Sociolog Černý: Blízký východ prochází tím, čím Evropa v devatenáctém století ****************************************************************************************** * Sociolog Karel Černý: Blízký východ prochází tím, čím Evropa v devatenáctém století ****************************************************************************************** Během arabského jara se daly do pohybu statisíce lidí, zdánlivě nedotknutelní mocní skonči dějin. Touha po změně však v některých zemích Blízkého východu vyvolala ještě větší zmar a Tím, co fatálně rozhoupalo do té doby velmi stabilní země, se zabývá historický sociolog z humanitních studií UK doktor Karel Černý. Výsledky svého několikaletého výzkumu, během něj vypuknutí událostí označovaných jako arabské jaro, popisuje ve své nové obsáhlé knize Velk nestabilita. Na přelomu roku vypukly protesty v Íránu, posléze i v Tunisku. Je to pokračování takzvanéh Současné protesty nejsou součástí dominového efektu, známého jako arabské jaro. Tehdy revo vypukla v Tunisku, inspirovala opozičně naladěné segmenty populace v Egyptě, což vedlo až prezidenta Husního Mubáraka. Dění v Egyptě zase inspirovalo obyvatele Sýrie a Bahrajnu a t bouřit. To, co vidíme dnes, jsou ale izolované protesty, důležité jen pro státy, ve kterýc okolních zemích nerezonují. To je zásadní rozdíl. Příčiny současných protestů jsou nicméně jako ty, které vyvolaly arabské jaro. Jaké důvody to jsou? To, co nabízím jako vysvětlení, se do určité míry dělo i v Evropě od konce osmnáctého do z století. Na Blízkém východě v posledních zhruba padesáti letech došlo k velmi rychlé a dra demografické změně – k populační explozi, zvýšil se počet lidí v regionu, stoupl počet mlá také sociální transformace, která převrátila charakter společností – z tradičních vznikly to s rozvojem vzdělávacích systémů, růstem gramotnosti a vzdělanosti. V regionu narostl po mají středoškolské a vysokoškolské vzdělání. Došlo k urbanizaci, většina lidí přestala žít na venkově nebo jako kočovníci, odešli do měst, či dokonce do velkoměst. Expandovala média ta tradiční, jako je tisk, důležitou roli v blízkovýchodním regionu hrál také rozhlas a sa Později nastoupil internet a s ním především sociální sítě. Na Blízkém východě tedy proběhly velké sociodemografické změny, jenže politika a ekonomick nereagovaly, v těchto segmentech změny nepřicházely, a když, tak jen velmi pomalu. V Evropě tato situace v minulosti generovala politické konflikty a revoluce, totéž se stal východě. Řada odborné literatury popisuje blízkovýchodní události jako určitou anomálii ve islámem a arabskou kulturou, já naopak vidím velkou řadu analogií s historickým vývojem v jak zde probíhala raná modernizace. Všechny své teorie podkládám daty. Je důležité pro historického sociologa region a prostředí osobně znát? Pro mě je nejdůležitější mít přístup prostřednictvím počítače a internetu k datům. Vytváří databázi dlouhodobých trendů, jako jsou urbanizace, vzdělanost obyvatelstva, míra demokrac sociodemografické, ekonomické a politické změny. Na základě toho porovnávám Blízký východ regiony světa. Zajímá mě, jakým způsobem se tato oblast liší od jiných postkoloniálních re subsaharská Afrika nebo některé oblasti v Asii. Jedno z mých hlavních zjištění je, že na B rozpojilo tempo sociální a demografické změny s ekonomickými a politickými změnami. Možná méně obvyklé je, že jsem během svého výzkumu v Tunisku a Egyptě dělal rozhovory s um islamisty. Po svržení Husního Mubáraka v Egyptě nebylo tak nemožné dostat se k příslušníků bratrstva (dnes už to zase možné není, protože jsou buď ve vězení, nebo v exilu). V Tunisk rozhovory se členy dříve hnutí, dnes politické strany Ennahda. Pojem Blízký východ nemá jednu jasnou definici. Které státy pod toto označení zahrnujete v Akademici se neshodli, jak přesně region Blízkého východu vymezit. Někdo to chápe úžeji, j Řadím tam převážně arabské země a dále Írán, Izrael a Turecko. Dá se na základě vašeho výzkumu odhadovat budoucí vývoj na Blízkém východě? Sociologové neumějí predikovat, jak se bude daná situace vyvíjet. Něco se ale odhadnout dá například předpokládat populační vývoj. Už dnes vidíme, že třeba v Tunisku začala klesat p populační boom ustává. V několika příštích desetiletích tam začne stárnout populace. Dá se toto nastane i v dalších státech. Tím se může situace trochu uvolnit. Evropě pomohlo snížit napětí tím, že její obyvatelé, kteří byli nespokojeni s politickou a situací, odešli do Nového světa, Austrálie nebo na Nový Zéland zkusit si žít svůj „americk ale obyvatelé Blízkého východu udělat nemohou, téměř nemají šanci legálně odejít jinam. Co východem a jeho obyvateli dál, nedokáže dnes předpovědět asi nikdo. Mgr. Karel Černý, Ph.D., je sociolog, který působí na Fakultě humanitních studií UK. Zabýv se zaměřuje především na oblast Blízkého východu a arabský svět. O tomto tématu píše ve sv porevoluční chaos a nerovnoměrná modernizace 1950–2015 (2017), Jezídové – komunita na útěk vzájemné percepce (2015) nebo Politické probuzení islámu: Blízký východ, nerovnoměrná mode V současné době se zabývá tím, co motivuje obyvatele Blízkého východu k tomu, aby odešli z vedl hloubkové rozhovory s příslušníky jezídské komunity, kteří na počátku roku 2016 žili za výzkumem do Íránu.