Sucho a jak dál? ****************************************************************************************** * Sucho a jak dál? ****************************************************************************************** Nedostatek vody je stále naléhavějším problémem i v České republice. Tématem dalšího disku cyklu Česko! A jak dál? se proto stalo sucho. Nedostatek vody je dán zejména tím, jak se chováme ke krajině, důležitým faktorem jsou tak klimatické změny. O způsobech, kterými bychom měli suchu čelit, přijeli do Jihlavy diskuto Tomáš Zima, náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce lesního hospodářství Patrik Mly Státního fondu životního prostředí Petr Valdman, hydrolog Bohumír Janský, klimatolog Pavel a v neposlední řadě generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Do moderátorského křesla Skřivánek. Diskuze se uskutečnila v jihlavském Dělnickém domě. Na Vysočině, jejímž krajským městem Ji totiž nachází největší vodní nádrž střední Evropy – Vodní nádrž Švihov (známá spíše pod ne vodní nádrž Želivka), která zásobuje pitnou vodou celý Středočeský kraj včetně Prahy, v so půl milionu obyvatel.

1,2 miliardy lidí na světě nemá k vodě žádný přístup

Petr Valdman hned v úvodu večera vyjmenoval problémy, kterým Česká republika aktuálně čelí čelit bude. Tím hlavním bude zejména zajištění pitné vody, která dnes ve světovém měřítku samozřejmostí. „Kolem osmdesáti států světa trpí chronickým nedostatkem vody. 1,2 miliardy nemá k vodě žádný přístup,“ doplnil tuto informaci hydrolog Bohumír Janský přesnými údaji. Domácí studny v České republice jsou slabé a vysychají, řešením je podle Bohumíra Janského domácností na povrchové vodní zdroje. Stavy podzemní vody jsou v České republice dlouhodob voda v naší republice pochází hlavně z povrchových zdrojů, srážek a sněhové pokrývky. „To nevýhodou. Vodu máme z vlastních zdrojů, mnoho jí k nám nepřitéká ani od nás neodtéká, jsm V případě dlouhodobého sucha jsme ale výrazně ohroženi,“ uvedl. Klíčové je tak pro Českou republiku zejména efektivní hospodaření s povrchovými zdroji a r v krajině. Receptem jsou podle ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly pozemkové úpravy, změna s krajinou a revitalizace vodních toků. „Jakmile do sebe tyto střípky zapadnou, krajina i v dobré kondici. Nesmíme ale úpravy realizovat odděleně. Opatření je nutné pojmout komplex povodí.“ V současnosti prochází revitalizací oblast Rakovnicka a jižní Morava.

Naše zavlažování se nachází v podstatě na primitivní úr spotřebovává enormní množství vody.

Až 75 % celosvětových zdrojů pitné vody spotřebujeme na závlahu zemědělských plodin. „V ze potravin máme v současnosti největší rezervy. Naše zavlažování se nachází v podstatě na pr a spotřebovává enormní množství vody. Efektivní zavlažovací systémy jsou jednou z největší společnosti,“ uvedl Janský. Inspirovat bychom se podle hydrologa mohli například v Izraeli suchům čelí dlouhodobě. V souvislosti se zemědělstvím přitom nejde jen o množství spotřebo také o její kvalitu. Zemědělská produkce je totiž jedním z největších znečišťovatelů vodní S extrémními suchy úzce souvisí také kůrovcová kalamita. „Kůrovci totiž sucho velice prosp a vlhké dužině stromů není naproti tomu schopen přežít. Je proto potřeba pomoci každému le vlastníkovi lesa, aby měli prostředky, kterými s kůrovcem budou moci bojovat. Je nutné kom ztráty a myslet na budoucnost,“ uvedl Patrik Mlynář, náměstek ministra zemědělství pro říz hospodářství. Pomoci by do budoucnosti měla novela lesního zákona, která zavedla tzv. červ v podstatě mrtvé lesy, ze kterých kůrovci již vylétli a do kterých majitelé nemusí nasazov

Roky 2014, 2015 a 2018 byly nejteplejší za posledních dv blockquote> Společným jmenovatelem sucha a šířící se kůrovcové kalamity je sucho, zapříčiněné klimatic probíhajících klimatických změnách promluvil klimatolog Pavel Zahradníček. „Roky 2014, 201 nejteplejší za posledních dvě stě let. U nás obvyklý trend, kdy se střídaly chladnější a t v poslední době změnil. Nyní se u nás střídají roky teplé s lety ještě teplejšími. Problém velice dlouhé epizody bez dešťů,“ uvedl. Teploty se podle Zahradníčka zvyšují, ale srážky stejné. Problémem je tak větší odpar povrchových vod a teplé zimy bez sněhu. „Sníh je pro nejdůležitějším doplňovačem podzemních vod. Pokud v zimě místo sněžení prší, voda se v kra nedostatečně,“ popsal souvislost sucha a oteplování v Česku. Do budoucnosti bude teplota podle klimatologa stoupat. „Dnů kritického sucha bude stále př století jich bude až padesát ročně. Léta jako rok 2018 jsou příkladem toho, co se bude dít Období extrémního tepla a sucha se budou střídat s chladnějšími roky, trend bude ale směřo oteplení, a to o 2°C do roku 2050,“ shrnul globální vývoj klimatu Zahradníček. Projekt Česko! A jak dál? je diskuzní platformou Univerzity Karlovy. Jeho cílem je zapojit která byla v minulosti diskutována, byla například otázka dalšího směřování Evropské unie,