Petr Šípek: O úbytku hmyzu je třeba lidi informovat ****************************************************************************************** * Petr Šípek: O úbytku hmyzu je třeba lidi informovat ****************************************************************************************** Žijeme ve světě, který je dominován hmyzem (80 procent rostlinných druhů je vázáno na opyl dle dlouhodobého německého průzkumu poklesl stav hmyzu zhruba o 75 procent. Z jiných zdroj české přírodě za 100 let vyhynula třetina druhů. Další studie dokládá, že každoročně se st snižuje o 2,5 procenta. Možná trochu úsměvným, nicméně prokazatelným, je příklad s čelním sklem automobilu: zatímc pár lety bylo po pár kilometrech jízdy plné „rozplácnutých“ mušek, dnes zůstává téměř čist skutečně tak vážná a především nevratná? Petr Šípek z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK [ URL "https://is.cuni.cz/studium/ index.php?do=ucit&kod=16813"] je toho názoru, že o úbytku hmyzu je třeba lidi informovat, mnohé zachránit. Hmyz úplně nezmizí, bude třeba všude stejný Celosvětově známe více než jeden milion popsaných druhů hmyzu, přičemž každý má určité nár míru specializace. Existují velmi specializované druhy i druhy všeobecně přítomné a velmi „Vymřou spíše ty specializované, zatímco přizpůsobivé druhy budou naopak prosperovat z lid změn krajiny,“ očekává zoolog Šípek a jak dále dodává: „Kompletního vymření hmyzu se obáva se ale určitě jeho druhová skladba a početnost jednotlivých skupin.“ Znamenalo by to třeba stejné zastoupení hmyzu jako například v Severní Americe. Hmyz se šíří nejčastěji na sever V našich končinách hraje změna klimatu spíše pozitivní roli, tedy pokud se budeme bavit o Dochází totiž častěji k šíření hmyzích druhů směrem na sever. Jiné je to již s horskými dr přicházejí kvůli změně klimatických pásů o prostředí pro život. „Ano, zcela určitě došlo k rozšíření druhů, které se tu v nedávné historii nevyskytovaly, hranici rozšíření nedaleko našich hranic. Řada těchto druhů je zcela nových, ale některé v padesátých letech minulého století v návaznosti na změnu hospodaření v krajině,“ odpovídá otázku, zda změny v přírodě dokázaly i prospět. Jen klimatické změny za to nemohou Větší negativní efekt klimatických změn se předpokládá v tropických oblastech, ale jedná s „Dle souhrnné analýzy autorů Franceska Sánchez-Bayo a Krise Wyckhuyse publikované letos v Biological Conservation je však globální změna klimatu až čtvrtým faktorem ovlivňujícím hm upřesňuje Petr Šípek. Nepřítelem číslo jedna je zemědělství Mezi hlavní původce problému patří podle odborníků konverze půdy a intenzivní zemědělství, podmínkách i lesnictví a chov ryb; dále pak znečištění, včetně agrochemikálií, následováno vlivy, jakými jsou invaze, druhové expanze a patogeny. Teprve pak je zmiňována změna klima V naší krajině je velký problém hlavně intenzivní hospodaření na straně jedné a nezájem o na straně druhé. Místa, na kterých se nedá intenzivně hospodařit, prostě samovolně zarůstá to mohlo zdát divné, že takto vzniklá „nová divočina” hmyzu škodí, ale podle Šípka je opak krajině docházelo po celá tisíciletí k blokování přílišného růstu dřevin, ať již náhodnými člověka, nebo třeba výskytem pratura. Vznikala takto pestrá mozaikovitá krajina, připomína než ony pověstné husté a temné hvozdy.“ Jak může k posílení hmyzí diverzity prospět každý z nás Na úrovni jednotlivce to může být instalace a udržování prvků zvyšujících diverzitu okolí, jezírek bez ryb až po zahradní kompost. Dobré je tzv. rozrůznění sečí, tedy nemít všude an nebo ponechat umírající dřeviny na svém místě až do jejich úplného konce. Na obecní úrovni se dají rozrůznit seče, zakládat motýlí loučky, vysekávat remízky či pečo mokřadní louky, s tvorbou tůní a pásovou sečí. „V obecné rovině je ale potřeba tlačit na to, aby si agronomové, lesní hospodáři a rybáři že patří mezi tvůrce a hospodáře naší krajiny a jsou tedy zodpovědní za její zachování a z přistupovat s citem,“ apeluje Petr Šípek a dodává: „Je známo, že v České republice máme bo největších půdních bloků, nejhustších lesů a nejproduktivnějších rybníků v rámci Evropy. T sebe.“