Prostor na UK: Právnická fakulta ****************************************************************************************** * Prostor na UK: Právnická fakulta ****************************************************************************************** Charakteristické trojúhelníkové průčelí s československým státním znakem a nápisem Univers budovu Právnické fakulty UK od samého počátku. Dominanta vltavského nábřeží přestála obsaz ničivou povodeň roku 2002. Roku 1907 zadal rektor prof. Jaroslav Hlava ke zpracování projekt na novou ústřední budovu Karlo-Ferdinandovy univerzity. Své místo v ní měla najít právnická fakulta, jež doposud sí několika málo místnostech v Karolinu, a přesunout se měly i některé další složky univerzit nepostačovaly prostory rektorátu. Druhá budova, náležející německé části univerzity, měla druhé straně ulice. Hlavním architektem se stal Jan Kotěra, jeden z tvůrců české architektonické moderny. Zákl budovy byl položen již roku 1908, na své dokončení si však fakulta musela počkat ještě víc let. Plánování a výstavbu nové části univerzity totiž přerušila první světová válka. Po je bylo rozhodnuto, že budova nebude sloužit jako univerzitní centrum, ale celá připadne práv Německá část nakonec nevznikla vůbec. Další komplikací byla smrt architekta Kotěry, který poslední roky svého života. Projekt po něm v roce 1924 převzal jeho přítel a spolupracovní Machoň a realizaci stavby konečně nic nebránilo. Roku 1931 byla dokončena a hned na jaře s první přednášky a semináře. Machoň původní plán Jana Kotěry dodržel do poslední tečky, dop vlastní interiérové vybavení. „Po technické stránce je velmi zajímavé, že budova je vystavěna na železobetonových pilíří vedle Vltavy a podloží je zde poměrně nestabilní, takže fakulta nemá žádnou základovou des se nejspíš nechal inspirovat moderními železobetonovými stavbami v Americe,“ uvádí Aleš Há provozního oddělení PF UK. Právě železobetonové pilíře, které křižují celou budovu, tvoří vzhled „bazénu“, jak bývá přezdíváno prosklené atrium fakulty. „Druhé takové je v Collegiu posluchárně Univerzity Karlovy,“ dodává Aleš Hájek. Na svou dobu byla budova právnické fakulty skvěle vybavena. Od svého vzniku tak nemusela p významnější přestavbou, vysvětluje Hájek: „Byly zde instalovány elektrické posuvy tabulí, systémy, pokročilá vzduchotechnika zásobující velké posluchárny čerstvým vzduchem, a dokon noster. Náš oběžný výtah momentálně prochází rekonstrukcí, na jaře by však už měl být uved Původně prý byly na fakultě dva pater nostery. „Ten druhý byl nejspíš v sedmdesátých letec vzniklo místo na výtah moderní. Není to zase tak dlouho, ale zatím jsem nenarazil na nikoh pamatoval. Ve starých plánech jsem nicméně našel, že tu druhý pater noster byl.“ K větším stavebním úpravám tak došlo teprve koncem 20. století, kdy byla rekonstruována kn byla rozšířena o původní tělocvičnu. Unikátem knihovny zůstává místnost starých tisků, v n 574 titulů z let 1487–1900. Velkou zkouškou budova prošla během ničivých povodní roku 2002 byl celý druhý suterén, povodeň nenávratně zničila téměř polovinu depozitáře. Mezi lety 20 zahájena vestavba do půdních prostor fakulty. Zpřístupněním obou křídel půdy vzniklo pět n místností, počítačové učebny a především skutečná kopie jednací síně, která studentům slou průběhu soudního procesu. Unikátní, ale málo známý je tajný průchod ve vrátnici, který najdeme ukrytý pod stolem vrá otevření nenápadných dvířek v bočnici stolu se ukážou točité schody, dříve vedoucí do bytu suterénu. Vrátný to do práce opravdu neměl daleko. „Stačila by mi alespoň malá komůrka na bytovou situaci na fakultě současný vrátný.