Umělá inteligence a budoucnost žurnalistiky ****************************************************************************************** * Umělá inteligence a budoucnost žurnalistiky ****************************************************************************************** Téma umělé inteligence je jedním z fenoménů současnosti. Proniká do většiny oblastí lidské a nevyhnula se ani žurnalistice. Jak vypadá současné zapojení umělé inteligence v redakcíc robotičtí novináři své lidské kolegy? A jak je na tom s využitím umělé inteligence Česká r jsme hovořili s členkami katedry žurnalistiky Institutu komunikačních studií a žurnalistik Štefanikovou a Veronikou Mackovou. Obě se podílíte na projektu Technologické agentury ČR, který se právě nástupem umělé intel žurnalistice zabývá. Na co přesně se projekt zaměřuje a co si od něj slibujete? Veronika Macková: Projekt Technologické agentury ČR se zabývá etickými aspekty zavádění um do žurnalistiky. Tedy například ověřováním obsahu článků stávajícím způsobem a s využitím inteligence, využitím obsahu vytvořeného umělou inteligencí a s tím souvisejícími etickými rychlostí a přesností a také změnou postavení novinářů v newsroomech, v nichž jsou aplikov Sandra Štefaniková: Výstupy projektu pak bude řada publikací, workshopů a konferencí, kter nastínit řešení těchto problémů. Chceme mj. spolupracovat s novináři, učit je, jaká jsou ú žurnalistice a v čem jim robotická žurnalistika může naopak pomoci. Předpokládám, že takto ambiciózní projekt má řadu úskalí, jaké problémy v současné době ře Macková: Klasickou překážkou v tuzemském prostředí je čeština. Ta na rozdíl od angličtiny složité skloňování, což bude velká výzva právě pro naše partnery v projektu z ČVUT a ZČU v Štefaniková: Toto je problém spíše technického rázu. Obecným problémem nejen v našem proje s odborníky napříč různými specializacemi. Můžeme to ilustrovat například na otázce, jak s inteligenci, jakou informaci má považovat za důležitou. My jako novináři a lidé ze společe toto umíme definovat. Na druhou stranu ale úplně nevíme, jakým způsobem tuto znalost sděli technických věd, kteří zajistí samotnou implementaci algoritmu, který toto zajišťuje. Edit tématu rozhoduje na základě ryze lidské zkušenosti, ovšem naučit toto robota je opravdu vý Jak jste se vlastně k tématu umělé inteligence dostaly? Štefaniková: Při čtení zahraničních článků v Evropské observatoři žurnalistiky, kde pracuj jsem si uvědomila, jak moc u nás toto téma chybí. A když jsem se pak dozvěděla, že Václav připravuje tento projekt, byla jsem nadšená. V rámci své akademické práce se navíc zabývám má umělá inteligence v současnosti velký význam – dokáže katalogizovat jednotlivé fotograf základě metadat. Macková: Podobně jako Sandra jsem si říkala, že bych mohla být u zrodu něčeho velkého, co nemá obdoby. A jsem nadšená z toho, jak se téma umělé inteligence začíná řešit na více úro zmiňovaného projektu TAČRu působím i ve Středisku žurnalistiky umělé inteligence. Tam se z které jsou zaměřené primárně na vzdělávání. Toto všechno dohromady dává skvělý mix, který, posune Českou republiku v oblasti umělé inteligence v žurnalistice na evropskou úroveň. Jaké jsou současné možnosti uplatnění umělé inteligence v oblasti žurnalistiky? Štefaniková: Umělá inteligence je tu v současnosti především od toho, aby usnadnila noviná Jednou z cest je například tvorba sumarizačních textů z většího objemu zdrojů nebo analýza zajímavých trendů v rámci velkého objemu dat. Vzpomeňme si třeba na kauzu Panama Papers, n pracovaly stovky novinářů. Kdyby byla tehdy k dispozici umělá inteligence, dokázala by ta textů analyzovat sama a vybrat to důležité. Umělá inteligence umí pomoci také s tvorbou videí. Například aplikace Vib-Bits, kterou pou NY Times nebo The Economist, umí vytvořit video na základě opakujících se klíčových slov a kterým přiřadí statické obrázky a doplní je vybranými formulacemi. Macková: Znalost možností využití umělé inteligence je v současné době důležitá i vzhledem vývoje žurnalistiky jako takové. Vše se zrychluje, a pro novinařinu to platí dvojnásob. Ry zpracování informací nabývá tedy čím dál více na důležitosti. Existuje nějaká oblast žurnalistiky, ve které bude novinář vždy nenahraditelný? Macková: Rozhodně. Žurnalistika je už ze své podstaty kreativním povoláním. Příkladem může investigativní žurnalistika, kde hraje lidský faktor dominantní roli ve vyhledávání potenc témat, v tomto je lidský faktor opravdu nenahraditelný. Štefaniková: Pravdou je, že umělá inteligence by měla být schopna najít i ta zajímavá téma člověk bude schopný rozhodnout, kterému z nich stojí za to se věnovat. Lidský faktor v edi je prostě nenahraditelný. Agentura Reuters například používá robota, který scanuje twitterové zprávy a hledá opakují Jedná se zejména o zprávy týkající se různých katastrof, teroristických útoků apod., které fázi komunikovány právě přes Twitter. Díky tomu je schopna vydat určitou zprávu třeba o še než jejich konkurence, což je u takovéto agentury