Úspěšný vědec musí být i trochu umělec ****************************************************************************************** * Úspěšný vědec musí být i trochu umělec ****************************************************************************************** Jiří Kratochvíl sbírá již od dětství jedno ocenění za druhým. Začal fyzikálními olympiádam uznání jako doktorand na katedře makromolekulární fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Uni za výzkumy v oblasti nanotechnologií. O své práci hovoří s nadšením a klidně vše třikrát z posluchači co nejlépe rozuměli a dobře si ho pamatovali. Také proto chodí na důležitá setk saku. Co jste nejraději dělal jako malý kluk? Byl jste ten typický koumák obložený stavebnicemi? Asi ano. Rád jsem stavěl lego či merkur. Moje matka vystudovala matematiku a fyziku, a pro s dětskými knihami obložen také encyklopediemi. Bavilo mě upravovat pravidla klasických de vymýšlet úplně nová a nutil jsem rodinu podle nich hrát. Později jsem se pustil do her poč jsem si, že se budu živit informatikou.

Vždycky mě bavilo vymýšlet nové postupy, a pokud chcete životě věci, které před vámi ještě nikdo nezkusil, věda je jasná volba.

Nakonec jste se zaměřil na fyziku. Čím to? Na střední škole mě fyzikář pobídl, abych se přihlásil na středoškolskou olympiádu. Když j předchozí přípravy získal v nejvyšším krajském kole dva roky po sobě první místo, došlo mi fyzikální cit pro popis světa a že bych měl jít tímto směrem. Vždycky mě bavilo vymýšlet n a pokud chcete dělat ve svém životě věci, které před vámi ještě nikdo nezkusil, věda je ja jsem navíc štěstí, že si mě na matfyzu vyhlédl můj současný školitel, docent Ondřej Kylián zapojil do vědeckého bádání. Matematika a fyzika jsou u studentů nejméně oblíbené. Na druhou stranu ti, kterým jdou, za u humanitních předmětů. Měl jste to podobně? Bohužel ano. Chtěl jsem se koncentrovat na to, co mě bavilo a šlo a nerad jsem se učil věc protože jsem věděl, že je stejně zapomenu. Podíváte-li se na své studium zpětně, postupoval byste dnes jinak, abyste ho zefektivnil? Je to samozřejmě teorie, ale zkusil bych nastoupit do základní školy o rok dřív a pak přes ročník gymnázia, protože jsem se tam nudil. A naopak na vysoké, kde mě zajímalo všechno a chodil na co nejvíce přednášek a zapojoval se do nejrůznějších projektů, mi na to chyběl č Máte dvě malé dcery. Už víte, jak budete postupovat při jejich vzdělávání? Rád bych, aby víceméně rozuměly všeobecnému základu, ale také jim chci dát možnost prohlou mimo školu. V mém případě byl třeba dějepis předmět, který mě moc nebavil. Přitom jednou n ženy na výlet po českých hradech, o jejichž obyvatelích věděl prakticky všechno, a jeho vý úžasný. Proto bych svým dětem rád rozšiřoval obzory všemi směry, zkusil jim neoblíbenou lá svém a zlidštit ji tak.

Rád bych svým dětem rozšiřoval obzory všemi směry, zkusi předmět vyložit po svém a tak ho zlidštit.

Až budou větší a zeptají se vás, čím se živíte, jak jim to srozumitelně vysvětlíte? S kolegy se v laboratoři věnujeme růstu tenkých vrstev, které nanášíme pomocí zdrojů nízko plazmatu. Plazma potřebujeme k tomu, abychom vytvořili páru jednotlivých atomů či molekul, na substrát, na němž postupně vytvoří tenkou vrstvu. Pokud vytvoříme přesycenou páru atomů prostoru, dojde k tvorbě nanočástic, jež poté můžeme transportovat ve formě svazku k jakém umístěnému ve vysokém vakuu. Máme tedy k dispozici objekty na rozhraní mezi atomem a pevno si můžeme hrát a kombinovat je s funkčními vrstvami, čímž dostáváme nanokompozity s unikát Jak se tenké vrstvy využívají v praxi? Uplatňují se třeba jako ochranné povlaky na nářadí – například vrtáky či frézy pokryté vrs podobnými diamantu. Celý polovodičový průmysl je založený na tenkovrstvých technologiích. nanočásticích, jsou například základem známých těhotenských testů, ale nalezneme je také v displejích, kde jsou využívány pro své optické vlastnosti. Vylepšovat již hotové technolog průmyslu. Ve vědě jsou zajímavé především nové věci, které před vámi nikdo neudělal. Vám se to už podařilo, dokonce jste za své výzkumy obdržel několik ocenění. Čeho se konkré Zabývám se výzkumem antibakteriálních tenkovrstvých nanokompozitů pro tělní implantáty. Js laditelně uvolňovat kovové ionty a antibiotika přímo v exponovaném místě, kde tato antibak potřebujeme. Díky svým úspěchům ve vědě jste byl pozván na setkání nobelistů v německém Lindau. S jakým jste tam jel? Chtěl jsem se dozvědět, jaký soubor informací potřebovali tito nejúspěšnější vědci na svět své převratné objevy přišli. A co jste zjistil? Musíte se učit od lidí, kteří své práci rozumějí lépe než vy, čímž vás posunou dál. Je tře co nejvíce technik v nejrůznějších laboratořích a vyvarovat se rutinní práci. A především s lidmi na pracovišti, tak se zahraničními vědci na konferencích. Ale určitě je důležitá i sebeprezentace. Rozhodně. Úspěšný vědec musí být i trochu umělec, tedy vynikající řečník a dobrý spisovate skvělé výsledky, ale jsou k ničemu, když jimi nedokážete ostatní zaujmout. Díky přírodním zjistil, že k úspěchu jsou nutné i humanitní schopnosti. Nemyslím znalost dějin, ale tvoři případě psaní či tvorba ilustrací – protože čtivý odborný text doplněný srozumitelnými nák komunita přečte raději. Máte blízko také k informatice. Vyvinul jste několik aplikací pro sport nebo hraní piškvor snazší živit se pouze programováním? Asi ano, ale nebyl bych tak svobodný. Jako počítačový specialista pracující na plný úvazek korporaci, bych byl nucen plnit zadané či rutinní úkoly. Práce vědce mi přijde kreativnějš vytvářet nové nanomateriály a zjišťovat, jak funguje svět kolem nás. Kde berete inspiraci? Většinou právě na konferencích. Spoustu informací si člověk zjistí sám prostřednictvím int nápad pak přichází klidně během neformálního setkání s lidmi, kteří mohou být i z jiného o problém, jak dostat antibiotika do plazmově polymerních vrstev, jsem vyřešil díky debatě n Bavili jsme se s kolegy chemiky o kádinkách a najednou mě napadlo, že můžeme imobilizovat na povrchu, ale také v objemu plazmového polymeru. RNDr. Jiří Kratochvíl se na katedře makromolekulární fyziky MFF UK [ URL "http://kmf.troja spoluautorem osmnácti vědeckých publikací a držitelem několika ocenění, díky nimž byl vybr programování. S kamarádem vyvinuli mobilní aplikaci Piškvorky [ URL "https://play.google.c aplikace roku 2015 v kategorii hry. Jejich další aplikace zase pomáhá malým dětem s matema jak říká: „Jako vědec přemýšlím pořád.“