Utíkám před dětmi dělat vědu do školy ****************************************************************************************** * Utíkám před dětmi dělat vědu do školy ****************************************************************************************** Říká o sobě, že už jako malý o všem „špekuloval“. Jeho oblíbenou aktivitou bylo běhání se následně zjistil, že úhel odrazu se rovná úhlu dopadu. Rodičům bylo prý brzy jasné, že dom matematika nebo fyzika. Doc. Mgr. Libor Barto, Ph.D., zkrátka připouští, že se „takto defo narodil. Zatím posledním jeho úspěchem je získání prestižního grantu Evropské výzkumné rad "https://www.mff.cuni.cz/verejnost/konalo-se/2017-12-barto/"] . V jednom z rozhovorů jste přirovnal matematiku k abstraktnímu umění, jakým je hudba či poe řada lidí by ze strachu z matematiky raději studovala konzervatoř… Matematika je u nás na školách nudná. Pasivní vstřebávání pouček a mechanický dril nemohou nikoho. S tím, co je na ní zábavné – přemýšlením a objevováním –, se dnes ve většině škol si lidé nehrají s matematikou, ale na hudební nástroj. Má tento obor hranice? Matematika je věda, která nemá a priori žádný vztah k realitě, je vědou o přemýšlení. Možn její, chcete-li tomu tak říkat, hranice. Naším cílem není třeba sestrojit pračku nebo letě ale něco pochopit. Matematika je tedy sice v jádru ryze abstraktní, ale její aplikování se obory. Mimochodem, prolínání je zábavné a užitečné i uvnitř matematiky. Můj projekt napřík přístupy několika matematických disciplín, jako jsou algebra, analýza, logika a kombinator V roce 2012, kdy jste se stal laureátem Grantové akademie ČR, jste řekl, že matematika je smysl pro ni žít. Teď máte grant ERC, vzrušení tedy trvá…    Daleko větší radost mám z „konsolidačního“ grantu ERC, protože jde o prestižní záležitost. projekt Symmetry in Computational Complexity spadá do oblasti výpočetní složitosti, což je informatiky. Ta zjišťuje, kolik času nebo prostoru je potřeba k vyřešení výpočetního probl na velikosti vstupních dat. Díky grantu jsme pro výzkum získali částku převyšující jeden m Co se pro vás získáním grantu změní? Přestanete třeba chodit do práce? To už dávno nemusím. (Smích.) Formálně tedy asi nějaká pracovní doba existuje, ale ani nev výuku, na fakultě samozřejmě pravidelně jsem, jinak docházku nikdo nekontroluje – důležité Do práce přesto chodím pravidelně. Přiznávám, že utíkám z domu do školy před dětmi, s nimi pracovat nedá. V následujících pěti letech nebudu nemuset bojovat o granty na výzkum a budu mít o trochu pádem i více času na práci. Dále budu mít dostatek peněz na cestování a zvaní hostů. Ale h větší šanci sehnat skvělé studenty a spolupracovníky, protože jim mohu nabídnout slušný pl Jak velký by měl být váš vědecký tým? Má představa je mít tři doktorandy a tři postdoky, tedy dalo by se s nadsázkou říci tři dě dospělé. (Smích.) Vybraní odborníci na dobu výzkumu přesídlí do Prahy, kde budeme v intenz spolupráce na dálku je v našem oboru dost neefektivní. Co se stane po pěti letech? Co se od vašeho týmu očekává? Výsledky z nás musejí „padat“ průběžně. Kdyby se nic nedělo, bylo by to všem divné. Pravdo někdy se děje více, jindy méně. A v našem projektu? Ukázalo se, že složitost určité skupin problémů závisí na tom, jak je problém symetrický. Mám dlouhodobou vizi, že symetrie bude princip celé výpočetní složitosti. Banálně vyjádřeno, problém je tím těžší, čím méně je sy člověk dostane výpočetní problém, spočítá si, jak je symetrický, a na základě toho rozpozn lehký nebo těžký. V projektu jsou ovšem stanoveny konkrétnější cíle, které mají překonat d cestě k této obecné vizi. Od nás se očekává, že alespoň s některými významně pohneme. Promiňte, ale k čemu je váš výzkum dobrý v praxi? Výzkum zhruba rozdělujeme na základní a aplikovaný. Základní se provádí proto, abychom něj pochopili; že se poznatky z něj někde využijí, je až druhotná věc. Příklad: než bylo možné upravovat lidské buňky, bylo třeba objevit, že se tělo z buněk skládá. A to trvalo pěknou Potřebujete zkrátka získat základní porozumění, bez něj to nejde. Čím hlubší porozumění, t podtrženo – motivace základních vědců je svět pochopit, ne létat do vesmíru. K čemu je nám dělo před třemi tisíci lety v Římě? K ničemu. Ale přesto nás to zajímá. Zvídavost lidstva hodnota. Proto moc otázky typu „K čemu to bude dobré?“ nemám rád, takže omluva na začátku místě. Kdy s hledáním symetrična začnete? Touto problematikou se zabývám průběžně už nějaký čas. Teď jsou přede mnou nezbytné formal během února nebo března oficiálně pětileté bádání započne. Nosíte si práci domů? Když jsem byl mladý, svobodný a bezdětný, nerozlišoval jsem den a noc, domov nebo školu. B pracovat nepřetržitě všude a téměř stále. Dnes je to úplně jinak. Jakmile dorazím domů, ne malým dětem šanci o práci přemýšlet. Zdá se mi, že oceňovaných českých vědců je v poslední době více než v minulosti? Ve světovém měřítku jsme na tom stále dost špatně. Situace se ale, zdá se, naštěstí zlepšu přidělených grantů ERC. Do současnosti jich bylo pro Českou republiku přiděleno celkem pět letos čeští vědci získali grantů pět. Prostě špičková věda tady je, ale je jí pořád málo. vůbec dobře ani ve srovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi. Problémem je málo kontaktu se světem. Až na pár výjimek většina kateder a ústavů žije v ko zaběhlých kolejích a pracují v nich vesměs lidé, kteří tam i studovali. Tím se ocitají v j jež jim neumožní porovnání se světem. Nevycestují a uchlácholí je, že jsou v našem měřítku Doc. Mgr. Libor Barto, Ph.D. [ URL "https://www.mff.cuni.cz/fakulta/struktura/lide/3589.ht a teoretickou informatikou. Výsledky jeho výzkumu jednou možná poslouží k vývoji výkonnějš je pro něho tvůrčí proces, stejně jako matematika. V roce 2012 se stal laureátem Ceny Neur předsedy Grantové akademie ČR za projekt Splnitelnost omezujících podmínek a univerzální a uznat ty nejlepší nápady a udělit status a viditelnost nejlepším mozkům v Evropě.