„Voda je úžasná a její vitrifikace se hodí“ ****************************************************************************************** * „Voda je úžasná a její vitrifikace se hodí“ ****************************************************************************************** Na první setkání a spolupráci s nositelem Nobelovy ceny za chemii Jacquesem Dubochetem (je titulek článku) vzpomíná prof. Ivan Raška. S Jacquesem Dubochetem [ URL "https://www.unil.ch/dee/en/home/menuinst/people/emeritus-pro jacques-dubochet.html"] jsem se poprvé setkal v roce 1968 v Ústavu molekulární biologie Že ve Švýcarsku. O několik let starší Jacques, já i další dva noví studenti mého věku jsme za prof. Eduarda Kellenbergera, který v té době již byl světově proslulým bakteriologem a vir byl vynikajícím šéfem. Byl to Jacques, kdo mne naučil používat elektronový mikroskop. V té hodně pracoval v elektronové mikroskopii na takzvaném temném poli, já se spíše věnoval ana dvou letech práce v Ženevě se skupina prof. Kellenbergera přemístila do Bazileje. Ženeva a nádherná doba. Na konci roku 1970 jsem se vrátil do vlasti. Ale Jacquese jsem neztratil z dalším roce přijel po Vánocích do Prahy slavit Silvestra. Po dlouhé době jsem se s Jacquesem setkal v roce 1982 v Evropské molekulárně biologické la Heidelbergu, kde mi předvedl „výrobu“ amorfního ledu. O možnostech zavedení kryo-elektrono (KEM) v Česku jsem reálně začal uvažovat už před rokem 2000. Vítězství přišlo v roce 2005 mikroskopu Tecnai G2 Sphera, kdy Ústav buněčné biologie a patologie 1. LF UK (poté i Zobra pro biomedicínu a lékařské nanotechnologie 1. LF UK) ovládl KEM v Česku po dobu 14 let. V vedoucí štafeta KEM přesunula z Prahy do Brna, kde zdárně pokračuje. Nobelovu cenu za chemii získali v roce 2017 Jacques Dubochet, Joachim Frank a Richard Hend KEM umožňující vysokorezoluční určení struktury biomakromolekul v roztoku. Současný pokrok použitím „přímých“ kamer v mikroskopu a nových programů zpracování obrazu na dostatečně ve A to vše bylo a je podmíněno geniálním postupem Jacquese Dubocheta, při kterém jsou biomak roztoku prudce zmrazeny tak, že dojde k takzvané vitrifikaci vody do sklovité amorfní stru led) a biomakromolekuly si v amorfním ledu uchovají svoji nativní strukturu (více informac "https://www.nobelprize.org/nobel_prizes/chemistry/laureates/2017/advanced-chemistryprize2 Kryo-elektronová mikroskopie se nyní každoročně stává součástí ne desítek, ale stovek publ Uvádím, že Jacques pomohl nejen mně, ale rovněž mnoha českým vědcům, jež zaměstnal, získal stipendium či místo v praktických mikroskopických kurzech. Gratuluji nobelistovi Jacquesu Dubochetovi, který „zavedl“ vodu do elektronové mikroskopie Prof. Ivan Raška, Ústav biologie a lékařské genetiky, 1.