Vladimír Hampl přepsal učebnice biologie. V dalších objevech mu pomůže grant ERC ****************************************************************************************** * Vladimír Hampl přepsal učebnice biologie. V dalších objevech mu pomůže grant ERC ****************************************************************************************** O grant Evropské výzkumné rady letos usilovalo dva a půl tisíce vědců, uspěly však jen tři nimi i docent Vladimír Hampl, který působí na Přírodovědecké fakultě UK a ve výzkumném cen a UK BIOCEV. Díky finanční podpoře ve výši 1,9 milionu eur (asi 49,5 milionu korun) bude m pět let rozvíjet výzkum, jenž přepisuje učebnice biologie. Jeho tým ukázal, že existují eu bez mitochondrií. Dosud se přitom vědci domnívali, že tato organela je pro život buňky nap Proč právě mitochondrie? Co obrátilo vaši vědeckou pozornost tímto směrem? Neobrátil jsem se ani tak k mitochondriím (mitochondrie je buněčná organela zodpovědná mim dýchání, je energetickou jednotkou buňky, pozn. red.), zaměřil jsem se obecně na anaerobní prvoky, kteří jsou dlouhodobě studováni na katedře parazitologie PřF UK, kam jsem jako stu Zajímaly mě „velké“ evoluční otázky, jež se eukaryot týkají. Tehdy jsem si uvědomil, že má si, zda je ustálené paradigma – tedy že mitochondrie jsou přítomné všude – skutečně platné skupiny se totiž neupínalo tolik pozornosti a mezi nimi byly i oxymonády (parazitičtí prvo střevech hmyzu, vzácněji i obratlovců, pozn. red.). Rozhodli jsme se proto podívat se na n Měli jsme také dost štěstí, že jsme si vybrali právě tento objekt studia. Mitochondrie jsm Trvalo pak ale velmi dlouho, než jsme tomu sami uvěřili a ověřili si výsledek natolik, aby publikovat. Proč stojí za to, pátrat po eukaryotech bez mitochondrií? Ukázat, že takový organismus existuje, je významné, protože se vědci přou o to, jak vznikl buňka. Jedna z evolučních teorií hovoří o tom, že v době před vznikem všech dnešních eukar stadium bez mitochondrie. Někteří odborníci říkají, že to není možné, namítají, že by tako dost energie. Náš objev tak může sloužit jako protiargument, ukazuje, že za určitých okoln buňka bez mitochondrie fungovat může. Jakým směrem se vydá váš výzkum teď, když získal podporu Evropské výzkumné rady? V návrhu jsem stanovil tři hlavní cíle. Chtěli bychom prozkoumat oxymonádu rodu Monocercom důkladněji, abychom věděli, jak funguje. V mnoha ohledech neočekávám, že by to bylo jinak eukaryot, ale zajímá mě třeba syntéza železo-sirných klastrů, kterou v jiných organismech mitochondrie nebo mitozomy (zjednodušené mitochondrie, pozn. red.). Děje se tam naprosto u způsobem. Je možné, že když pochopíme, jak funguje tato dráha u oxymonád, budeme potom moc určité nejasnosti týkající se syntézy železo-sirných klastrů u jiných organismů. Chtěli bychom udělat metabolomickou studii, jež by nám ukázala, jaké biochemické dráhy v t probíhají a jaký je jejich relativní význam. Velmi podstatné je, že se s tímto organismem chceme naučit dobře pracovat. Máme v plánu ho samostatně, bez bakteriálních příměsí, což zatím neumíme. Budeme se ho učit geneticky mani se, že by se v budoucnu mohl stát vhodným nástrojem pro studování některých buněčných biol na nichž se mitochondrie podílejí. Lépe by se na něm dala studovat například role endoplas retikula při regulaci koncentrace vápenatých iontů, do které ve všech ostatních buňkách za mitochondrie. Zajímá nás i ztráta mitochondrie jako evoluční příběh. Chceme se zaměřit na další možné or