Experimentální výzkum na 1. LF UK pomůže léčbě lymfedému ****************************************************************************************** * Experimentální výzkum na 1. LF UK pomůže léčbě lymfedému ****************************************************************************************** Díky unikátním přístrojům Centra pokročilého preklinického zobrazování (CAPI) probíhá nyní výzkum transplantace lymfatických uzlin. Vědci chtějí zjistit, jak lépe léčit lymfedém – m končetiny –, kterým trpí například ženy, jimž byly kvůli léčbě rakoviny prsu odstraněny mí Hlavním řešitelem výzkumu je doc. MUDr. Ondřej Měšťák, Ph.D., z Kliniky plastické chirurgi Nemocnice Na Bulovce, který se s lymfedémem setkává právě po léčbě pacientek s karcinomem jednostranný otok horní končetiny, která se neodvodňuje a otéká, vzniká u těchto žen kvůli mízních uzlin z podpaždí. „Lymfedém výrazně ovlivňuje kvalitu života žen s onkologickou diagnózou a možnosti léčby j omezené. Konzervativní léčba zahrnuje nošení elastické bandáže a pravidelné lymfodrenáže č léků, ale ani jedna z možností nedokáže ztracenou funkci mízních uzlin zlepšit u všech pac chirurgická léčba, kterou podstupuje jen minimum pacientek s lymfedémem, není vždy úspěšná chtěli zlepšit,“ říká doc. Ondřej Měšťák, kterého k myšlence výzkumu v oblasti chirurgické odborný článek o přenosu mízních uzlin pacientů z třísla do podpaží, kde nově umístěná uzl z horní končetiny, přičemž tento postup nezhoršuje ani odvod tekutin z nohou. Tato operace například v USA, zemích západní Evropy či na Taiwanu. V českém experimentálním výzkumu nyní metodu transplantace uzliny lékaři testují na zvířec Chirurgický přenos uzlin kombinují s použitím kmenových buněk a také s velmi nákladnou léč faktorem (tzv. cytokinem VEGF-C), který podporuje růst mízních cév. To všechno by ale neby unikátních přístrojů Centra pokročilého preklinického zobrazování (CAPI) 1. LF UK. „Optick a magnetická rezonance nám umožní sledovat, jak se miniaturní mízní uzliny a ještě menší c po transplantaci hojí. Jednou z velmi nevšedních zobrazovacích metod, které nám usnadňují je zviditelnění tzv. bioluminiscence. Potkanům jsou transplantovány lymfatické uzliny potk kteří mají v buňkách přidán gen luciferázy – enzymu, díky němuž například světlušky svítí. transplantovaných uzlin se prokáže tím, že po podání substrátu pro luciferázu - luciferinu zobrazovači rozsvítí.“ popisuje přednosta CAPI RNDr. Luděk Šefc, CSc., přínos jedinečných pomáhají lékařům zpřehlednit složitou mikrochirurgickou operativu. Pro samotný chirurgický přenos uzlin vznikla také nová mikrochirurgická laboratoř s operač pod kterým provádějí lékaři mikrochirurgické zákroky. Napojení cév probíhá v tak miniaturn jednotlivé části nelze okem téměř postřehnout. „Šití malých cév je na hranici proveditelno schopností i při podobné operaci u člověka, u malých savců jsou pak cévy ještě menší. Mikr využívá principu, kdy je ruka schopna udělat jemnější pohyby, než vnímá oko. Potřebujeme p abychom kolem milimetrové cévy dokázali stehy ušít. Průchodnost cév pak hodnotíme moderním přístrojem s vysokým rozlišením.“ vysvětluje mravenčí vědeckou práci v CAPI doc. Měšťák. „Pro 1. lékařskou fakultu je CAPI významným vědeckým centrem. Jeho uživatelé v tomto výzku dokazují, že díky potenciálu CAPI sahá naše věda opět za české obzory. I díky grantovým do slouží na vybavení centra novými přístroji a provoz centra, posouváváme poznání a přibližu a efektivnějším způsobům léčby,“ říká k výzkumu v CAPI děkan 1. lékařské fakulty Univerzit MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. Ojedinělý výzkum, který je naplánován až do roku 2020, je financován 10 miliony korun z Ag zdravotnický výzkum ČR. Na jeho konci chtějí lékaři a další vědci vědět, zda se přidáním k případně i cytokinů při transplantaci mízních uzlin zlepší výsledky operací, a tím i léčby