Otevřený přístup: požehnání nebo prokletí? ****************************************************************************************** * Otevřený přístup: požehnání nebo prokletí? ****************************************************************************************** Open Access neboli otevřený přístup je publikační model usilující o zajištění okamžitého a online přístupu k vědeckým výsledkům. Veřejně a bezplatně přístupné vědecké články však vy nepřináší žádný výdělek, a proto si účtují poplatky za zveřejnění. Vědci tak čelí nejen tl vydaných textů, ale musí také shánět finance na jejich uveřejnění. Univerzita Karlova se letos popáté zapojuje do osvětové akce s názvem Open Access WeekOpen myšlenku otevřeného přístupu k vědeckým informacím. Jak jsou na tom autoři UK s otevřeonli Ústřední knihovna [ URL "https://knihovna.cuni.cz/"] analýzou dat citační databáze Webzele login.webofknowledge.com"] , ze které vzešel žebříček open access šampionů. Nejproduktknih autorem Univerzity Karlovy z let 2016-2018 je prof. Michal Hocek z Katedry organické cpubl UK. Právě s ním jsme promluvili o výhodách i úskalích otevřeného přístupu. člán auto Je vám osobně myšlenka otevřeného přístupu blízká? Otevřený přístup je aktuálním trendem a my se mu musíme přizpůsobit. Přináší samozřejmě po negativa. Podle mého názoru však zatím stále převažují negativa. Otevřený přístup totiž př za platby za vydání textu ze čtenářů na autora. Dříve za články a časopisy platily knihovn tedy i čtenáři. Pokud mají dnes být vědecké texty volně dostupné online, musí jejich publi někdo jiný, a je jím nejčastěji samotný vědec. Musíme si ale uvědomit, že finance na takov snáze shánějí institucím než jednotlivým autorům. Mohou vědci ze svých pozic nějakým způsobem ovlivnit tuto politiku otevřeného přístupu? Jednotliví vědci asi ne, ale vliv mají jednoznačně naši zástupci v Radě pro výzkum, vývoj Budoucnost spatřuji ve vzniku celonárodních nebo ideálně celoevropských konsorcií. V někte kde je vědecká lobby silná, již existují konsorcia, která dojednávají možnosti otevřeného velkých vydavatelů buď zcela zdarma nebo za snížené ceny. Sleduji, jak se vyvíjí situace v vydavatelství Wiley, které je pro nás chemiky jedno z nejdůležitějších, dohodlo s německým vědci v něm mohou „otevřeně“ publikovat zdarma. U nás již dříve existovala konsorcia, která knihovnám domlouvala předplatná významných čas peníze, které dříve šly na předplatné nově jít na placení publikačních poplatků? Jednoznačně. Velká konsorcia administrovala a dotovala časopisy a další vědecké databáze a dokupovaly jednotlivosti. Takže si umím představit, že bychom měli například slevy na publ platíme peníze za předplatné. Ideální by pak bylo publikovat zcela bez poplatků, jako v Ně malá země a bohužel nemáme takovou vyjednávací sílu jako Německo, takže zatím nemáme žádno Myslím si, že jsme v tomhle trochu propásli šanci. Do jednání s vydavateli jsme měli dotla unii jako zástupce milionů vědců. Sama Evropská komise totiž v programu Horizont 2020 ukládá projektům povinnost otevírat vý Vnímáte ze strany poskytovatelů financí na výzkum větší tlak na otevřenost? Grantová agentura České republiky zatím tlak na otevřenost nevyvíjí, ovšem u zdrojů pocház Evropské unie jako je právě Horizont 2020 je otevřený přístup podmínkou. Naštěstí je možné vydávat jen tzv. zelenou cestou, kdy je uveřejníme jednoduše v některém z volně přístupnýc Povinnost publikovat výsledky vědecké