Babičky se chovají ke každému vnoučeti jinak. Podle jeho potřeb ****************************************************************************************** * Babičky se chovají ke každému vnoučeti jinak. Podle toho, jaké má potřeby ****************************************************************************************** Doktorandka oboru historická sociologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy T se ve své disertační práci zabývá proměnami obrazu a role babičky v české rodině z pohledu vnoučat – současných babiček, matek a dětí.

Cílem mého výzkumu bylo odhalit samu podstatu babičkovs jsem se jít více do podrobností a zkoumat faktory ovlivňující četnost a podobu péče o vnou blockquote> Vedle rodičů je pro dítě důležitý i vliv dalších blízkých příbuzných – zejména právě babič téma lákalo? Pro svou magisterskou práci jsem dělala výzkum, v němž jsem zjišťovala, jak děti pátého ro školy tráví volný čas během všedních dnů a babičky se ukázaly být jeho součástí – navštěvo případně vozily na různé kroužky. Jejich role mě zaujala a rozhodla jsem se na ni zaměřit nímž jsem se pak hlásila do doktorského studia. Jak jste výzkum pojala? Realizovala jsem rozhovory s prvňáčky, v naprosté většině šlo o dívky, dále s jejich mamin Cílem bylo odhalit samu podstatu babičkovské role, protože mi přijde, že pokud se o ní dne se zejména hlídání. Snažila jsem se jít více do podrobností a zkoumat faktory ovlivňující péče o vnoučata. Na druhou stranu je potřeba zdůraznit, že jsem hovořila pouze se ženami, rozhovor zájem a úloha babičky je pro ně důležitá. Ty, které ji vnímají okrajově, nebo jim obtíž, neměly o výzkum zájem. Vůči této skupině babiček se vymezovaly zpovídané ženy – něk nich věnují samy sobě, užívají si volný čas a s vnoučaty se sice vídají, nicméně nejsou pr místě.

Žena se na svou roli babičky připravuje, i když do určit celý život. Ovlivňují ji celospolečenské, rodinné a individuální faktory.

Celkově se ukázalo, že děti vnímají babičky jako ty hod nimi hrají, v zásadě nehovořily o negativních vlastnostech nebo o něčem, co jim na babičká blockquote> Jaké jsou ty celospolečenské? Velká část babiček hovořila o atmosféře strachu o děti, který zde obecně panuje, a ztotožň proto se například tolik angažují v doprovázení na kroužky a podobně. Fakt, že podoba budoucí babičkovské role je utvářena již v dětství, spadá mezi rodinné vli Ano, ale určující není pouze dětství. Je nutné brát v potaz také skutečnost, že babičky by nějakým způsobem vnímaly péči vlastní matky či tchyně o své děti – i to je formovalo. A poslední, individuální faktor? Ten se týká přímo vnoučete – jeho věku, pohlaví, povahy a rodinného zázemí. Situace se nap změní, když dojde k rozvodu. Jak jste pracovala s dětmi? Poprosila jsem je, zda by mi nakreslily svou babičku, a nechala zcela na nich, kterou zvol očekávala, že z toho poznám, jakou babičku mají raději, protože z etického důvodu jsem se ptát nechtěla. Ale nebylo to tak. Dítě například chtělo nejprve nakreslit jinou babičku, a nemá správnou pastelku, aby přesně vystihlo podobu jejích vlasů. Následně jsme si povídaly je, kdy se vídají, co spolu dělají. Co vnoučata říkala? Celkově se ukázalo, že děti vnímají babičky jako ty hodné, jež si s nimi hrají, v zásadě n negativních vlastnostech nebo o něčem, co jim na babičkách vadí. Když jsme třeba narazili jim jedna babička tolik nevěnuje, rozhodně mi nepřišlo, že by ji proto měla méně ráda. Pře objevuje se to u všech tří generací – že všichni dotazovaní označují za babičky i ženy, kt v příbuzenském vztahu, například chůvy. Chovaly se k nim jako babičky, proto o nich takto

Maminky zmiňovaly, že se babičky k jednotlivým vnoučatům V praxi se to ukazuje třeba při obdarovávání. Jednomu dají více menších dárků a druhému je
Jaké jsou rozdíly v péči o vnoučata mezi jednotlivými generacemi? Spíše mluvíme o odlišném trávení času s nimi. V minulosti žily rodiny více pospolu a babič říkajíc všudy přítomná. Nicméně dohlížela na děti jako by zpovzdálí, jelikož měla spoustu domácnosti či hospodářství. Uvařila jim, s něčím pomohla, případně děti zapojila do práce, společně strávený čas. Naopak současné babičky jsou s vnoučaty sice méně, ale věnují jim v veškerou svou pozornost. Co zajímavého jste zjistila u současných matek? Zde docházelo ke srovnávání. Často například zmiňovaly, že se babičky k jednotlivým vnouča odlišně, i když samy děti o tom nehovořily. V této části vidím velký potenciál následné an z vyprávění babiček je naopak patrné, že se sice ke každému vnoučeti chovají jinak, ale dě dobro – snaží se dát každému to, co potřebuje. Objektivně se však jednomu mohou věnovat více než druhému. Neřekla bych více, ale jiným způsobem. Maminky ovšem tyto nuance úplně nechápou, vidí hlav praxi se to ukazuje třeba při obdarovávání. Jednomu dají více menších dárků, protože si ji druhému jeden dražší. Z finančního hlediska je to pro babičku stejné, ale z pohledu mamink dostane méně než to druhé. Říká se, že s matkami máme lepší vztah než s tchyněmi. Projevuje se to i v péči o vnoučata Nemusí být zákonitě lepší, ale je jistě intenzivnější. Dcery totiž vědí, co mohou od svých Tchyně je prakticky cizí člověk, její výchovné metody jsou jim do značné míry cizí, tudíž jak se bude k dítěti chovat. U rodičů platí, že prvorozenému věnují nejvíce pozornosti. Je to podobné i u babiček? Musím říct, že v tomto ohledu to funguje spíše obráceně. Například často mluvily o tom, že přišlo do rodiny, když ještě pracovaly, a proto na něj neměly tolik času. To, které přišlo užívají více. Ale s tím, že by se jejich přístup k vnoučatům lišil jen proto, že jedno je mladší, jsem se nesetkala. Existuje něco, co všechny tři generace babiček spojuje? Když jsem dotazované žádala, aby mi řekli o své babičce, všichni spontánně vyprávěli o jed druhou měli méně rádi, ale evidentně k ní neměli tak intenzivní vztah. Jednoduše když se ř to pro mnoho lidí jedna konkrétní hodná paní, kterou milují a vzpomínají na ni dodnes. Tereza Čepilová je doktorandkou oboru historická sociologie na Fakultě humanitních studií posledních tří generací. Dalšími oblastmi jejího odborného zájmu jsou dětská kultura předš