Jak se studuje v Dublinu ****************************************************************************************** * Jak se studuje v Dublinu ****************************************************************************************** Kateřina Dolínková je studentkou čtvrtého ročníku politologie na Filozofické fakultě Unive rámci programu Erasmus vycestovala na pět měsíců do irského Dublinu, kde na University Col studovala politickou historii této země. Díky studiu na UCD se po návratu rozhodla zaměřit a vývoje Irské republiky, zejména na revoluční dekádu. Irsko mám ráda odjakživa. Ani jsem nepřemýšlela, že bych na Erasmus jela někam jinam. Náš ústav sice se žádnou irskou univerzitou neměl smlouvu, ale přes Ústav filozofie a religion dostala do Dublinu. Rozhodovala jsem mezi dvěma místními univerzitami a na University Coll volba hlavně proto, že zde byli velmi vstřícní a nápomocní, co se týče výběru předmětů a o Přednášky inspirovaly k přemýšlení Na škole jsem se setkala s osobnostmi, jejichž knížky jsem dříve vídala v pražské univerzi Teď jsem měla možnost slyšet naživo třeba jednoho z nejznámějších irských historiků Diarma nebo mnohé kapacity na irskou politiku. Přednášky pro čtyři stovky lidí se konaly v posluc mikrofony a třemi velkými plátny. Přesto s námi přednášející dokázali navázat kontakt a ud pozornost. Výběrem témat se nás snažili přimět k přemýšlení, dávali k dobru praktické přík měli i osobní zkušenost z komunální politiky. Na seminářích jsme potom v menších skupinkách látku z přednášek rozebírali do detailů, nač tématu a diskutovali. Všechny texty jsme měli k dispozici online, takže odpadala starost s či kopírováním. Jeden vyučující chtěl využít příležitosti, že má na semináři studentku z Č času se zeptal na středoevropský kontext, takže jsem musela být stále ve střehu. Součástí nejen docházka a domácí příprava, ale i schopnost argumentace a prezentace názorů. V někte jsme například byli rozděleni do skupin, z nichž každá měla bránit protichůdný názor. Prak pomohla tématům lépe porozumět a zapamatovat si fakta. Studuj jako Ir Nevím, jak jinde na UCD, ale na historii nebyl žádný speciální program pro zahraniční stud mých spolužáků byli Irové, pár jich bylo z Ameriky. Většinou jsem byla jediná ve skupině, angličtinu jako mateřský jazyk. Měla jsem úplně stejné povinnosti i podmínky pro studium j včetně toho, že zkoušky jsem absolvovala bez slovníku. Některé texty z osmnáctého nebo dev století, které jsem načítala na historické semináře, mi daly celkem zabrat. Neznala jsem a slovíčka, někdy ani reálie, ale to bylo těžké i pro Iry. Zajímavá zkušenost byly zkoušky. Studenti všech oborů na UCD je skládají v průběhu jednoho Univerzita pro tuto příležitost zřídila vlastní zkoušecí centrum – obří hangár pro dva tis každý sedne k miniaturnímu stolu na rozkládací židličku, k dispozici má jen tužku, papír, případně sto dvacet minut času. Vedle vás sedí studenti jiných oborů, takže opisování od s možné ani teoreticky. Zkouška sama sice tvoří většinou jen padesát procent celkové známky za předmět (zbytek je znalost doporučené literatury a aktivitu na seminářích), ale i ta polovina je nezbytná pro absolvování předmětu. Pro mě to byl lehký stres, protože jsem si mohla na UCD zapsat předm třicet kreditů, což byl zároveň minimální počet kreditů pro uznání studia v rámci programu jsem tak složit všechny zkoušky, což se mi naštěstí podařilo. Tipy pro ty, kdo se do Dublinu chystají Jakmile se rozhodnete pro studijní pobyt v Dublinu, určitě si co nejdříve začněte shánět u jsou zarezervovány snad během minuty. Ani podnájem se nehledá snadno, navíc to není levná jsem měla štěstí v neštěstí, protože se mi podařilo na poslední chvíli získat spolubydlení v Dublinu pracují. Měla jsem tak perfektní rovnováhu mezi angličtinou ve škole a češtinou spoustu praktických tipů od spolubydlících. Například když v Dublinu napadl sníh, konkrétně čtyři centimetry sněhu, volal mi spolubydl nepotřebuji něco koupit. Trochu jsem to podcenila, protože jsem netušila, že na sníh nejso připraveni. Tak tak jsem stihla poslední vlak na předměstí, kde jsme bydleli. Další čtyři hromadná doprava a obchody byly zavřené. Zatímco sníh znamená kalamitu, na déšť a jiné roz Irové zvyklí. Ostatně o tom svědčí přísloví: Jestli se ti počasí v Irsku nelíbí, počkej dv se změní. A opravdu to tak funguje, počasí se často střídá a turistu poznáte podle deštník ho obvykle nenosí. Jestli se mi v Irsku po něčem stýskalo, byla to spolehlivá MHD. V Dublinu to bylo vždycky dobrodružství, informace na webu a ve skutečnosti se dost rozcházely, tolerance a trpělivo více než žádoucí. Místní obyvatelé jsou pohodáři, nic moc neřeší (v dobrém i ve zlém), pro zvyklí si nějak poradit nebo počkat, jak to dopadne. Mnoho Irů někdy navštívilo Prahu a vš pochvalovali i proto, že strávit víkend v Praze je pro ně mnohdy levnější než odjet za záb jiného irského města. Guinness či irskou whiskey pořídíte v Praze po přepočtu levněji než má vysokou daň na alkoholické nápoje. Obecně je tam dráž, ale ceny za základní potraviny n přitom bývají velmi kvalitní – hlavně mléčné výrobky, maso či zelenina. Irové jsou na svou velmi hrdí, jsou koneckonců převážně zemědělský stát. Po zkušenosti z Dublinu bych studium v zahraničí doporučila každému, i kdyby vás to mělo s studia o jeden nebo dva semestry. Když ne na vysoké škole, kdy jindy bude šance vycestovat do jiné země? Mně osobně pobyt v Irsku dodal sebevědomí, že se dokážu přizpůsobit, žít a s zemi, stát na vlastních nohou, zkrátka se o sebe postarat. Vedle spousty zážitků a poznatk UCD nasměrovalo na téma bakalářské práce a ještě více prohloubilo můj zájem o Irsko a jeho