Katolická církev otevírá archivy k období druhé světové války ****************************************************************************************** * Katolická církev se snaží o větší transparentnost a otvírá archivy k období druhé světov ****************************************************************************************** Díky rozhodnutí papeže Františka budou příští rok zpřístupněny cenné materiály vatikánskýc období pontifikátu papeže Pia XII., tedy let 1939–1958. Badatelé tak budou moci prozkoumat za druhé světové války a na počátku studené války i nově interpretovat některá stanoviska XII., jehož působení mělo nemalý politický přesah a vyvolávalo i po jeho smrti značné kont vatikánských archivů se chystá už poněkolikáté Marek Šmíd, který se na Katolické teologick specializuje na moderní dějiny. Čím jsou vatikánské archivy výjimečné? Patří se svými pětaosmdesáti kilometry chodeb plných archiválií mezi nejvýznamnější světov instituce. Shromažďují, uchovávají, evidují, zpracovávají a zpřístupňují veřejnosti písemn Svatého stolce. Zároveň je to málo známé prostředí, jen pár českých badatelů do něj pronik jsou vatikánské archivy přitažlivé svým tajemstvím, které je obestírá díky popularitě kníž Ten jim dodal nádech exotičnosti, mystiky a fantazie, ale veřejnost spíše zmátl. Kdy přesně jde u Browna o uměleckou licenci? Například představa, jak se ve sklepních prostorech vakuovou pumpou vysává vzduch, je hlou by o povolení ke vstupu do vatikánských archivů rozhodoval papež. Ve skutečnosti jde o mod prostředí, od digitálního objednacího systému přes příruční knihovnu až po zázemí, jako je šatna. Nic tajemného za tím nehledejte. Co člověk musí udělat pro to, aby mohl v archivech bádat? Předpokládá se, že bude mít ukončené Ph.D. studium a že se bude pohybovat v oblasti archiv samozřejmostí. Musí dodat oficiální žádost s nástinem svého projektu, tedy zdůvodněním, pr právě ve Vatikánu. Součástí žádosti je i doporučení instituce, například vysoké školy, a c dále stručný životopis, fotografie a kopie pasu. Vyřízení žádosti trvá několik hodin, než schválí. Zdá se to jako exkluzivní záležitost, ale každý den zde studuje dokumenty kolem p z celého světa, především těch zaměřených na středověk. Vy se ovšem věnujete spíše období první republiky. Je to logické. Co se týče česko-vatikánských vztahů, jsou pro české historiky stěžejní tři středověk, období Rudolfa II., kdy byly vztahy s Vatikánem bezprostřední, protože císař sí a nakonec období první Československé republiky, kdy byla přítomnost vatikánského diplomat apoštolského nuncia, v Praze obnovena. Já se soustředím na moderní dějiny, které jsou para nejméně. V tuto chvíli jsou tedy ve vatikánských archivech k dispozici pouze historické prameny do zajímavého lze mezi nimi najít? Přesněji do února 1939, tedy do smrti Pia XI. Primárně mě zajímaly materiály, které se týk Československa, ale badatelsky jsou nesmírně zajímavé také vztahy Vatikánu a autoritativní režimů – německého nacismu, italského fašismu a sovětského komunismu. První dva jmenované knižně, teď půjde do tisku i poslední publikace. Je věnovaná vztahům Vatikánu se Sovětským málo probádané téma, ale podle mě velmi zajímavé. Když zůstaneme u první republiky, co nového přinesly vatikánské prameny? Klíčový byl hlavně pohled Vatikánu na nově vznikající československý stát. Stojí za to už jaké aspekty politicko-hospodářsko-nábožensko-sociální povahy Vatikán zajímaly. Je to opra paleta témat od politického rozložení sil v zemi, definice hranic státu, vztahů mezi Čechy až po otázku národnostních menšin. Zvláště v období na počátku vzniku republiky bylo Česko Vatikán velkou neznámou. V jeho čele stály politické elity, které neměly moc vřelý vztah k ze strany Vatikánu byl zřejmý strach z levicových myšlenek, zednářství a podobně. Stručně charakterizovat jako velká nejistota. Kdy se situace změnila? Situace se měnila postupně. Vztahy byly zpočátku napjaté, dá se dokonce říct, že panovala až nevraživost mezi Vatikánem a československými elitami. Za pomyslný mezník a signál obra se považují svatováclavské oslavy v roce 1929. Když srovnáme dokumenty z dvacátých let s t třicátých, vidíme, že počáteční nejistota a opatrnost se mění v otevřené sympatie, a to zv sílících totalitních ideologií. Vatikán vnímal, že největším nepřítelem není liberálně-kap Československo, ale nacistické Německo nebo komunistický Sovětský svaz. To všechno lze vyčíst z dokumentů apoštolského nuncia v Praze? Jistě. Vatikán byl vnímavým a aktivním pozorovatelem dění v Evropě a ve světě. Zástupce Va Praze byl v čilém kontaktu s ostatními středoevropskými diplomaty. Pravidelně reportoval d osobně tam zajížděl, často se scházel s československými politickými a náboženskými elitam diplomat byl zároveň doyenem, tedy zástupcem a mluvčím diplomatického sboru. Když tuto fun 1945 převzal sovětský velvyslanec, bylo jasné, že zahraniční prioritou Československa bude Východ. Předválečný nuncius se sice do Prahy vrátil, ovšem už jen na nižší diplomatické úr internuncia, to už je však jiný příběh. Ve vatikánských archivech je spousta dokumentů úře