Fakulta tělesné výchovy a sportu slaví šedesátiny ****************************************************************************************** * Fakulta tělesné výchovy a sportu slaví šedesátiny ****************************************************************************************** Jedna z nejmladších fakult Univerzity Karlovy, Fakulta tělesné výchovy a sportu, oslaví le let od svého přijetí do svazku pražské univerzity. Hodí se proto připomenout historii vyso vzdělávání v oborech, které blíže či vzdáleněji souvisejí se sportem. Průvodcem nám bude p Waic, Csc., vedoucí katedry základů kinantropologie a humanitních věd na FTVS. Ač se vznik samostatné sportovní fakulty (tehdy zvané Institut tělesné výchovy a sportu) j Univerzity Karlovy datuje do roku 1959, poptávka po vzdělávání učitelů tělesné výchovy tu i dávno předtím. Vrátka cesty k tělovýchovnému vzdělání pootevřely už školské reformy císa Terezie. Až zákon o školách obecných a měšťanských z roku 1869 však ustanovil dvě hodiny t týdně na základních školách. Tělocvik na školách základních a středních Stejně jako ostatní předměty měly výuku tělocviku na starosti učitelky (učitelé jen výjime na výkon povolání připravovaly v učitelských ústavech. To byly čtyřleté střední školy a na zemí fungovaly až do druhé světové války. „Jeden z důvodů zavedení povinného tělocviku byl válka s Pruskem roku 1866 ukázala na chabou zdatnost branců,“ podotýká profesor Waic. „Dal hygienické. Vědělo se, že ve městech děti a mládež příliš neprospívají. Pravidelný pohyb m šíření chorob, od tuberkulózy až třeba po vadné držení těla.“ Úroveň výuky tělesné výchovy nebyla kvůli nevyhovujícím okolnostem ideální. „Podmínky na o byly tristní. Žáci cvičili na chodbě nebo na dvoře v civilním oblečení, v němž do školy př bývalo až osmdesát či více dětí. Přesto to by záslužný krok,“ dodává. Zatímco na základníc obecných a měšťanských, byl tělocvik povinným předmětem, na středních školách byla tělesná roku 1909 nepovinná. „Středoškoláci tvořili ještě za první republiky odhadem jen pět proce úkolem studentů středních škol bylo hlavně studovat, pohybové aktivity byly vedlejší,“ vys „Na rozdíl od USA, kde střední a vysoké školy vychovávaly špičkové sportovce, na starém ko byl trénink talentů v kompetenci sportovních klubů a spolků, v případě gymnastů v režii tě organizací. Rakousko-Uhersko a jeho nástupnické státy nebyly výjimkou.“ Tělesná výchova jako vysokoškolský obor Právě přítomnost nepovinné tělesné výchovy na středních školách Rakouska-Uherska byla hlav pro vytvoření vysokoškolského studia. Roku 1892 vznikl speciální Vzdělávací kurz pro kandi na školách středních a ústavech učitelských, který připravoval budoucí středoškolské profe Studium bylo jen čtyřsemestrální a podmínkou pro jeho ukončení bylo nutné souběžné studium filozofické fakultě, kde se až do roku 1920 vyučovaly i přírodovědné předměty. „Zajímavé n bylo, že svým členěním byla podobná současnému studiu na FTVS. I dnes jsou přednášky konci bloků: biomedicínských, společenskovědních a praktických,“ upozorňuje Waic. „Úroveň byla na tu dobu velmi kvalitní. Vždyť právě lékařské biomedicínské předměty vyučov lékaři, většinou profesoři. Praktické předměty učili osvědčení středoškolští profesoři a l praxe. Skauting přednášel Antonín Benjamin Svojsík, zakladatel českého skautingu, který by absolventem tohoto vzdělávacího kurzu,“ doplňuje. Absolventem kurzu byl i František Smotla vysokoškolského sportu a první docent tělesné výchovy na Univerzitě Karlově, dnes možná ví zakladatel české mykologie. Poválečné experimenty a vznik ITVS Poválečné roky byly obdobím experimentů ve školství a změn dosavadního systému. To se týka budoucích učitelů tělesné výchovy. V roce 1945 se vzdělávací kurz přeměnil v Ústav pro vzd tělesné výchovy při Univerzitě Karlově v Praze. O tři roky později byl ústav včleněn do Pe Univerzity Karlovy a od roku 1953 byla výukou učitelů tělesné výchovy pro II. a III. stupe nově vzniklá Vysoká škola pedagogická. Katedra