnost vytvářejí jemný inervační systém 

            perspektivní vize společnosti.   
                                            ThLic. Prokop Brož, Th.D., děkan Katolické teologické faku