Václav Janeček: Podporuji obrození právní kultury po revoluci ****************************************************************************************** * Václav Janeček: Podporuji obrození právní kultury po roce 1989 ****************************************************************************************** „Představte si, že dnes nějaký vrcholný politik, označme ho třeba za sjednocení štěpící se společnosti. Vím, není to snadná předsta odpovědnost za svůj případný neúspěch. Takováto představa už spad Těmito slovy začíná kniha Václava Janečka s názvem Kritika právní odpovědnosti. V duchu ka ní zkoumá institut odpovědnosti na pomezí práva a filozofie a snaží se mu navrátit jeho pl v českém právu. Za svou publikaci jste získal Bolzanovu cenu v kategorii společenských věd. V čem je kniha Možná tím, že jde vlastní cestou a tak trochu i proti proudu. Někteří dokonce tvrdí, že je ale získání Bolzanovy ceny nepřeceňoval – považuji to spíše za šťastnou shodu okolností. Ačkoli je pojem odpovědnosti pro současné právo klíčový, setkáváme se spíše s takzvanou de Co si lze pod tím představit? Jde o to, že často nejsme schopni či ochotni odpovědně vysvětlit, proč by nás druzí měli n naše plány na jejich účet. Ať už jde o znečišťování ovzduší na účet současné či budoucí ge škodu na cizím majetku způsobenou dopravní nehodou. Společenská dohoda je taková, že máme povolenkami a trh s pojištěním, které nám na odpovědnosti ubírají. Právo tak často podporu nichž pro ni nezbývá příliš místa. Má v této situaci smysl usilovat o odpovědnost v právu? Jednoznačně. Tím spíše v právu soukromém, jež často řeší konflikty mezi jednotlivci. V tom mě zarážející text nového občanského zákoníku, který se termínu odpovědnost záměrně vyhýbá na jeho údajný vnitřní rozpor. Já ale říkám, že nejde o to, co je odpovědnost a jestli je pojem. Jde o to, proč by měl člověk podle práva za něco odpovídat. Jde o smysl odpovědnost podporu odpovědného lidského ducha. Mohlo by právo fungovat bez odpovědnosti? Mohli bychom třeba stanovit, že kdo způsobí jinému újmu, má povinnost ji nahradit, což je základní konstrukce současného občanského zákoníku. Co to znamená? Možná to, že dlužím pen mé sousedce, které jsem včera omylem rozbil vázu. Anebo že dlužím peníze i svým přátelům, odvoz, ale nakonec jsem to nestihl. Takže by člověk nebyl odpovědný, zato by měl ale spoustu dluhů. Přesně tak. Dluhy a povinnosti namísto odpovědnosti. Taková vize práva je podle mě dosti s Pokud bychom současné právo brali doslovně, museli bychom o vlastních činech uvažovat tak, sankční následky bez ohledu na to, zda se chováme odpovědně, nebo ne. Ze zkušenosti ale ví i přátelé mi zpravidla odpustí a mávnou nad svou újmou rukou, když třeba pochopí důvody mé vlastně nejsem neodpovědný. Odpovědnost totiž neznamená jednat z těch správných pohnutek, připravenost uvést a hájit důvody svého jednání. Systém práva, v němž hraje odpovědnost centrální úlohu, tak paradoxně může vést k snížení sankcí a zároveň ke zlepšení sociální soudržnosti. Buďto spolu můžeme vést dialog a hledat pochopení i v případě osobních konfliktů, nebo si můžeme vyměnit čísla účtů a posílat si p když si způsobíme újmu. Druhý zmiňovaný model mě docela děsí – odnaučuje nás odpouštět a s majetku před otázky člověka. Proč jste zvolil téma právní odpovědnosti? Z jakého důvodu si toto téma zasluhuje pozornos Na začátku celého projektu mě zajímaly dva problémy. Jednak proč občanský zákoník z roku 2 odpovědnosti. A zadruhé, nakolik jsme se v občanském právu byli schopni odpoutat od totali předrevolučního způsobu uvažování o základních právních kategoriích. Občanský zákoník byl jako dovršení tohoto právně-společenského obrození. Chtěl jsem to prověřit na příkladu odp ta se jako červená nit táhne právem od nepaměti a v řadě ohledů právo přesahuje. Ačkoli si současná doktrína ani teorie nevedou špatně, ukázalo se, že ve vztahu k občansko odpovědnosti máme co dohánět. Chtěl jsem nabídnout nový pohled, který nám umožní najít vla pojetí tohoto institutu, a navrátit mu tak jeho plnohodnotnou roli v právu. Zároveň jsem c koncepci, již mohou další rozvinout či kritizovat a která podpoří zapojení českých právnič mezinárodních debat o právní odpovědnosti. Ostatně bez jakékoli vlastní koncepce odpovědno těžko v budoucnu lobbovali například v Evropské unii za tu či onu úpravu právní odpovědnos zavázanosti umělé inteligence. Existuje nějaké typicky české pojetí odpovědnosti? Na jedné straně je pojetí, které nabízí má kniha – to je typicky české, protože vychází z (kniha sleduje příběh odpovědnosti v právu od středověku do současnosti, pozn. red.). Na d je „ne-pojetí“, předkládané novým občanským právem – to je také typické, protože odpovědno vyhýbá málokdo. Je na budoucí generaci právníků, jakou variantu si zvolí. Hlavně jim je kn by skvělé, kdyby se k ní – třeba i díky Bolzanově ceně – dostalo co nejvíce studentů. Václav Janeček v současnosti dokončuje doktorát na University of Oxford, kam se přesunul p práva, filozofie a informačních technologií. Dříve působil jako vědecký pracovník na Oxfor vyučoval. Absolvoval řadu výzkumných pobytů, jeho práce se pravidelně objevují v předních ocenění.