tělesné výchovy zde byla začleněna do Spole VŠP. Relativní stabilizace přišla až v roce 1953, kdy vznikl Institut tělesné výchovy a sportu. jako samostatná vysoká škola, ale jeho cílem nebylo vychovávat budoucí učitele, nýbrž tren specialisty pro armádu. „Myšlenka samostatné vysoké školy specializované na sport a tělesn existuje už od dvacátých let dvacátého století. V roce 1935 byl dokonce uzákoněn vznik vys školy – Tyršova státního tělovýchovného ústavu –, ale je paradoxem osudu, že v život ho uv komunistická garnitura. Důležitost okamžiku potvrdila i účast Alexeje Čepičky, který slavn pásku nového institutu,“ komentuje okolnosti vzniku ITVS profesor Waic. Sport jako zrcadlo úspěchu režimu Proč byl pro komunistickou vládu sport jednou z priorit? „Může za to úspěch Sovětů na olym roce 1952. Tehdy Sovětský svaz překvapivě obsadil druhé místo v počtu medailí za favorizov a další země východního bloku si také nevedly špatně. Československo především díky manžel získalo sedm zlatých medailí. Stalin pak přišel s teorií, že úspěchy ve sportu dokazují př politického systému. Sport v padesátých letech byl preferovanou oblastí a institut měl zle přípravu, která už měla být postavena na vědeckém základě.“ V roce 1952 byla schválena velká reoganizace českého sportu a do areálu zrušeného Sokola n nastěhovala nová vysoká škola. Studium se prodloužilo na osm semestrů a tentokrát už šlo o studium zakončené vysokoškolským titulem. Cílem založení ITVS bylo také pevněji provázat v Kontinuita s předválečným vzdělávacím kurzem přitom nebyla úplně přerušena. Na škole i nad tělovýchovní odborníci z meziválečné generace. Za všechny lze jmenovat prvního rektora ITV Serbuse, který byl autorem řady metodických a vědeckých prací zejména v oboru teorie těles a gymnastiky. Složil několik spartakiádních pohybových skladeb a byl zaníceným propagátore aktivity. V roce 1959 zanikla Vysoká škola pedagogická, a tak se nabízelo sloučit tělovýchovná studi střechu. Institut tělesné výchovy a sportu (od roku 1965 pod novým jménem Fakulta tělesné se stal součástí Univerzity Karlovy a začal vzdělávat učitele tělocviku na základních i st „Spíše než revolučně se výuka na FTVS měnila postupnou evolucí. Základní oblasti studia zů se jejich obsah,“ vysvětluje profesor Waic. „Dá se říct, že FTVS nemusela čelit tak velkým tlakům jako fakulty zaměřené čistě na společenské vědy. Přestože i zde byly společenskověd zideologizovány, poznatky například ze sportovní psychologie od šedesátých let vedly ke zl vzdělávání budoucích trenérů a učitelů.“ FTVS vychovává fyzioterapeuty i sportovní manažery Se vznikem vrcholového sportu v sedmdesátých letech se Fakulta tělesné výchovy a sportu Un stala logickou volbou pro trenéry na vrcholové úrovni. Na škole působila řada vynikajících ale i trenérů s mezinárodním renomé. „Jedním z nich byl například Vladimír Kostka, který n nepřetržitě pětatřicet let. Intenzivně se věnoval jak teorii sportovního tréninku v ledním výzkumu, tak praktické výuce a trénování. Dlouhá léta působil jako hlavní trenér českoslov reprezentace, s níž získal jednu zlatou, čtyři stříbrné a čtyři bronzové medaile na mistro Od roku 1982 vznikaly obory, které nejsou čistě sportovní, ale se sportem úzce souvisejí. fyzioterapie. „Možná málokdo ví, že fyzioterapie jako samostatný vysokoškolský obor vznikl na lékařských fakultách,“ říká profesor Waic. „Také ikona současné fyzioterapie Pavel Kolá FTVS, kde mimo jiné obhájil profesuru.“ Devadesátá léta se nesla ve znamení nových vysokýc oborů na tradičních univerzitách. Na FTVS byla nově zřízena katedra sportovního management se studijní programy jako ortotik-protetik nebo aplikovaná tělesná výchova a sport osob se potřebami. Ve čtvrtek 24. června oslaví Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy šedesáté v Martinickém paláci akcí otevřenou nejen současným studentům, absolventům a pedagogům, al sportovní veřejnosti. Pozvánku naleznete zde [ URL "https://www.facebook.com/events/427019