Psát s dětmi úvahy pomáhá problémy ve třídě rozklíčovat a vyřešit












            ******************************************************************************************

            * Psát s dětmi úvahy je dobrá cesta, jak problémy ve třídě rozklíčovat a společně vyřešit
            ******************************************************************************************
            Absolventka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Soňa Semotánová nyní učí na dvou diamet

            středních školách. V jedné z nich jsme se sešly a povídaly si o tom, jak pracuje na odstra
            týkajících se minoritních skupin studentů – konkrétně romských, asijských a arabských dětí
            Učíte zde na Střední škole gastronomické a hotelové a pak také na Mensa gymnáziu. Jaká je 

            školách?
            Každý školský stupeň je jiný a hodně záleží na sociokulturním charakteru prostředí, z něho
            Ty z výběrové školy mají výhodu, že se rychle učí, výborně si pamatují informace a nerady 

            mě je to velmi potěšující výzva hledat způsoby, jak je zabavit a inspirovat, aby pracovaly
            zobecňovat a netroufám si tvrdit, že by děti na učňovských oborech neměly studijní předpok

            nimi a výuka je jiná.
            <blockquote class="leftfloat"> <p>Děti z učiliště mi oproti gymnazistům přijdou trošičku o
            srdečnější a jsou vděčné za emoce. Oceňují, když jim projevíte důvěru a zájem o ně.</p> </

            V čem konkrétně?
            Obecně mi zdejší děti přijdou trošičku otevřenější, srdečnější a vděčné za emoce. Velice o
            projevíte důvěru v jejich kvality a zájem o ně. Neříkám, že děti na výběrové škole takové 

            to tam tak běžné.
            Možná je to dáno tamním sofistikovanějším prostředím.
            Přesně tak. Očekávají vysoký stupeň profesionality. Jsou velice zodpovědné, většinou vědí,

            jdou si za tím. Řekla bych, že jsou i kreativnější. Nutno ale dodat, že k tomu mají také v
            Zapojují se do různých individuálních programů či projektů, čímž se připravují na budoucí 
            škole.

            S jakými dětmi z minoritních skupin se setkáváte tady a tam?
            Na Mensa gymnáziu máme děti arabské, židovské, asijské a také studenty pocházející z rodin
            rodičů cizinec, například Afroameričan. A romské – i když také jenom částečně, kdy je jede

            Zde na středním odborném učilišti studují romské, vietnamské a ukrajinské děti.
            <blockquote class="rightfloat"> <p>Z vlastní zkušenosti vím, že negativnost vůči menšinám,
            se týkají především základních škol. A potvrzují mi to během debat i sami studenti.</p> </

            Pociťují, že se k nim ostatní spolužáci chovají předpojatě?
            Z vlastní zkušenosti za léta svého učitelování vím, že negativnost vůči menšinám, zášť či 
            především základních škol. A potvrzují mi to během debat i sami studenti. Středoškoláci už

            kriticky myslet a předvídat, jaký dopad mohou jejich slova mít, jak mohou ublížit. Když js
            ve třídě, což se samozřejmě stává, nemají rasový, etnický či minoritní původ, ale týkají s
            sympatií a antipatií.

            Takže je zbytek třídy bere jako sobě rovné, kamarádí se spolu?
            Řekla bych, že vztahy ve škole opisují atmosféru ve společnosti obecně. Z mého pohledu je 
            ve srovnání se Slovenskem, kde jsem se narodila, tolerantnější a liberálnější. Ale očekává

            minorit vysoký stupeň začlenění. S otevřenou nenávistí se děti nesetkávají. Ale vadí jim, 
            pohled na „nepřizpůsobivé“ dopadá i na ty integrované. Vnímají to samozřejmě jako nesprave
            Projevuje se to i ve škole?

            Když se bavíme o romské problematice ve třídě, tak většinová skupinka říká například o men
            naši, ti jsou v pohodě, ale ostatní Romové jsou špatní.“ Snažím se jim vysvětlovat, že to 
            každá skupina je tvořena jednotlivci, z nichž všichni si mohou vybrat, jak se budou chovat

            rozpoznat integrovaného Roma od „nepřizpůsobivého“, dokud ho osobně nepoznáte.
            <blockquote class="leftfloat"> <p>Studenti si uvědomují, co mohou svými slovy způsobit a d
            pozor. Proto jim často dávám psát na dané téma úvahy. V písemném projevu se totiž tolik ne

            </blockquote>
            Pozorujete nějaký rozdíl na výběrové škole?
            Je to stejné. Učím arabskou holčičku syrského původu, kterou studenti berou jako integrova

            „jejich“. Ale ostatní Arabové jsou pro ně velký problém.
            Vedle toho, že učíte, studujete také historickou sociologii. Máte pocit, že přistupujete k
            zbytek učitelského sboru? Třeba že určitá témata vnímáte citlivěji?

            Nemyslím si. Spíše je to dáno tím, že učím základy společenských věd a dějepis, kde mám vě
            těmto tématům věnovat. Z mé zkušenosti funguje osvěta nejlépe přes pozitivní zážitky. Naše
            Facebooku skupinu, kam vkládám všechny kulturní události týkající se menšin. Děti o ně maj

            tam rády i ve svém volném čase, protože tyto akce bývají o víkendech. Tímto je namotivuji 
            výuce dostaneme k jádru věci, kterou potřebuji probrat.
            Říkala jste, že středoškoláci umějí kriticky myslet a předvídat následky svého chování. Ja

            jejich myšlení, když vám nepřiznají, že mají předsudky vůči minoritám?
            Máte pravdu. Uvědomují si, co mohou svými slovy způsobit a dávají si větší pozor. Proto ji
            psát na dané téma úvahy. V písemném projevu se totiž děti tolik nekontrolují. Například se

            z nich přiznal, že by Afroameričanovi nepodal ruku. Samozřejmě neprozradím, kdo to byl, je
            názoru začnu diskuzi. Vidím pak, že nejen pisateli otevřela debata oči. Úvahy jsou dobrá c
            problémy odhalit a rozkrýt.

            PhDr. Soňa Semotánová absolvovala v roce 2009 dvouoborové studium dějepisu a základů spole
            již devátým rokem. Loni započala Ph.D. program na FHS UK – obor historická sociologie. Zab
            učí na dvou středních školách v Praze – Mensa gymnáziu a Střední škole gastronomické a hot