Týden plný dětských her a dobrodružství v centru Prahy ****************************************************************************************** * Týden plný her a dobrodružství v centru Prahy ****************************************************************************************** Již třetím rokem připravuje Rizan Badalli pod záštitou Pedagogické fakulty UK letní příměs "http://www.bezvatabory.cz/primestskeleto.html"] pro děti ve věku šest až deset let. Každé odvedou do budovy fakulty, odevzdají třem vedoucím a kolem páté hodiny odpoledne si je zas mezidobí malí školáci vyrážejí na výpravy do blízkých parků a hřišť, někdy i na celodenní Dnešní den bude výjimečný, většina dětí neodejde večer domů, ale čeká je bojovka po zšeřel chodbách, diskotéka a přenocování ve spacáku. Je čtvrtek ráno a uprostřed velké suterénní místnosti plné batůžků, výtvarných potřeb a sp her stojí v roztodivných pozicích několik kluků a holek. „Tobíku, víš, jak vypadá koala?“ vedoucí Anna Rakovanová malého chlapečka. „Jasně!“ odpoví suverénně, nakrčí se, roztáhne r se vedle už připraveného leguána, emua a hada. Zpoza dveří vystoupí kudrnatá holčička s ná na tričku, převezme si od učitelky lístek s nápovědou a snaží se rozšifrovat, co za zvíře představuje. Během chvilky všechny odhalí. Z místnosti teď odchází Tobík, ostatní si opět budou představovat, a hra pokračuje dál. „Jejda, obr. Jak mám udělat obra?“ mumlá si pro s však problém vyřeší – stoupne si na židli a tváří se hrozivě. Během dvaceti minut se hráči borůvku, zubní protézu, slepeckou hůl, knihovnu nebo atleta. Vydrží si tak hrát po celou d všichni účastníci tábora. Žabáci proti kačenkám Kolem půl deváté už sedí kompletní skupinka třinácti dětí a tří učitelek, studentek Pedago UK, v kroužku a vypráví si, co všechno v minulých dnech zažily a co je ještě čeká. Po stře návštěvě libereckého science centra iQLANDIA budou mít dnešek plný her a soutěží v Praze. na Střeleckém ostrově a po obědě se vypraví do ekologického střediska Toulcův dvůr v Hosti sluníčko, ale není horko – ideální počasí na sport. „Tři, dva, jedna, teď!“ odstartuje druhá z vedoucích Anna Fricová závod štafet v parku na jedno po druhém skáčou žabáky, batolí se jako kačenky a nakonec sprintují do cíle. Učitelk kolo zefektivnit a přeskládat malé sportovce tak, aby soupeřící družstva byla výkonnostně „Podívejte se na sebe, jak jste všichni velcí, tihle prckové vám vůbec nemohou konkurovat, Pavlína Martínková, třetí z učitelek, rozdělit silnou skupinku nejstarších kluků a podobně kteří chtějí soutěžit společně. Žádný div – od pondělí, kdy příměstský tábor začal, si už kolektivu najít svého oblíbence. Za chvíli už ale není po drobné rozepři památky a všichni povzbuzují, zvažují strategii, kdo zvládne ve štafetě lépe skok o jedné noze nebo rychleji pomáhají slabším. „Děti závodění milují. Při štafetách se skvěle učí práci v týmu, podporu je to zábava i pro ty, které nemají soupeření úplně v povaze, “ vysvětluje Anna Rakovanová Ideální práce pro studenty Program na celý týden vymýšlí sama. Vždy před začátkem svého turnusu hledá tato nepsaná šé na internetu zajímavé lokace, oprašuje osvědčené hry a vymýšlí nové, aby se nenudily ani d pamatuje z loňska. „Třeba Nikča udělala ohromný pokrok,“ zmiňuje drobnou copatou holčičku, bratr drží partu s většími kluky. „V pondělí jsme byli na Dětském ostrově,“ ukazuje rukou hřišti na protějším břehu. V úterý se vydali do lanového centra v Braníku a jako každoročn den v týdnu výletu mimo město – letos právě do vědecko-zábavního centra v severních Čechác „Když jsme před třemi lety začínali, dělali jsme celodenních akcí víc, ale zjistili jsme, všechen ten organizovaný čas nemají možnost prostě jen tak být a hrát si samy,“ říká hlavn tábora Rizan Badalli. V prvním ročníku ještě působil jako vedoucí skupiny, nyní už má na s provozní záležitosti, teď například přivezl dětem k večeři pizzu. „Zázemí Pedagogické faku úžasné. Sídlí v centru Prahy, což je výhodné jak pro rodiče, tak pro nás. Máme zde k dispo potřebujeme – prostor na hraní a dnes i na spaní. Na obědy chodíme do menzy ve vedlejší ul Badalli. Nejvíc si ovšem cení kvalitních lidí, jež mu do týmu dodala právě fakulta. „Kdo j takovéto aktivity pro děti zaštiťovat než instituce vzdělávající budoucí učitele. Je to za studentky, které se přihlásily na pozice vedoucích. Tábor jim zajistí praxi v oboru a získ kredity,“ dodává organizátor. Po setmění Večeře skončila. Děti si vybalily spacáky, připravily pyžama, uložily plyšáky a teď se roz plnit úkoly bojovky. První tříčlenný tým zastavuje hned za dveřmi společenské místnosti a nalepený na zdi. „Ale kam dál?“ ptá se nespokojeně Matylda, nejmenší holčička na táboře. „ řekni, kdo nebo co u ničeho dlouho nevydrží?“ čte Kuba první zadání. Celotáborové téma je přírodních živlů a většina otázek se točí právě kolem nich. Klukům hoří uši vzrušením, kdy schodech pátrat po dalším stanovišti, a povzbudivě se otáčí na Matyldu, která se váhavě vy prostory za nimi. Během hodiny má všech deset dětí, jež zůstávají v budově přes noc, úkoly splněné a trpěliv společenské místnosti na to, co se bude dít dál. Nevycházím z údivu, jak to že jsou i navz večerní hodině tak klidné a poslušné. Samozřejmě občas běhají, strkají se a křičí, ale za nutné řešit jediný větší konflikt, nezaznělo žádné reptání „To je nuda“ nebo třeba výhrady smějí používat jen na fotografování nebo volání rodičům. Mladé učitelky nemusely ani jednou doopravdy zvýšit hlas, všechno se řešilo klidnou argume jednoduchým vysvětlením. Studentky jsou sehrané a dětem se věnují naplno. Motivací pro ně kreditů – tuto vysokoškolskou povinnost splnily v minulých ročnících, přesto jsou tu letos mají dokonale připravený, ale nebojí se improvizovat a co nejvíce prokládají organizované zábavou. „Tahle parta je opravdu skvělá. Drží spolu, jsou činorodí a fakt poslouchají. Vět opakovat jen pravidla her,“ směje se Pavlína Martínková. Komu z nich bude zítra večer tábo ne! Já tady budu i příští týden,“ chlubí se Ivanka. „Já taky! Já taky!“ přidávají se Kuba organizuji jen tento turnus. Mně se stýskat bude,“ říká tiše vedoucí.