Spojte učivo do pohádky. Mozek se nejlépe učí příběhy ****************************************************************************************** * Místo biflování vytvořte z pojmů pohádku. Mozek se nejlépe učí prostřednictvím příběhů ****************************************************************************************** Ať už vás čeká důležitá zkouška, anebo běžný nákup v supermarketu, rozhodně se vám budou h paměťového šampiona Marka Sýkory, který se o své poznatky dělí na kurzech a také v knize L a rychle. Nemusíte hned aspirovat na vítěze v soutěži a učit se dlouhé řady čísel. Pro běž bohatě postačí, když zapojíte svou představivost. Mozek si totiž nejlépe pamatuje příběhy. zjistíte, že i příprava na důležitý test může být vlastně zábavná. Ještě než přejdeme k samotným paměťovým technikám, je vhodné připomenout si jeden důležitý neurovědy. Všichni to víme už od základní školy, přesto na to – a zejména při biflování na chvíli – zapomínáme: mozek se velice obtížně učí věci, kterým nerozumí. Znáte to. Studujet složitostí, a když do sebe jakž takž nasoukáte první odstavec, a odhodláváte se přejít k d fyzicky cítíte, jak se vám ten první odpařuje z hlavy. Data se míchají, vztahy unikají a v hnout z místa. V takovém případě je učení nazpaměť naprosto neefektivní.

Mnohem efektivější než biflování je vytvořit si takzvano mapu. Doprostřed papíru si napište téma. Z tohoto centra veďte pár silných větví, které vy myšlenky spojené s tímto tématem.

Mnohem lépe vám poslouží vytvoření takzvané myšlenkové mapy. „Doprostřed papíru si napište centra veďte pár silných větví, které vyjadřují hlavní myšlenky spojené s tímto tématem. Z budou vyrůstat menší a ještě menší, které budou navazovat na myšlenku, z níž vznikly a tak návod ve své knize Lepší paměť snadno a rychle Marek Sýkora s tím, že je dobré si celý sys tak, aby se vám líbil – barevně a klidně i s obrázky. Pak si papír prohlédněte a představt zobrazené informace a vztahy mezi nimi vysvětlujete své osmdesátileté babičce. Teď už váš mozek pochopil logiku probírané látky, ale stále před ním ještě stojí výzva zap jednotlivé pojmy. A tady konečně přicházejí na řadu triky paměťových šampionů. Marek Sýkor jednadvacet technik. Pro naše účely – příprava na zkoušku a nákupní seznam – bohatě postač spojovací systém a paměťový palác. V prvním případě propojíte pojmy chronologicky za sebou „rozvěsíte“ po předmětech nacházejících se na místě vám notoricky známém, třeba v koupelně Společným jmenovatelem obou technik je pak silný příběh nebo ještě lépe výrazná vizuální p které „zabalíte“ jednotlivé položky, jež se chcete naučit. Jak funguje spojovací systém v praxi, vysvětluje lektor paměti na příkladu oper Bedřicha S „Braniboři v Čechách unesli Prodanou nevěstu, která se jmenovala Libuše, osvobodil ji Dali Hubičku u Čertovy stěny, což viděly Dvě vdovy, které ovšem zachovaly Tajemství. A celou do hrál na Violu.“ Paměťový palác jsem využila při plánování nákupu: představila jsem si dlou papír, jenž se táhne po schodech. Na podlaze v kuchyni je rozsypaná tuna granulí, dřez je pasty a já se ho snažím vyčistit papírovými ubrousky. Vedle dřezu je zapnutý sporák, na kt dětské pleny a strašlivě smrdí. Z okna vlaje šunka a celý stůl je pomazaný marmeládou. Z r „Ještě více housek a rohlíků.“ Je to trošku podivná představa, ale svůj účel splnila – v o před čtyřmi dny a stále si přesně pamatuji, co jsem koupila.

Zopakujte si naučenou látku po pněkolika minutách znovu jednou druhý den, protože osmdesát procent informací zapomeneme do čtyřiadvaceti hodin.