včetně podrobných zpráv diplomatů, jejich dopisů a telegramů do Říma, ale i výstřižků novi map s poznámkami, analýzami a komentáři. To vše ukazuje na pestrost vztahů a vazeb Vatikán evropskými státy. Jsou zde i finanční zprávy? Ano. Měl jsem k dispozici zprávy o finančnímu chodu nunciatury v Československu a možná vá třetí apoštolský nuncius Pietro Ciriaci po vystěhování z arcibiskupského paláce dostal do Předtím si žil výrazně nad poměry, takže na jeho neúsporné hospodaření museli doplácet čes věřící. Dnes už víme, kolik peněz vynakládal pražský nuncius například za překlady, poštu, automobil a podobně. Díky dobovým pramenům máme přehled i o personálu, jídelníčku nebo vyb nunciatury. Dostáváme tak ucelenější obrázek jak o působení vatikánského diplomata v Praze první republiky. Zasáhl Vatikán výrazněji do dění v meziválečném Československu? První pokusy o ovlivnění zdejší politiky nebyly příliš úspěšné. Poprvé se do ní zásadněji zasáhnout apoštolský nuncius Francesco Marmaggi v roce 1925, kdy vystoupil proti účasti pr republiky a předsedy vlády na Husových oslavách. Na protest dokonce v předvečer oslav, ted republiku opustil. Tehdy sílily hlasy především z tábora sociálních demokratů a národních aby byly diplomatické styky s Vatikánem přerušeny (ke smíření došlo o dva roky později pod vivendi – dočasné úpravy vztahů státu a církve, pozn. red.). Podruhé se Vatikán dostal do vládou v roce 1933, kdy nuncius Pietro Ciriaci odeslal předsedovi Hlinkovy slovenské ľudov Hlinkovi dopis, v němž se otevřeně postavil za práva Slováků. Toto vyjádření odstartovalo která měla ještě dohru v československém parlamentu. Výsledkem bylo odvolání papežského nu se Pietro Ciriaci už nevrátil. V roce 1938 byl naopak apoštolský nuncius Saverio Ritter je demokratického Československa – v době, kdy od nás demokratický svět dával ruce pryč. Mimo konání mnichovské konference papež Pius XI. navrhl obětovat svůj život výměnou za záchranu za mír. K nadcházejícímu období od února 1939 už historické prameny chybějí, respektive nebyly dos poznamenalo i obraz papeže Pia XII. Jde nepochybně o dost kontroverzní osobnost. Texty historiků jsou v jeho případě dost černobílé. Buď ho vnímají jako toho největšího zr největšího hrdinu. Chybí nějaká vyvážená střední cesta. To je možná i ta motivace, která mě hnala do prvotníh třeba si uvědomit, že v roce 1958, kdy Pius XII. umřel, byla jeho autorita nezpochybniteln do Vatikánu zaslali zástupci židovských obcí, křesťané na celém světě, významné osobnosti. izraelské ministryně zahraničí Goldy Meirové se papež zasloužil o záchranu stovek Židů za války. Kontroverze přišla vlastně až v roce 1963, kdy byla uvedena divadelní hra Náměstek dramatika a levicového intelektuála Rolfa Hochhutha. Ta rozvířila vody otázkou, zda papež a nezůstal příliš pasivní v dramatické době druhé světové války. Je to něco, co zaselo sém podezřívání, které dosud úplně nezmizelo. Až se pomyslné brány k archivním materiálům z let 1939–1958 otevřou, co bude vás osobně za V první řadě to budou vztahy Vatikánu k protektorátu Čechy a Morava, tehdy zprostředkováva nunciem v Berlíně Cesarem Orsenigem. Stranou mého zájmu nezůstane pochopitelně ani slovens osobnost Jozefa Tisa včetně pozadí jeho poválečného soudního procesu a intervencí papeže. je období třetí republiky, kdy náboženství bylo systematicky upozaďováno především prostře propagandy. Proč papež u nás tehdy nepromluvil na obranu demokratického směřování stejně, v Itálii? Podívám se i na hodnocení komunistické hrozby z pera vatikánských diplomatů a za reakce Vatikánu na vykonstruované procesy s kněžími obviněnými z kolaborace s nacismem. Tě Proč se papež František rozhodl badatelům vyjít vstříc a část archivu mapující období nást zpřístupnit dříve? Podle běžné praxe by se měl archiv otevřít až sedmdesát let po smrti Pi Veškeré dokumenty se připravují, digitalizují a katalogizují předem, takže po technické st nebránilo tomu, otevřít brány archivů už dříve. Rozhodnutí papeže Františka zveřejnit s př plném rozsahu dokumenty k celému období pontifikátu Pia XII. pravděpodobně souvisí s tím, církev postupně otvírá veřejnosti a snaží se o větší transparentnost. Druhá světová válka klíčové mezníky dějin dvacátého století a téma je pro badatele velmi atraktivní. Snad i pr rozhodl ustoupit tlaku odborné veřejnosti a ukázat, že Vatikán nemá co skrývat. Zpřístupně pomůže vrhnout světlo jak na jedno z nejchmurnějších a nejtemnějších období dvacátého stol osobnost Pia XII. Doc. PhDr. Marek Šmíd, Ph.D. (1979) Vystudoval historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Roku doktorandské studium politologie tamtéž. V současné době působí jako docent Katolické teol UK a přednáší také na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Hla jeho vědeckého zájmu jsou české a světové dějiny dvacátého století a církevní dějiny devat dvacátého století. Je autorem knih Nepřítel: první republika, Masaryk a česká Katolická mo nuncius v Praze, Vatikán a italský fašismus 1922–1945, Vatikán a německý nacismus 1923–194 bibliografii najdete zde [ URL "https://www.ktf.cuni.cz/KTF-905.html"] .