Vlci na genetické křižovatce střední Evropy ****************************************************************************************** * Vlci na genetické křižovatce střední Evropy ****************************************************************************************** Na populace vlků žijící na území střední Evropy se zaměřil mezinárodní výzkumný tým, jehož molekulární ekolog docent Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty UK a Ostravské univerzity. bádání nyní vědci publikovali v odborném časopise zaměřeném na biogeografii a ekologii Div Distributions. Výsledky jejich práce ukazují, že na tomto území dochází ke kontaktu několika populací, kt jsou přizpůsobeny různým podmínkám prostředí, takzvaných ekotypů. Existuje zde však také ú v charakteristikách životního prostředí s rozčleněním krajiny způsobeným člověkem. Studie poprvé prokázala pomocí genetických metod přítomnost vlka i na území České republik regionech často po staletích absence. Střední Evropa má díky své poloze charakter křižovatky, na které se setkávají různé geneti organismů a kulturní vlivy člověka. Platí to i pro vlka obecného. Tato šelma byla v mnoha vyhubena, v posledních dekádách se ale na některá místa vrací, což budí zvědavost vědců i V současné době se ve střední Evropě objevují vlci z několika populací. Podrobnější údaje karpatské a o stavu v České republice vůbec však dosud chyběly. Karpatská populace náleží Evropě, na naše území zasahuje jen velmi sporadickým výskytem zvířat v oblasti Beskyd (pat usmrcený na jaře na dálnici D1 na Vysočině). Relativně početná je nicméně na území Slovens a Rumunska. Středoevropská nížinná populace pochází z Pobaltí, odkud osídlila polské a něm v posledním desetiletí se objevuje na severu České republiky. Na jihu našeho území se moho zvířata z alpské a balkánské populace. Jak se ukázalo, genetické složení karpatské populace je silně ovlivněno takzvaným efektem drastickým snížením velikosti v období dvacátého století – způsobil ho člověk. Vlci přežív východě Slovenska a v malých ostrůvcích v pohořích středního Slovenska. Později se stav vl Slovensku poněkud zlepšil a vzájemně se propojily, zřejmě i v souvislosti s jevem označova transition“, tedy zarůstáním dřívějších pastvin ve vyšších nadmořských výškách lesem, druh V Karpatech je však i dnes zřejmá diferenciace subpopulací způsobená překážkami v podobě j pohoří a zalidněných údolí (např. slovenská dálnice D1). Vlci na východě Slovenska jsou pa původním jedincům z centrálních Karpat, například Rumunska. Karpatská populace má unikátní vlastnosti, je nositelkou mitochondriální větve DNA, která se v severní Americe už nevysky typická pro robustní vlky z doby ledové, specializované na lov velkých savců, jako jsou ko Karpatští vlci mají také charakteristickou stavbu těla (například větší lebku) a archaicko specializaci na lov jelenů. To je spolu se stagnujícím populačním trendem předurčuje za ob Středoevropská nížinná populace včetně severočeských zvířat má oproti karpatským vlkům jed genetickou strukturu. Početnost této populace mírně vzrůstá, což souvisí patrně s její sch adaptace na hustě osídlenou krajinu, ale i s celoroční ochranou. Překvapením byl pro vědce enkláv nížinných vlků uprostřed Karpat. Česká republika a okolí pak má díky centrální geog potenciál k dalšímu propojení populací vlka. To ovšem může být ovlivněno adaptacemi jednot antropogenními faktory. Na publikaci se podíleli autoři z řady institucí ze čtyř středoevropských zemí pod vedením ekologů Pavla Hulvy z Univerzity Karlovy a Ostravské univerzity a Barbory Černé Bolfíkové zemědělské univerzity. Studie mohla vzniknout i díky více než desetiletému sledování tohot druhu, které v České republice organizuje Miroslav Kutal z Hnutí DUHA a Ústavu ekologie le univerzity v Brně a Vladimír Antal ze Státní ochrany přírody Slovenské republiky. Práce ta integraci postupů genetiky s metodami geografie, již zajistil tým Dušana Romportla z Příro UK. Studie mohla vzniknout i díky spolupráci mezi několika středoevropskými zeměmi, která auto srovnávat genetické profily se sousedními zeměmi včetně Německa, Polska a Slovenska a stud jednotlivých vlků.