mitochondrie. Máme vytipované dva – amébu rodu Pelomyxa a bičíkovce rodu Retortamonas. Když už víme, že evoluce umí mitochondrii z buňky odstranit, chtěli bychom to zopakovat v organismů s velmi redukovanými mitochondriemi. Myslíme si, že jsou v určitém druhu evolučn by se mohli pomocí genetické manipulace vymanit. Mitochondrie, které nemohou plnit svou hl efektivní produkci ATP (adenosintrifosfátu, pozn. red.) –, představují pro organismy žijíc přístupu ke kyslíku vlastně určitou zátěž. V buňce zůstávají jenom kvůli syntéze železo-si Stačilo by přimět organismus, aby tuto práci převedl do cytoplasmy, a pak se snad může těc struktur zbavit. To je asi nejzajímavější, ale rovněž nejrizikovější experiment, který plá Už víte, jak naložíte s penězi od Evropské výzkumné rady? Plánujete nákup nových technolog nebo chcete především rozšířit vědecký tým? Nové technologie nepotřebujeme, protože BIOCEV, kde působím, je plně a špičkově vybaven. P hlavně na rozšíření týmu. Rád bych přitáhl šikovné lidi, kteří umějí dělat výborně předevš biologii, těch mám v současné době v týmu nedostatek. Rozesílám inzeráty, oslovuji vědce z i celého světa. Mnoho vědců sní o tom, že jejich výzkum podpoří takto štědrá finanční injekce, což dokazuj přihlášek, z nichž odborné komise Evropské výzkumné rady letos vybíraly. Proč myslíte, že zrovna vaše práce? Článek o eukaryotu bez mitochondrie vyšel v Current Biology loni a vzbudil docela velkou p komisaři z rozhodčího panelu o našem výzkumu věděli ještě dřív, než mou žádost četli. Poda vyvrátit „učebnicovou pravdu“. Každý biolog, který se dozví, že existuje organismus bez mi bude považovat za opravdovou zvláštnost hodnou pozornosti. Na to asi komise hodně slyšela. Máte jako úspěšný žadatel nějaká doporučení pro kolegy, kteří by se chtěli se svým výzkume Evropské výzkumné rady? To je velmi těžká otázka, stále ještě sám nevěřím tomu, že jsem ho dostal. Jistě za tím by štěstí. Všechny projekty usilující o tento grant jsou velmi kvalitní. Komise musí mít těžk rozhoduje. Doporučil bych každému, aby se zbavil veškerého studu a poprosil o pomoc kohoko být užitečný. Otravoval jsem spoustu lidí – jak při odevzdávání písemného návrhu, tak pak interview. Chtěl bych vyzdvihnout pomoc pana profesora Zdeňka Strakoše – ač matematik, můj přečetl a okomentoval. Poradil mi s řadou věcí, o nichž mě ani nenapadlo přemýšlet. Písemn se skládá z návrhu projektu a ze životopisu. Zvlášť o něm je dobré si promluvit s někým, k nebo o jeho získání usiloval. Je totiž nezbytné vypíchnout v něm ty části, které komise po podstatné, upozornit třeba i na to, kdo byli vaši postdoktorandi a kam ve svém výzkumu a k Moje curriculum není až tak ohromující, nepublikoval jsem v časopisech Nature nebo Science myslí, že to je pro získání grantu ERC nutnost. Já jsem příkladem toho, že i bez toho se d Docent Vladimír Hampl dlouhodobě působí na katedře parazitologie Přírodovědecké fakulty UK Genomika eukaryot a laterální genový přenos Biotechnologického a biomedicínského centra AV řady studií. Odborný svět začal bedlivě sledovat práci jeho týmu v loňském roce, kdy v čas Mitochondrial Organelle. Hlavní autorkou textu je Hamplova tehdejší postdoktorandka, polsk Hamplova týmu, kdy vědci dokázali, že v přírodě existuje eukaryotická buňka, která úspěšně formu. Celý tým si za tuto práci letos vysloužil Cenu Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin ud pětiletý projekt Vladimíra Hampla a jeho skupiny pojmenovaný Life without mitochondrion, n