Konzumace svíčkové by se měla stát svátkem ****************************************************************************************** * Konzumace svíčkové by se měla stát svátkem ****************************************************************************************** Udržitelný rozvoj jde ruku v ruce se zdravou stravou: čím bude náš jídelníček rozmanitější k životnímu prostředí a společnosti, tím větší šanci na prosperitu dáváme i budoucím gener K jídlu a udržitelnosti se Dana Kapitulčinová [ URL "https://www.czp.cuni.cz/czp/index.php kontakty/1020-dana-kapitulcinova-dr"] dostala během doktorských studií ve Velké Británii k Právě tam zřejmě poprvé zaslechla první zmínku o konceptu udržitelného rozvoje, jehož prop její doktorská školitelka. Za pomyslný moment zvratu označuje Dana debatu, která se rozpou během jedné z večeří: „Začala mě seznamovat se statistikami o exportu kuřat z Británie a z stejného množství kuřat z jiných zemí do Británie. Stejné to bylo třeba u vývozu a dovozu potravin. Připadalo mi to postavené na hlavu. Vedlo mne to k tomu, zajímat se o téma udrži více – jak po osobní, tak po odborné stránce – a nejvíce právě ve vztahu k jídlu.“ Co je cílem vašeho výzkumu? Na prvním místě je to nové poznání v oblasti udržitelného stravování a vzdělávání, spadají koncept udržitelného rozvoje. Tento koncept by se dal jednoduše přeložit jako cesta k tomu dlouhodobě dobře žilo. Je známou skutečností, že současný způsob života většiny populace s systémem výroby a spotřeby potravin není dlouhodobě udržitelný z environmentálního, společ ekonomického hlediska. Když zohledníme další skutečnost – že lidí je na světě stále více – začít se zásadními změnami. Snahou mých současných výzkumných aktivit je přispět k poznání mezi výživou, zdravím a dopady na životní prostředí. A ve výsledku přispět ke změně směrem stravovacím návykům. Je ve společnosti, kde steak z argentinského mladého býčka platí za jednu z mňamek, o tyto o změny vůbec zájem? Jsem optimistka, ale chápu, že jde o běh na dlouhou trať. Je mi jasné, že přístup lidí se ze dne na den, proto vidím roli akademického sektoru nezastupitelnou a velice důležitou. S výzkumníka, snad to nebude znít příliš teatrálně, by mělo být blaho společnosti. Navíc v p kolem sebe pozoruji čím dál větší zájem o kvalitní potraviny, zdravé stravování i udržitel Snaha o prosazení změn zákonitě narazí na politické či podnikatelské lobby… Věřím, že každý obchodník chce vydělávat peníze nejen teď, ale i v budoucnu. Musí mu být j se nám nevratně změní přírodní podmínky, a tím pádem i naše životní standardy, celý systém obchodník ve výsledku zkrachuje. Přírodovědci vědí, co způsobuje změny systémů na Zemi a ž prostředí opravdu zhoršuje, ať už jde o změnu klimatu, či eutrofizaci vod. O problémech se ví. Co ale tolik neumíme, je jejich efektivní komunikování a přenos do praxe. Bombardování informacemi ještě neznamená, že je přimějeme ke změně chování. A zde nastupuje úloha socio psychologů a filozofů. Je zkrátka třeba se propojovat a spolupracovat napříč obory a sekto Cítíte, že je o udržitelný rozvoj zájem? Po šesti letech pobytu v zahraničí jsem v roce 2013 nastoupila do Centra pro otázky životn UK, kde se kolegové tímto tématem zabývají v podstatě už od devadesátých let. V době mého udržitelnost v Česku všeobecně tak moc velký zájem nebyl. Poté se změnila politická situac se dostala i na vládní úroveň. V roce 2015 byly přijaty cíle udržitelného rozvoje OSN nebo pro celý svět nastavily priority udržitelného rozvoje včetně potravinového zabezpečení, a začala zohledňovat i v nových strategických dokumentech v Česku. V rámci několika málo let posun. Lidé na rozhodujících postech si zřejmě uvědomují, že stávající způsob hospodaření změna v uvažování je nezbytná. Doufám, že to vydrží i současné politické reprezentaci. Neuvažujete o politické kariéře? Spíše než politické mám vědecké ambice. Ale nikdy neříkej nikdy. Máte srovnání se stavem udržitelnosti ve vztahu ke stravování v jiných zemích? V oblasti životního prostředí, které se ve své práci primárně věnuji, jde pro jídlo a stra složitý způsob hodnocení a porovnávání dopadů. Dokážeme dnes stanovit třeba