Pavel Milko: Víra rozhodně není opium lidstva ****************************************************************************************** * Pavel Milko: Víra rozhodně není opium lidstva ****************************************************************************************** Doc. Mgr. ThLic. Pavel Milko, Ph.D. [ URL "https://is.cuni.cz/webapps/whois2/osoba/1626328 lang=cs"] , pochází z Trutnova, kde ho v mládí silně ovlivnil underground. První kontakt s mu zprostředkovala v roce 1983 kapela Dezerter, bylo mu dvanáct. V šestnácti letech se sta rok nato veganem. Založil několik punkových kapel. Říká o sobě, že s příklonem k anarchism motivace ke vzdoru proti systému, což mu způsobilo vyhození ze školy. Na začátku devadesát začal zabývat spiritualitou. V roce 1990 měl za sebou jen osm tříd povinné školní docházky později vydal první překlad z řečtiny, dnes jich je celá řada. Své nezávislé přístupy se s i do teologie. Zájem o teoretické základy anarchismu ho přivedl k filozofii středověku. Pr východního křesťanství [ URL "https://www.htf.cuni.cz/HTF-42.html"] , vyučuje na Husitské fakultě UK [ URL "https://htf.cuni.cz/"] . Je pravoslavným knězem. Jaká je dnešní generace? Je horší, nebo lepší? Každá předcházející generace má pocit, že nově nastupující je tak strašná jako žádná před tak bylo, jsou mladí lidé horší a horší a muselo by být proraženo symbolické dno, ale tak není. Současná generace je zkrátka jiná. Velký problém cítím ve školství, které není schop aktuální situaci. Navíc se stále provádějí reformy na reformy, aniž by panovala shoda nad smyslem vzdělávání. Svět současných mladých lidí je velice složitý, musejí se orientovat v podmínkách, v záplavě informací a množství pokušení, dostupnosti různých rozptýlení i drog Takže být mladý dřív bylo jednodušší? To bych rozhodně netvrdil. Vzpomeňte si třeba, jak nám dřív všechno dlouho trvalo… Dnes si hned dokážeme leccos zjistit. Když jsem sháněl nějakou knihu, doslova jsem prováděl turné objížděl knihovny, zda je kniha k mání, a objednání bylo často do druhého dne. Horší je, ž mladá generace není na toto dostatečně připravena. Číst neumí, psát neumí, co umí?! Ovláda obrovskou jistotu. Ale rozhodně není třeba nad nimi lámat hůl. V rozhovoru pro ČRo Wave jste prozradil, že po vegetariánství a veganství pro vás bylo pra přestat kouřit a pít alkohol. A to vám zdaleka nebylo dvacet. Šlo o revoltu? V osmdesátých letech se část punkové/hardcoreové subkultury rozhodla odpoutat od negativní Future, alkoholu a drog a vydělil se směr straight edge – čistý štít nebo také jinak, pozi Znamenal odmítání alkoholu, kouření i dalších návykových látek, odmítání promiskuity a čas Já jsem se pro to rozhodl z pragmatických důvodů. Nebyl to cíl, ale prostředek. V devadesá z toho hnutí stala na krátkou dobu „v určitých úzkých kruzích široce rozšířená“ móda. Tehd tuto cestu nakrátko rozhodovali proto, že byla v kurzu. Byla to krátká, ale krásná móda. D neříká, vesele se pije, berou drogy a tak dále. Člověk neustále vede boj, při němž se ho s a zotročit různé ideologie, mocenské struktury, ale spoutat ho chtějí i jeho vlastní vášně kritický, střízlivý a stále ve střehu. Máte ještě někdy chuť revoltovat? Já to dělám pořád. Jako každý člověk podobného ražení mám problémy s poslušností, a to i s nadřízenými. Nemám problém se pohádat a říct svůj názor. A tím, že jsem dogmatik, na svých trvám. Pokud jsem přesvědčen, že je to pravda, neustoupím, ani kdyby se můj odpůrce zblázn neposlušný. Jste kněz. Jakou má dnes víra pozici ve společnosti? O tom se dá mluvit velice dlouho. Z Čech oproti Moravě mám zkušenost, že do kostela nechod že by museli. Je to zajímavá zkušenost, zde chodí proto, že chtějí. Návštěvníci z Polska, mnohdy říkají, že jsme před nimi, a i já vidím, že s konzumem se postupně dostávají do pod my. A opakují stejné chyby jako my. Z vaší otázky cítím takovou pochybnost o víře. Ano, znám názor, že je to berlička pro slab Nepředpokládejte ale, že víra dává jistotu. Víra je naopak mnohem těžší než situace, kdy n Každý člověk, který věří, prochází pochybnostmi. Když Bůh mlčí. Povím vám příběh mnicha jd poušť. S vypětím všech sil poušť přejde, ale skoro zemře. Na konci své pouti se obrací k B „Celou cestu jsem viděl tvé stopy, že jdeš se mnou. Ale když mi bylo nejhůř, tvé stopy se mu odpoví: „Když jsi je neviděl, nesl jsem tě na zádech…“ To jsou okamžiky, kdy to má věří než nevěřící. Nevěřící si prostě řekne, že to, co se stalo, je náhoda. Víra rozhodně není Víra vám dává jedinou jistotu, a sice že Bůh je, že se s ním můžete setkat. Jak nahlížíte na současný trend oddalování rodičovství? Není lidstvo odsouzeno k zániku? Odpovím vám kacířským komentářem. Současná generace odkládá rodičovství, protože si chce u svůj vliv na to má i generace jejich babiček a prababiček. Protože dnešní šedesátníci měli jejich maminky chodily zhruba v pětapadesáti do důchodu a neměly moc dalších možností, tak když přišel rok devadesát, zjistili tito nyní již nastupující prarodiče, že jsou stále při si ještě užívat, nechtěli být babičkami a dědečky. Lidský věk se prodlužuje, prarodiče si světě, aktivně žijí, nepomáhají. Zkrátka děti se nerodí ne proto, že by mladí nechtěli být nezřídka proto, že nemají prarodiče, kteří by jim pomohli. Pamatování na smrt je součástí „vaší“ pravoslavné spirituality… Problém současného světa je, že si každý myslí, že je nesmrtelný: nestará se o druhé, je m kdosi bojuje a umírá, hlavně když on sám se má dobře. Je třeba mít na paměti, že naše exis Půst má přivést člověka právě k tomuto sebeuvědomění. Kde se vidíte za deset, dvacet, třicet let? To opravdu nevím (smích). Plánuji vydání dalších publikací, chceme na naší fakultě zavést studium pravoslavné teologie – jediné v republice. Pro mě je důležité, abych mohl být opor abych mohl dál vést studenty a pomáhat jim, postavit kostel, prostě pokračovat v započatém zlepšovat. Jste šťastný? Sice se v těchto kategoriích nepohybuji, ale mohu říci, že asi ano. Nic mi nechybí. Mám se zasloužím. To ostatně my všichni. Samozřejmě je vždy něco, po čem toužím – teď třeba posta kostel zasvěcený svaté Ludmile a udělat z něj památník počátku našich duchovních dějin. Ne ani pozemek, ale už uvažuji o freskové výzdobě zachycující bohatou duchovní historii našeh Je otázka, co je štěstí (smích).