Přes překážky ke hvězdám. Kampus v Hradci Králové

Rád bych v rámci Blogu děkanů napsal pár slov o dlouholeté snaze o vznik a následnou dostavbu kampusu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Sám jsem se do centra dění dostal v únoru 2014, kdy jsem byl zvolen děkanem Farmaceutické fakulty UK.

Mým kolegou, hlavním spolubojovníkem a často i spolutrpitelem se stal děkan naší sesterské hradecké Lékařské fakulty UK prof. Miroslav Červinka. Za poslední čtyři roky jsme s naším kampusem a především komplikacemi spojenými s jeho vznikem strávili mnohem více času, než by nám oběma bylo milé.

Proč a jak to začalo

Myšlenky na vznik společného kampusu hradeckých fakult vznikly na výjezdním zasedání představitelů Univerzity Karlovy v Nymburce v roce 2003. Východiskem pro jednání tehdy byla nedostačená kapacita a nevyhovující technický stav hradeckých fakult, který neodpovídal nárokům moderního pracoviště 21. století. Z popudu tehdejšího rektora UK prof. Ivana Wilhelma následně vznikla studie Kampus Univerzity Karlovy v Hradci Králové – společný projekt Lékařské fakulty a Farmaceutické fakulty v Hradci Králové.

Konkrétní plány na výstavbu se během let několikrát změnily. Původním záměrem bylo vybudovat kampus podle vzoru západních univerzit, tedy včetně ubytovacích a stravovacích pavilonů, sportovišť či univerzitního kulturního a společenského centra. Během jednání s ministerstvem školství však postupně klesala zvažovaná dotace a původní plány musely být výrazně omezeny. Nejprve zmizely koleje a sportoviště a v roce 2009 už se počítalo jen se stavbou teoretických ústavů Lékařské fakulty UK a zhruba polovinou ústavů Farmaceutické fakulty UK. Finální dělení peněz vyústilo v přidělenou dotaci jen o něco málo přesahující částku 300 milionů korun, z nichž byla v rámci programu Výzkum a vývoj pro inovace (projekt Mephared) postavena první budova kampusu – objekt určený pro výuku a výzkumné aktivity dvou kateder farmaceutické a dvou ústavů LF UK.

Plány na dostavbu

V roce 2014 jsme se s prof. Červinkou shodli, že z provozních i dalších důvodů není možné ani účelné realizovat dobudování kampusu na několik dalších dílčích etap a všechny síly jsme proto soustředili na realizaci kompletní dostavby kampusu pro všechna pracoviště obou fakult. Projekt Mephared 2 získal podporu rektora UK a byl zařazen do dlouhodobého strategického záměru UK. V roce 2014 proběhly přípravy aktualizované architektonické studie i úvodní jednání s MŠMT o možném financování z připravovaného Operačního programu Věda, výzkum, vzdělávání (OP VVV). Po zdlouhavých jednáních se však resort školství rozhodl žádné nové velké projekty nepodpořit.

Rok 2016 se nesl ve znamení dalších jednání – ministerstvo s námi hrálo hru na spěchání a čekání. Vždy po nás požadovalo velmi rychle zpracovat nějakou zprávu či analýzu, ale pak na ni dlouhé měsíce nereagovalo. Ve své nahotě se ukázala nepromyšlenost původního nastavení OP VVV, který dělí prioritní osy na vědu a vzdělávání, přičemž není možné tyto činnosti v rámci projektu kombinovat. Co jiného má ale být cílem dvou biomedicínských fakult než právě spojení kvalitní výuky a vědy? V létě 2016 nás navštívili zástupci poradní organizace Jaspers, která nabízí technickou pomoc při podpoře evropských projektů. Po prohlídce stávajících prostor obou fakult komise doporučila dopracovat materiály vztahující se k dostavbě kampusu a předložit celou dokumentaci MŠMT. Na jaře 2017 se pak podařilo přesvědčit zástupce Evropské komise o užitečnosti a potřebnosti projektu, a tak Monitorovací výbor OP VVV schválil revize textu operačního programu, jehož součástí bylo i zanesení záměru Mephared 2 do seznamu velkých projektů. Zejména v této fázi byla klíčová spolupráce a pomoc pana rektora a paní kvestorky.

V tuto chvíli je výzva pro projekt Mephared 2 plánována na rok 2018 s alokací dvě miliardy korun. Projektový tým již pracuje na přípravě studie proveditelnosti a tzv. cost/benefit analýzy (CBA), což jsou mimořádně komplexní analýzy, které musejí dokladovat jednoznačný přínos investice nejen pro danou instituci, ale pro celou Českou republiku. Tým manažerů pracuje i na přípravě komplementárních ESF projektů, zaměřených na rozvoj studijních programů a dokládajících provázání investic s „měkkými“ aktivitami.

Komplikace se nám ale nevyhýbají ani v projektově-stavební rovině. Majitelka sousedního pozemku se odvolala proti vydání územního rozhodnutí a po více než dvaceti měsících (!) posuzování naší žádosti na magistrátu města a následně i na krajském úřadě se Královéhradecký kraj místo rozhodnutí označil za „systémově podjatý“, a to především kvůli tomu, že jsme s ním krátce před tím podepsali memorandum o vzájemné spolupráci. Deklaraci podpory od města a kraje po nás přitom chtěla Evropská komise. V létě 2017 jsme se nedohodli na další spolupráci s projektanty (kteří neakceptovali naše uplatnění vad dokumentace) a v tuto chvíli probíhá nové výběrové řízení na zpracovatele projektu. Od ledna 2018 navíc vstupuje v platnost novelizace stavebního zákona s dopady na procesy územního a stavebního řízení, kdy stále nejsou vydány prováděcí vyhlášky.

Stávající programovací období končí v roce 2023, nicméně výzvy OP VVV jsou nastaveny tak, že projekty mají být finalizovány do konce roku 2022, do té doby by měl být podle MŠMT kampus kompletně dostaven a zprovozněn.

Je to stále možné a reálné. Držme si palce!

Doc. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D., děkan Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové