Studenti si díky stipendiím vyzkoušejí, jak dělat vědu ****************************************************************************************** * Studenti si díky stipendiím vyzkoušejí, jak dělat vědu i žádat o grant ****************************************************************************************** Vyrazit do archivu stovky kilometrů daleko, zaplatit lidem za účast ve výzkumu či rozšířit další vědeckou metodu. To je jen několik příkladů, jak je možné využít studentského vědeck přípravě bakalářky nebo diplomky. Autoři osmi nejlépe hodnocených projektů prezentovali sv mladé vědy, který proběhl minulý týden na Filozofické fakultě UK. Za řečnickým pultem v jednom z přednáškových sálů Filozofické fakulty UK představovala Mar téma své diplomové práce Bilingvismus jako nevýhoda? Lexikální vybavování v prvním jazyce mluvčích. Už jen ten název si musí laik přečíst několikrát, než pochopí alespoň zhruba, o však autorka uvede pár jednoduchých příkladů, je to hned jasné: „Zajímá mě, zda schopnost plynně dvěma jazyky s sebou nenese i nějaká negativa. Konkrétně zda si bilingvní mluvčí po slova ve své mateřštině,“ vysvětluje Marie-Anna Hamanová. Dosud zatím hlavně promýšlela a psycholingvistický experiment. Nyní se pustí do sběru dat. Bude se snažit své teze dokázat či vyvrátit pomocí dvou pokusů předloží respondentům obrázky, jež budou muset co nejrychleji a nejpřesněji pojmenovat. V jejího testu budou uvádět co nejvíce slov patřících do stejné kategorie: například vyjmenu možný počet názvů zvířat nebo výrazů začínajících stejným písmenem. „Předpokládám, že poma vybavování lze předejít častým přepínám v jazycích. Proto chci do výzkumu zapojit i studen upřesňuje Marie-Anna.

Den mladé vědy oficiálně shrnuje jednu část vědeckých pr studenti prezentují stručně a srozumitelně formou posterů veřejnosti

Pro většinu studentů to byla velká premiéra – poprvé veřejně vystoupili na Dni mladé vědy a museli zajistit, aby se vše podstatné vešlo na stránku jednoho posteru a jejich výkladu Šlo v podstatě o oficiální shrnutí minimálně půlroční, ale někdy i několikaleté výzkumné č badatelů, která však pro většinu z nich ještě zdaleka neskončila. Díky této příležitosti m pregraduálního (bakalářského a magisterského) studia poznat, jak to chodí na akademické pů vědecké práce dobrý pocit a jestli je pro ně představa, že pokračují ve studiu dál jako do To byl také jeden z důvodů, proč se minulý rok Michal Pullmann, tehdy nový děkan Filozofic svým kolegiem rozhodl poprvé finančně podpořit i pregraduální studenty. „Od začátku to pro nás byla jedna z priorit. Chtěli jsme propojit obě úrovně vysokoškolské dosáhnout toho, aby se od sebe mohli bakaláři, magistři i doktorandi vzájemně učit,“ říká jen o předávání zkušeností na úrovni bádání, ale i v rovině teoretické, která vědeckým úsp předchází, a sice psaní žádostí – jak mají vypadat, co musí splňovat. „Jsem přesvědčen, že vyplatí. Vím to z vlastní zkušenosti. Když jsem studoval v Německu, Velké Británii nebo v velice obtížné napsat žádost o grant, jež by nejen dávala smysl, ale také splňovala opravd nároky. Tehdy mi pomohli tamní kolegové, kteří mi řekli, na co se mám zaměřit a rozpracova čemu se věnovat vůbec nemusím. Naši studenti budou oproti mně ve výhodě, protože tyto komp předem tady,“ objasňuje. Kolegium děkana původně zamýšlelo, že by podpořilo stipendiem i mimoškolské aktivity. „Pak řekli, že potřebujeme vést mladé lidi k tomu, aby se soustředili na své studium, v rámci n vědeckou činnost a nerozmělňovali svou pozornost,“ říká proděkanka pro studium Hana Pazlar krokem trefili akademici do černého, uznávají i mladí stipendisté z Filozofické fakulty UK Jak studenti konkrétně využili svých vědeckých stipendií? „Dnes se hodně mluví o propojení vědy a byznysu, což ale v humanitních oborech moc nefungu na ně často zapomíná. Zároveň si myslím, že se studenti mají podporovat v akademickém vzdě půjdou pracovat kamkoli, zkušenosti se čtením složitých textů, prováděním analýz a výzkumů typu zaměstnání.“ Eva Svobodová, studentka bakalářského programu na Ústavu politologie FF vědecké práce Protiislámský protest v České republice. „Když jsem získala finanční prostředky pro svůj projekt, věděla jsem, že mám rok na jeho r Byla to pro mě velká motivace ho dokončit včas.“ Marie-Anna Hamanová, studentka 2. ročníku magisterského studia na FF UK obory český jazyk a literatura – tlumočnictví (čeština-franc autorka výzkumného projektu Bilingvismus jak nevýhoda? Lexikální vybavování v prvním jazyc mluvčích. „I když si myslím, že pro historii a literární vědu není prezentace formou posteru ideální to byla ta nejlepší škola, jak se naučit shrnout všechny podstatné informace na jednu strá být stále srozumitelný.“ Matěj Křepinský, student 2. ročníku navazujícího magisterského st jihovýchodoevropských studií a autor projektu Utváření historického příběhu Albánců. „Věda se tématu soudního tlumočení pro děti a nezletilé velmi opatrně vyhýbá, materiály k jsou celkem vzácné. Takže jsem moc ráda, že mi stipendium umožnilo vycestovat do Belgie a autory jediného výzkumu, který se této specifické problematice věnuje.“ Kateřina Vorlická, ročníku navazujícího magisterského studia na FF UK a autorka výzkumného projektu Soudní tl a nezletilé.