Jakou řečí mluví materiál?












            ******************************************************************************************

            * Jakou řečí mluví materiál?
            ******************************************************************************************
            Otázku, jakou řečí hovoří materiál, si položili vědci z Ústavu etnologie Filozofické fakul

            Karlovy. Cílem projektu Řeč materiálu: tradiční řemeslné technologie pro záchranu kulturní
            současný životní styl je vytvořit podmínky pro zachování tradičního řemesla, které v posle
            z českého prostředí mizí. Na vině je především nedostupnost původních materiálů, nedostate

            kontinuita ve znalosti řemesla a dovednostech s tím spojených, nízká fundovanost živnostní
            množství zahraničních náhražek.
            „Tradiční řemeslo je u většiny lidí spojeno s lidovou produkcí. Proto jsme se zaměřili na 

            nezpracovanou oblast, kterou je měšťanské a šlechtické prostředí. Ačkoli u nás bývají skvě
            zámecké interiéry, návštěvník se během exkurze obvykle nedozví nic o postupech a materiále

            předmět nebo celý interiér vznikl,“ uvádí dr. Barbora Půtová, hlavní řešitelka projektu.
            Zachovat tradiční měšťanské řemeslo se tým dr. Půtové z Ústavu etnologie FF UK rozhodl z p
            – řemeslníků, kteří aplikují po staletí vyvíjené a osvědčené postupy a metody, rapidně ubý

            nahrazováni lidmi obeznámenými s původními technologiemi i materiálem. Tradiční měšťanská 
            na našem území po staletí jako například štafířství, prýmkařství, štukatérství, tapisérie 
            jsou na ústupu. „Pokud tradiční řemeslo nezmapujeme dnes, další generace již nebude mít na

            varuje Půtová.
            „Budeme proto chodit za starými mistry a specialisty z příslušného oboru, abychom zachytil
            s původním materiálem a technologiemi jeho zpracování. Výstupy z projektu potom budou slou

            obnovy sbírkových či památkových artefaktů a výchovu nových mistrů uměleckého řemesla či r
            vysvětluje Půtová. K zachování tradičních technologických postupů využije tým vědců audiov
            vzniknou také metodiky, které poslouží jako příručky pro školy i pro restaurátory, konzerv

            Mnoho řemesel je dnes stále součástí životního stylu, v posledních dvaceti letech jsou vša
            produkty nahrazovány levnými náhražkami ze zahraničí. „Do roku 1989 byla řada řemeslníků s
            ministerstvem kultury, které bylo garantem kvality. Sdružení byla ale roku 1992 zrušena a 

            sedmdesátiletá tradice se utlumila,“ zdůrazňuje etnoložka.
            Řeč materiálu – tradiční řemeslné technologie pro záchranu kulturního dědictví a současný 
            Do projektu, který byl podpořen grantem NAKI (Program na podporu aplikovaného výzkumu a ex

            vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022) jsou zapojeny také Národní památk
            Národní technické muzeum. Projekt bude mapovat celkem dvanáct tradičních řemesel, napříkla
            truhlářství, řezbářství, nábytkářství, tkalcovství a čalounictví. Pro veřejnost nejzajímav

            bude expoziční dílna, která vznikne ve spolupráci s Centrem stavitelského dědictví Plasy a
            návštěvníkům tradiční řemeslo v praxi. V expoziční dílně bude možno nahlédnout pod pokličk
            zámečnictví, štukatérství, výrobě a zpracovávání umělého mramoru, stavebnímu truhlářství a

            PhDr. Barbora Půtová, Ph.D. et Ph.D., je česká kulturní antropoložka a historička umění. Z
            kulturního dědictví. Mezi další oblasti jejího odborného zájmu patří vizuální antropologie