emise skleníko vaší polévky nebo z argentinského steaku, ale například dopad na biodiverzitu se počítá ve Srovnání stravovacích návyků jednotlivých zemí je proto poměrně problematické, nicméně se již některé týmy snaží. Téma udržitelné stravy v jednotlivých zemích začíná být v zahranič literatuře velmi populární. Během následujících let se tedy jistě takových srovnání dočkám tomu přispěje i práce v našem centru. Co má u nás z pohledu spotřeby potravin největší dopad na životní prostředí? Jednoznačně produkce živočišných produktů a zejména masa. Roční spotřeba masa na jednoho Č sedmdesát kilogramů. Největší dopad na prostředí má produkce masa hovězího, protože metabo produkuje metan, silný skleníkový plyn. U chovu prasat a kuřat sice není tolik zastoupen m problémem jsou některé složky krmiv užívaných v Evropě, jako je například sója. Ta se vozí světa z Argentiny či Brazílie, kde dochází k odlesňování deštného pralesa. Člověku často n tato propojení a souvislosti. Řeknete si, že jíte lokální kuře, ale už většinou nevíte, čí Těch problémů je ale bohužel mnoho a jsou často do velké míry propojené. Proto není vyčísl ze stravování na životní prostředí vůbec snadné. Možná právě proto mne ale tolik zajímá – komplexní problém. Předpokládám, že vy si původ jídla hlídáte. Dáte si někdy třeba svíčkovou? Dám, ale velmi zřídka. Označila bych se za flexitariánku. To znamená, že je mi bližší vege ale občasnou konzumaci masa rozhodně nezavrhuji. Jím ho zhruba jednou či dvakrát týdně. Pr podstatné, že maso v jejich jídelníčku pochází z ekofarem, ne z „továrního“ prostředí, neb uloveného ve volné přírodě. V produkci masa je pro mě zkrátka důležitý určitý respekt ke z jeho částem. Když vás tak poslouchám, myslím, že i já jsem flexitariánka… Za flexitariána se může považovat skoro každý, kdo se rozhodne snížit množství živočišných stravě a zároveň myslí také na původ zvířete – zda žilo v důstojných podmínkách. V tom vla slabost i silnou stránku tohoto termínu zároveň. Nebylo by řešením udržitelného stravování veganství? Nejpřívětivější pro životní prostředí, což ukazují poslední studie, je zemědělství s určit hospodářských zvířat. Lze v něm totiž efektivně využívat zbytky z rostlinné produkce a zár hnůj jako organické hnojivo pro rostlinnou produkci. Já osobně názorům, že veganství zachr nevěřím. Myslím si, že je to příliš zjednodušený pohled, a dlouhodobé řešení to tedy z méh Veganství ale rozhodně nezavrhuji. Myslím si, že se ve skutečnosti můžeme od veganů hodně připravovat plnohodnotná a chutná jídla pouze z rostlinných ingrediencí. Můžete dát na závěr nějaké doporučení? Jezme pestrou stravu. Čím bude náš jídelníček rozmanitější, tím různorodější bude i zemědě krajina. Můžu si tedy občas dopřát i tu svíčkovou, pokud na ni mám chuť. Akorát si z její svátek a nebudu ji mít na talíři třikrát týdně, ale třeba jen dvakrát do roka. Lidé by měl omezit konzumaci živočišných výrobků, zejména pak uzenin a červeného masa. Jejich nadměrná není prospěšná ani pro náš organismus, ani pro naše životní prostředí. Pokud by se lidé st výživových doporučení a konzumovali více zeleniny, ovoce, luštěnin a obilovin – ideálně z ekologické produkce –, byli by oni i naše životní prostředí zdravější. Mysleme na to, co j na nás i budoucí generace! Pokud se chcete dozvědět více o dopadech běžných jídel na životní prostředí a zdraví, může naši novou Kalkulačku nutriční stopy [ URL "https://www.nutristopa.cz/"] . Dana Kapitulčinová, Ph.D. je výzkumnicí v Centru pro otázky životního prostředí UK [ URL " environmentální vzdělávání / vzdělávání pro udržitelný rozvoj, udržitelnost a potravinové výzkumu Nutriční stopy (TD03000150), který běžel v letech 2016–2017 a byl spolufinancován udržitelnému rozvoji při Úřadu vlády ČR. Odkazy na zajímavé výstupy a články Dany Kapitulčinové a kolegů na téma udržitelného strav Vzdělávací kalkulačka Nutriční stopy, výstup projektu aplikovaného výzkumu pro širokou veř Blog o udržitelné stravě a role vědy a vzdělávání v jejím hledání [ URL "http://udrzitelna Kapitulčinová (2017) “Udržitelná strava”: Představení konceptu a zohlednění v současných v www.vyzivaspol.cz/vyziva-a-potraviny-32017/"]