celkem rozhodující čas. Na konci tohoto stojí opět člověk, který danou zprávu posoudí z hlediska relevantnosti a také důvěryhodnos Jedním z diskutovaných témat současnosti je i personifikovaný obsah, který je zatím předev sociálních sítí. Pomalu se ale dostává i do oblasti zpravodajství na internetu. Jakou roli inteligence? Štefaniková: Ano, tento trend již nějakou dobu sledujeme. Příkladem většího média, které p inteligenci k tvorbě personifikovaného obsahu, je deník Washington Post, který předkládá č zpráv podle jejich preferencí v minulosti, čímž samozřejmě zvyšuje svou čtenost. Na druhou obrovské riziko, protože čtenář se dostává do své subjektivní názorové bubliny. Macková: Nemusíme chodit daleko. Například server Seznam.cz nabízí předvýběr zpráv podle n konkrétního uživatele. Existují samozřejmě mechanismy, které se to snaží vyvažovat. Zmíněn to řeší například předkládáním dalších článků tak, aby čtenář překročil hranici svého svět však vždy na konkrétním médiu. Využití umělé inteligence tedy přináší kromě zjednodušení i jistá úskalí, pokud to dobře c Macková: Ano, ty problémy jsou zejména v oblasti novinářské etiky, která je jedním z témat projektu. Můžeme se začít ptát, jakým způsobem komunikovat čtenářům fakt, že během tvorby použita umělá inteligence – tedy například jestli takovýto článek má být podepsán skutečný robotem. Další zásadní otázkou je, kdo je v případě výstupu vytvořeném umělou inteligencí jeho obsah. Robot není právně odpovědný. Když podáte například trestní oznámení pro pomluv soudit robota. Toto je otázka budoucí úpravy příslušné legislativy. Štefaniková: BBC to řeší například tak, že má na své stránce vyvěšený článek, který čtenář formou podrobně vysvětluje, jak funguje celý editorský proces s využitím robota. Toto je p cest, kterými by se měla problematika ubírat, tedy naprostá transparentnost v popisu proce informací, a to jak směrem k novinářům, tak široké veřejnosti. Kde vidíte potenciál využití umělé inteligence, když se například podíváte pro inspiraci d Štefaniková: Umělá inteligence má velký potenciál například v oblasti moderování diskusí p zpravodajských serverech. Některá média, například NY Times, používají k moderování diskuz v jejich silách je obsáhnout maximálně 20 % z celkového objemu všech postů. Umělá intelige být schopna pomoci seskupit jednotlivé komentáře do skupin členěných podle tématu a násled nejzajímavější. Macková: V zahraničí se využívá umělá inteligence hodně například ve sportovní žurnalistic zprávy s výsledky sportovních utkání. Má to ovšem své mouchy, jak ilustruje známý příběh z robot prohlásil, že nějaký fotbalista dosáhl padesátého gólu v kariéře, ovšem už neodlišil vlastní(smích). A jak je to tedy s žurnalistikou a umělou inteligencí v ČR? Macková: Začátky jsou skromné. První vlaštovkou byla u nás právě Česká tisková kancelář, k roce spustila robota za účelem publikování výsledků voleb, a to jak těch komunálních, tak V praxi to vypadalo tak, že robot měl k dispozici připravené textové šablony, které pouze byla rychle zkontrolována editorem a následně vydána. ČTK by právě v rámci našeho projektu možnosti tohoto robota o schopnost vybrat z množství článků ty nejdůležitější a sumarizova Štefaniková: Vývoj je u nás v této oblasti mnohem pomalejší než v zahraničí. Je to dáno ma našeho mediálního rybníku. Finanční návratnost při investování do nových technologií v žur není nikdy zcela zaručena. Dá se předpovědět podle současných trendů, kam umělá inteligence ještě pronikne v budoucnu Štefaniková: „Umělá inteligence“ je typickým příkladem ‚buzzword‘. Je hodně nadužívána v r souvislostech, v médiích se setkáváme s nejrůznějšími katastrofickými scénáři, které jako z filmu Terminátor. Přitom AI funguje překvapivě špatně v úlohách, které jsou mediálně nej prezentované jako samozřejmá budoucnost lidstva. V současnosti nejčastějším takovým příkla autonomní automobily. Nejlépe fungující AI je obvykle ta, o které lidé ani neví. Umělá int již dnes pomáhá s celou řadou úkonů, aniž bychom si byli vědomi její přítomnosti. Umělá in v současnosti není inteligencí v pravém slova smyslu, ale spíše zdokonalenou automatizací, strojového učení, zlepšování se, dosahování lepších výsledků, zpracovávání velkých souborů probuzeným strojovým vědomím typu čapkovského R.U.R. to naštěstí nemá nic společného. Otázka na závěr – Projektem jsme náš rozhovor započali, věnujeme mu nyní i závěr. Co v rám připravujete v nejbližší době? Štefaniková: Momentálně za sebou máme první výstup – workshop, na kterém jsme pro mediální prezentovali první dílčí výstupy a představovali celou problematiku a možnosti, kam až by s projektem dostat. Náš projekt je unikátní tím, že pracuje s českým jazykem, se všemi jeh takže nás čekají velké výzvy, jak bude možné se s těmito překážkami vypořádat. Již první v ukázaly zajímavá zjištění, na základě kterých upravujeme další postup. Jedním z dalších dí které nás nyní čekají bude generátor textu v českém jazyce, takže jsme napjatí, jak to bud