Jak konkrétně se dlouhodobý stres na učitelích projevuje? Pavlas Martanová: Liší se to podle pohlaví. U mužů dochází ke změnám emocionálního prožívá vztahu k žákům, odosobnění, v praxi pak například říkají: „Co zmůžete s tímto materiálem? ty moje kusy, co já tak s nimi mám dělat?!“ U žen bývají častější vnitřní projevy, objevuj na fyzické úrovni – vyšší nemocnost a další zdravotní potíže jako únava, bolest zad nebo h jednotlivce se navíc začnou dotýkat členů pedagogického sboru. Kolegové za něho musejí sup větší stres. Jde o infekci, jíž jsme se sice ve výzkumu primárně nevěnovali, ale dotazovan Vyhořelý člověk tedy dokáže proměnit atmosféru celé školy? Smetáčková: Ano, protože nejenom že se s ním velice špatně komunikuje, nezvládá plnit ani brání se všemu novému, a přidává tak ostatním práci, ale také šíří špatnou náladu. Jeho ná ignorovat, může s sebou stahovat i ostatní. Pavlas Martanová: Máme pro to dokonce termín – travič studní.U vyhořelých mužů dochází ke změnám emocionálního proží vztahu k žákům. U žen se objevuje selhávání na fyzické úrovni.
Učitelé tvrdí, že jsou zahlceni administrativou, kvůli které se nestíhají věnovat žákům. J Když jednomu práci uberete, druhému ji musíte přidat. Pavlas Martanová: Ne nutně. Jsou to takové misky vah, které je třeba správně rozložit. S ú povinnostmi se dá cíleně pracovat – plánovat, rozlišovat, co je nezbytné a co není. Na něk přijmout administrativního pracovníka nebo je delegovat, rozložit mezi celý tým. A někdy j říci „ne“. Naprosto zásadním předpokladem spokojeného učitele je umět nastavit hranice – ž vedení, rodičům a především sobě. Což je evidentně pro mnoho učitelů problém. Smetáčková: Důležitá je profesní sebejistota. Když máte jasnou vizi opřenou o pevné odborn pracovat, abyste byla dobrá učitelka, pak jste ji schopna hájit, když dojde k nějakému kon ale ve školství naplňuje velice obtížně. Proč? Smetáčková: Učitelé jsou veřejností neustále kritizováni, znejišťováni a málo respektováni věří. Pavlas Martanová: Na druhou stranu je toto povolání považováno za poslání. Říká se, že ped své práci věnovat celým srdcem i životem. Ale tak to není. Je to jenom práce – sice důleži ale pouze práce. Jaký by tedy měl být ideální přístup učitele? Pavlas Martanová: Uvědomovat si, že jsem profesionál, kvalitní učitel, který dobře pracuje odcházím domů. Nevyřizuji večer papíry, neodpovídám obratem na noční e-maily. Mám své souk sobě a své rodině.Důležitá je profesní sebejistota. Uvědomovat si, že jsem kvalitní učitel, který dobře pracuje, ale v půl páté odcházím domů.
Spousta učitelů, zvláště ti s malými dětmi, nicméně na své profesi oceňují právě časovou f se být brzy doma, a večer pak opravují sešity. Smetáčková: Opět jsme u těch hranic. I když se večer rozhodnete věnovat práci, musíte si u ta dodržovat. Pracuji hodinu, a ne víc. Hodnotím testy, ale už neotvírám pracovní e-mail. Pavlas Martanová: Říká se tomu automanagement a učíme ho i naše studenty na Pedagogické fa Pak je tu ale řada povinností, s nimiž si jednotlivec sám neporadí a efektivní koncepce mu Jaká je úroveň vedení jednotlivých škol? Smetáčková: Bohužel nemůžeme z našeho výzkumu učinit takto generalizované závěry. Studie m kvantitativní a kvalitativní. Té první se zúčastnilo dva a půl tisíce pedagogů, kvalitativ spolu s kolegyní podrobily dvanáct škol, na jehož základě jsme pak pro jejich vedení vypra zprávu, jak si jejich škola stojí ve srovnání s ostatními. Poskytly jsme jim také sérii in doporučení. Pavlas Martanová: Byly to velice osobní informace typu: „Vaši lidé říkají, že by moc stáli „Středeční porada každý týden je podle nich neefektivní a nepřiměřená zátěž“. Jestli si z nevíme a zjišťovat to ani nebylo naším cílem. Na druhou stranu víme, že jsme vedly rozhovo kteří po následujících prázdninách školu opustili. Takže jsme tedy opravdu narazily i na k syndromu vyhoření. Řešením je tedy odejít z oboru? Pavlas Martanová: Anebo vyhledat pomoc. Jsou učitelé, kteří prodělali krizi, ale poradili překonali ji a nyní jsou ve své profesi spokojeni. Nemusejí jít hned do péče terapeuta, ně přístupu a chování postačí rozhovor s kolegy či rodinou. Dalším řešením je snížit alespoň pracovní úvazek.Projevy vyhoření u učitele jsou dramatické: chce se mu zvracet, když má vejít do třídy. Děti se perou, hádají, chovají neadekvátně, ale on už nem Je apatický.
Dobrým učitelem se člověk nerodí. Je to činnost, ke kter propracovat, získat znalosti, dovednosti a profesní návyky a to se týká i zvládání stresu. blockquote> Jak člověk pozná, že už se ho vyhoření týká? Pavlas Martanová: Projevy jsou skutečně dramatické. Chce se vám plakat nebo zvracet, když třídy. Pokud jste se při dlouhodobém stresu chovala vznětlivě a cynicky, teď už jste ve fá vám všechno jedno. Děti se perou, hádají, chovají neadekvátně, ale vy už nemáte sílu zasáh Smetáčková: Všichni jsme někdy unavení a ve stresu, ale většinou se náš stav po víkendu ne zlepší. U vyhoření to takto nefunguje. Syndrom vyhoření tedy hrozí každému, kdo si nestanoví hned od začátku pevné hranice? Pavlas Martanová: Dokonce se dá říct, že s čím větším nadšením člověk do této profese jde, na sto padesát procent, nikoho a nic neodmítá, tím spíše a dříve vyhoří. Smetáčková: Dobrým učitelem se člověk nerodí. Je to činnost, ke které se musí propracovat, dovednosti a profesní návyky a to se týká i zvládání stresu. Pavlas Martanová: Studenti mívají dojem, že pro tuto práci potřebují mimořádný talent. Ano jsou skutečné perly a ty to mají snazší. Ale pak je tu spousta dalších, kteří mohou být sk pokud budou poctivě trénovat a celoživotně na sobě pracovat. Doc. PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D. [ URL "http://kps.pedf.cuni.cz/index.php?p=19"] , vystu působila jako psycholožka v Pedagogicko-psychologické poradně pro Prahu 9 a 10 a jako anal také tématu rovnosti ve vzdělávání a genderové socializaci. Je členkou Rady vlády pro rovn PhDr. Veronika Pavlas Martanová, Ph.D. [ URL "http://kps.pedf.cuni.cz/index.php?p=80"] , j střední školy. Na PedF UK Praha vystudovala obory psychologie a speciální pedagogika. Prac Pedagogicko-psychologické poradně pro Prahu 6 a supervizorkou ve školství. Vyučuje na PedF