Přetížení způsobené myšlenkovou činností existuje! ****************************************************************************************** * Přetížení způsobené myšlenkovou činností existuje! ****************************************************************************************** Podle konkrétního studijního programu na jednotlivých fakultách UK se liší nejen naturel s ale i problémy, s kterými přicházejí do univerzitní Psychologické poradny [ URL "https://i IPSC-72.html"] . Své o tom ví PhDr. Hedvika Boukalová, Ph.D., která poradenství zajišťuje. Je pravdou, že nejčastějšími návštěvníky psychologických poraden jsou studenti humanitních ekonomiky? Není. Já mám nejvíce studentů z přírodovědecké fakulty, medicíny a práv. Řekla bych, že ta úzce souvisí s celkovým počtem studentů, a především s náročností studia. Z potřeby vstřeb velké množství informací u nich vznikají problémy studijního rázu. Právě pro radu, jak se přicházejí do poradny především studenti medicíny a práv. Naproti tomu studenty přírodověd studium trápí otázky související s navazováním přátelství a s vyřešením pocitu samoty. Ne otázek, jak zvládat učení či stres, dostaneme k situacím v rodině nebo ve vztazích. Jak se k vám student dostane? Univerzitní poradenství pracuje v rámci Informačního, poradenského a sociálního centra. St chce využít nabídky psychologického poradenství, se na konzultaci přihlásí přes kalendář n www.vsporadna.cz/cuni [ URL "https://centrumcarolina.cuni.cz/CC-40.html"] . Spolu s potvrz dostane informaci o místě, čase a délce setkání. Z kapacitních důvodů bohužel nemohu nabídnout studentům klasický psychologický vztah, v ně probíhají většinou po týdnu. Poradenství je k dispozici pět hodin týdně a po vypsání termí velice brzy obsazeny. Vracejí se k vám „staří známí“, máte zpětnou vazbu? Systematicky zpětnou vazbu nezískáváme, mnohdy by to bylo složité. Někdy se stane, že stud na domluvené konzultace docházet a za čas se objeví s úplně jiným problémem, než který jsm řešit na začátku. Kolikrát opravdu koukám, jak to, co před časem vypadalo složitě, je naje student jen stručně konstatuje: „Ano, už je to v pořádku, to jsem vyřešil.“ Co studenti dělají během zkouškového období špatně? Základní chybou je, že si doslova přestanou dávat právo na odpočinek a relaxaci. Naprosto že nemohou odpočívat, protože jim zbývá málo času a musejí se učit. Jako by vrcholový spor olympiádou přestal regenerovat a chodit na masáže. Což je zcela špatně a naprosto proti ef Přitom by stačilo rozdělit si učení na menší celky a najít si místo a čas na sportování, b kávu či pivo s přáteli. Jde o důležitou regeneraci kondice i motivace. Člověk se pak do uč větší intenzitou a efektivitou. Problémem studentů mohou být i nevhodné učicí návyky. Společně pak hledáme individuální st vyhovuje učení se ve skupině se vzájemným přezkušováním, pak jsou studenti skvěle využívaj paměť, jiní si třeba rádi učivo říkají nahlas. Technických „vychytávek“ je kolem učení celá řada. Věřím, že pro studenty je přijatelné sl radu, kterou se pak mohou pokusit převést do své studentské praxe. Je psychicky nevyrovnaný vysokoškolák odrazem doby, která „lpí“ na úspěchu? Tlak na výkon se určitě zvyšuje, a to v řadě faktorů. Od studentů slýchám, že si nemohou d protože během něj neprodukují výkon. Takže se jim snažím vysvětlit opak. Relaxace zvyšuje ale i kvalitu života. Pokud tuto důležitou část nerespektují, teprve pak mohou přijít opra subdepresivní stavy zahrnující neschopnost prožívat pozitivní události, problémy se soustř motivace ke studiu. Zkrátka přetížení způsobené myšlenkovou činností existuje. Často se na pocit nutnosti plnohodnotně fungovat, nebýt rodičům na obtíž. Studenti na sebe tlačí, aby nejrychleji zvládli. I problém v současnosti tolik probírané prokrastinace je svým způsobem dán únavou nebo špa zátěží. Organismus se brání a prokrastinační činnosti se stávají únikovým řešením. Asi největší životní změny a nápor na psychiku zažívají studenti prvních ročníků, kteří se ocitnou v jiném světě… Máme výbornou zkušenost s adaptačními pobyty či kurzy, které řada fakult pořádá. Studenti důležité informace o škole, a navíc se cíleně seznamují. I ti, kteří jsou v běžném životě jsou nenásilnou formou vtaženi do kolektivu. Vezměte si, že u řady silně obsazených oborů přelévají mezi přednáškami, za takového stavu si introvert vytvoří nové vztahy obtížněji. a začne pochybovat, jestli zvolený obor či škola jsou pro něj ty pravé. V poradně se spole mapovat jednotlivá rozhodnutí. Probíráme vnímané obtíže i to, co je k danému oboru táhne, byla blízká na střední škole, případně v čem jiném by se mohli vzdělávat. Jsou lidé, kteří se ve vybraném studijním oboru najdou na první pokus, někdy na druhý. U j zjistíme, že setrváním na vysoké škole jen prodlužují své tápání, studium pro ně prostě ne volbou. Absolutorium vysoké školy je jen částečně o schopnostech. Z velké části je podmíně dané oblasti či oboru a sebedisciplínou. Přicházejí do psychologické poradny spíše dívky, nebo chlapci? Více je dívek. U chlapců to zřejmě souvisí s vnímáním mužské role ve společnosti – pomoc p není nic moc pro ně, jsou přeci těmi silnými, pomohou si sami. Nechci říci, že by každý mě psychoanalytika, ale v řadě případů lidé řeší problémy později než dříve. Přitom by často vyhledat poradnu. Veřejnost se, bohužel, stále mylně domnívá, že člověk je psychologem do vtažen a po deseti letech vyplivnut. Je škoda, že tyto předsudky přetrvávají. PhDr. Hedvika Boukalová, PhD. [ URL "https://kps.ff.cuni.cz/cs/ustavkatedra/vyucujici/bouk forenzní psycholožka, soudní znalkyně. Zaměřuje se na problematiku výslechů. Kromě psychol zabývá poradenstvím zaměřeným na oběti trestných činů. Sama o sobě říká: „Díky psychologii mám tendenci dělat si o lidech úsudek mnohem pomaleji, Zajímavost na závěr: V místnosti, v níž jsem s paní doktorkou vedla rozhovor, si nešlo nev půlmetrové dřevěné vařečky. Zákonitě vyvstala otázka, k čemu tento ryze kuchyňský nástroj poradně slouží. „Já vlastně ani nevím. Ale když zde probíhá seminář se studenty psychologi něj ty, kterým se moc mluvit nechce,“ zní odpověď usmívající se psycholožky. Podle jejích stejně dobře vědí, že se jejího použití obávat nemusejí: „I když jsem forenzní psycholožka ranařka!“