Dvouleté děti do mateřské školy nepatří, tvrdí odborníci ****************************************************************************************** * Dvouleté děti do mateřské školy nepatří, tvrdí odborníci ****************************************************************************************** Co dělat v situaci, kdy mají klasické mateřské školy plnou kapacitu a 21 procent dětí ve v šest let musí odmítnout? Přitom v jiných oblastech republiky mají místa i pro dvouletá bat bylo lépe v menším kolektivu, ideálně doma. Nejen tyto otázky probírali účastníci konferen školách, která uskutečnila 13. a 14. května v prostorách Pedagogické fakulty UK. „Chci, aby děti věděly, že svět je přátelské místo a je úžasné zde být a žít.“ Takto jedno Luisa Cvrčková z lesní Ekoškolky Vidoule své profesní poslání, když jsem vedla svého nejst zápisu. Od té doby uběhlo několik let, tato paní učitelka nyní pečuje i o moje další dvě d její větě neustále vracím. Je to taková má mantra.

Nejd učitelky v soukromé mateřské škole byly vzdělanější, osvícenější, lepší… Prostě pracují s dětí. A pokud dnes člověk chce svému dítěti zajistit individuální péči, musí si za ni zapl p>

Její kolegyně Vlasta Přibylová byla zase synovi neustále k dispozici během jeho aklimatiza mu představila, vodila ho za ruku, zpočátku pomáhala i se samoobsluhou a také ho chovala a slzičky. Nutno ovšem dodat, že mé děti nechodí do klasické školky zřizované obcí či mětsko v některé z nich funguje takto, je to doslova zázrak. Rodiče si to mezi sebou okamžitě řek začne být enormní zájem. Výsledkem jsou homogenní třídy, kdy většinu dětí tvoří předškolác prostě ze zákona přijmout musejí, a mladší dítě, i kdyby to byl sourozenec, prakticky nemá dostat. Soukromé versus státní Já takové starosti naštěstí nemám, mé děti navštěvují soukromou lesní školku. Ale hlavní b není fakt, že si za každého počasí prakticky celý den hrají venku, nýbrž že školku – své k ostatních dětí i personál – vnímají coby širší součást naší rodiny. Přistupuje se zde k ni k celistvým bytostem s jejich klady i zápory. Neřeší se zde nedostatky – v čem by se měly naopak se vyzdvihují jejich přednosti a podporují se v přirozených zájmech. Nejde o to, že soukromé mateřské škole byly vzdělanější, osvícenější či lepší. Prostě pracují s menší sku pokud dnes člověk chce svému potomkovi zajistit individuální péči, musí si za ni zaplatit. Vysokoškoláka do každé třídy Nedostatek učitelů v klasických mateřských školách, které zřizují města a obce, byl hlavní u kulatého stolu, kterou vedli na půdě Univerzity Karlovy zástupci pedagogických fakult z Slovenska. Problém se snaží řešit i novela školského zákona o pedagogických pracovnících, podobě ovšem mají akademici řadu výhrad. Například by do něho rádi včlenili podmínku, kter zcela běžná – aby v každé třídě mateřské školy působil minimálně jeden vysokoškolsky vzděl Ten by měl následně k ruce asistenta, případně další odborníky se středoškolským pedagogic kteří by mu pomohli zajistit celodenní provoz celé třídy. „Za takovéto situace jsou vysoké poskytnout v nedalekém časovém horizontu odpovídající vysokoškolské vzdělání dostatečnému říká Radka Wildová, prorektorka pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti na UK, která de stolu vedla. Jakožto reakce na nedostatek učitelů má být do zákona nově zařazeno, že v mateřské škole m učitel kvalifikovaný pro výuku na prvním stupni základní školy. S tím školští experti zása a požadují, aby si takový člověk vzdělání z oblasti předškolní pedagogiky musel doplnit. „ bychom rádi předložili ministrovi školství a doufáme, že se na ně v přípravě zákona o peda pracovnících bude brát zřetel,“ shrnuje Radka Wildová. Jásejte, když se dítě ptá „proč" Po tomto uzavřeném jednání následovala konference Jaká byla, je a bude česká mateřská škol letos navíc nesla v duchu oslavy 150. výročí založení první mateřské školy. Počátek předšk na našem území úzce souvisel s industrializací a rozvojem továren lehkého průmyslu, v nich především ženy, a ty bylo potřeba dostat do pracovního procesu. V současné době hrozí anal Na mnoha místech chybějí zaměstnanci a znovu se bojuje o ženy. Chce se po nich, aby nečeka rodičovské dovolené a dávaly děti do předškolních zařízení třeba už ve dvou letech. Není t každá zainteresovaná osoba má od předškolní péče jiná očekávání. Něco jiného zajímá rodiče co nejdřív vrátit do práce a udržet svůj dosavadní životní standard. Odlišné potřeby má je nejspíš i pedagog, který ho bude vzdělávat. A docela jinak uvažují zaměstnavatelé. Se všem je třeba počítat. „Jsem zde dnes jako takový hlas předškolních dětí,“ říká psycholožka Lenka Šulová z Filozo UK, jež na konferenci dotkla otázek typu, pro jak staré děti a v jakém vývojovém období je vhodná a proč, v jakých oblastech je mohou vzdělaní a chápající pedagogové rozvíjet a co s záležitostí rodiny. Podle ní dvouleté děti do školky nepatří. Ale pokud se tak už stane, m ať už rodiče, či pedagogové – dítě bedlivě pozorovat, aby jim u něj neunikla žádná zásadní která by mohla ve větším kolektivu zapadnout. A tuto jeho aktuální potřebu by měli kompenz individuální péčí. O jaké vývojové etapy jde u dvouletých dětí především? • Prožívá období takzvané spontánní volné hry – nemůže být celý den řízeno. Disciplínu pot mít také možnost si náplň své hry a další činnosti aktivně vybírat samo. • Začíná chápat vztahy s rodiči, vrstevníky a širší rodinou – potřebuje mít dost času a pr všechny tyto nuance vyjasnilo, nejlépe prostřednictvím rozhovorů. • Prožívá různé emoce a učí se je vyjadřovat – umí milovat, mít rádo, odmítat někoho, pomě soutěžit. • Bývá negativistické – vymezuje se vůči ostatním, dává tak najevo svou vůli. • Ptá se „proč“ – je nutné na jeho otázky okamžitě reagovat. Stává se, že ve školce pak ta zmlkne, protože se tam ne vždy odpovědí dočká. • Osamostatňuje se – zkouší se samo oblékat, chce pomáhat vařit, uklízet a podobně. Toto v být umožněno.