Vědci nechali svědčit stromy o záhadné tunguzské události ****************************************************************************************** * Vědci nechali svědčit stromy o záhadné tunguzské události ****************************************************************************************** Ke katastrofě apokalyptických rozměrů došlo 30. června 1908 v oblasti centrální Sibiře v d Krasnojarském kraji. Exploze, jejíž původ není doposud vysvětlen, měla sílu tisíckrát větš svržená na Hirošimu. Další dílek do skládačky analýzy této doposud záhadné události přidal s docentem Güntherem Kletetschkou z Přírodovědecké fakulty UK. Jejich výsledky nedávno pub časopis Tree-Ring Research. Za původce tzv. tunguzské události bylo již označeno ledacos – od mimozemských těles typu komety po antihmotu, či dokonce malou černou díru. Ať už byl původce výbuchu a následné tl jakýkoli, několik faktů o ní je možné tvrdit prakticky s jistotou. K explozi došlo pravděp asi šesti kilometrů nad zemí a následná tlaková vlna pokácela stromy v oblasti o průměru a kilometrů. Ty, které rostly kolmo pod epicentrem, zůstaly stát, jejich větve však byly oho připomínaly stojící sirky. Nebyly to však jediné nezničené stromy –fotografie pořízené po identifikovat několik výjimečně odolných jedinců, většinou modřínů, i v širším okolí. A pr zajímal vědecký tým, jehož členem byl i docent Günter Kletetschka. „Výprava se do oblasti vydala při stém výročí exploze, tedy v roce 2008. Podařilo se nám o dřeva stromů, nejprve jen vrty a díky spolupráci s italskými kolegy, kteří v oblasti v té pracovali, i celé disky průřezů stromů,“ vzpomíná docent Kletetschka. A proč si vlastně vědci povolali na pomoc stromy? Letokruhy vznikají tak, že na jaře rosto (tzv. jarní dřevo), dělivé pletivo stromu (kambium) má na jaře relativně velké buňky. V dr roku přibývá pomaleji (tzv. letní dřevo), buňky jsou menší a vytvářejí na průřezu charakte „K tunguzské události došlo na přelomu června a července. To způsobilo, že se v tomto roce přežívajících stromech pozdní dřevo vůbec nevyvinulo,“ vysvětluje Kletetschka. Ke zkoumání dřeva využil tým rentgenovou fluorescenci, s jejíž pomocí lze poměrně snadno a neinvazivně identifikovat atomy různých prvků ve vzorku. Metoda ukázala, že v kůře stromů této oblasti se vyskytují anomálie v zastoupení vápníku a stroncia. Zkoumaná vrstva letokr značné podobnosti, jako by se vlastnosti kůry v době exploze „otiskly“ do dřeva. Toto je z ani podrobné rešerše v dostupné literatuře nenaznačily, že by byl známý nějaký mechanismus chemická informace z kůry otiskla do dřeva. „Zajímavé však bylo, že tyto anomálie jsme poz letech, jež události předcházela, tedy 1904, 1905 a dalších,“ doplňuje Kletetschka. Tento jev volá po vysvětlení. Vědci přišli v článku se dvěma hypotézami, obě souvisejí s t Podle první představy se ohnutím obnažily a porušily kořeny a strom přišel o možnost využí výživu látky z vnějšího prostředí. Rostoucí pletivo (floém) se proto obrátilo k získávání stroncia z kořenového systému, čímž byly přírůstky dřeva z těsně předcházející doby (xylém obohaceny. Podle druhé hypotézy tlaková vlna způsobila, že se materiál z kůry „vstříkl“ do letokruhů skrze vodorovné kanálky v jeho struktuře. Původ exploze je stále zahalen tajemstvím, výzkum vědců říká v první řadě to, že k událost a že dokázala dřevo stromu proměnit zcela jedinečným a rozpoznatelným způsobem. Tento obje dalším badatelům pracovat se stromy s podobnou charakteristikou.