práce v režimu otevřeného přístupu často nahrává tak predátorským časopisům [ URL "https://knihovna.cuni.cz/rozcestnik/open-access/predatori/"] Přesně tak. Přitom takové subjekty dříve vůbec nemohly existovat. Časopis, který publikuje šanci se uchytit, protože by si ho nikdo nepředplatil. Teď vznikly desítky až stovky vydav se dají označit za takzvaná predátorská – jejich účelem není publikovat kvalitní vědu, jej vydělávat prakticky na čemkoliv. Denně dostávám e-mailem nabídky od vydavatelů z časopisů, neznám, abych u nich publikoval svůj článek. Často i s příslibem publikace do týdne. Existují také solidní online časopisy, ve kterých se publikační poplatek vůbec neplatí? V našem oboru existuje časopis Beilstein Journal of Organic Chemistry. Nabízí takzvaný pla open access, kdy neplatí čtenář ani autor. Tento časopis nicméně nepatří k těm nejčtenější proto dát nějaký svůj průměrný článek, ale rozhodně tam nedám své nejlepší věci, protože s čtenářům. Z těch významnějších není zpoplatněn časopis Chemical Science, který zatím stále zadarmo. Otevřený přístup přes všechny své nevýhody vede k lepší viditelnosti vědeckých výsledků a k nastartování vědecké kariéry mladých vědců. Mluvíte se svými mladšími kolegy o možnostec publikování? Každý projekt, který vypisuji pro své doktorandy, má ambice dostat se do nejlepších chemic Obecně se ale snažíme publikovat méně článků s vysoce kvalitní vědou. Dáváme přednost publ access režimu, ale jde nám samozřejmě také o prestiž časopisu. Pokud tedy není open access prestižním časopise velkou zátěží pro rozpočet celého týmu, tak poplatek rád zaplatím. Sám Americké chemické společnosti a mám tak výraznou slevu. První slevu mám za to, že jsem z i "https://knihovna.cuni.cz/rozcestnik/open-access/chci-publikovat-open-access/zlata-cesta/# odebírá jejich časopis, a druhou mám za své členství. Takže místo 4000 dolarů platím jen 1 Jaký předpokládáte vývoj v oblasti otevřeného přístupu? Návrat k předchozímu modelu dnes již není možný. Otevřený přístup je už nějakou dobu tady, potrvá, než se vyvine do podoby, kdy vědce přestane zatěžovat. Zatím nám život spíš kompli se soustředit nejen na to, že musíme sehnat peníze na dobrou vědu a snažit se publikovat v špičkovém časopise, ale musíme také shánět prostředky na to, abych byl schopen publikaci t vůbec zaplatit. Prof. Michal Hocek, PhD., DSc. je profesorem organické chemie. Zaměřuje se na chemii a bio biochemie Akademie věd České republiky. Dlouhodobě se řadí k na našim nejcitovanějším vědc Open Access Šampioni Univerzity Karlovy Ústřední knihovna Univerzity Karlovy provedla analýzu [ URL "https://knihovna.cuni.cz/anal access-publikaci-korespondencnich-autoru-uk-za-obdobi-2016-18-dle-web-of-science/"] open a korespondenčních autorů UK (data o publikacích typu „Article“ a „Proceedings Paper“ z?Web období 2016-18), z níž vyplynulo, že těmi nejproduktivnějšími „open access šampiony UK“ js • 1. místo - prof. Ing. Michal Hocek, CSc., DSc.; Katedra organické chemie, PřF – 17 OA pu • 2. místo - prof. RNDr. Petr Štěpnička, Ph.D., DSc.; Katedra anorganické chemie, PřF – 13 • 3: místo - prof. RNDr. Marie Stiborová, DrSc.; Katedra biochemie, PřF – 11 OA publikací • 4. místo - prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.; Katedra filosofie a dějin přírodních věd, P publikací • 5. místo - prof. MUDr. Libor Vítek, Ph.D.; IV. interní klinika 1. LF a VFN; Ústav lékařs laboratorní diagnostiky 1. LF a VFN, 1. LF – 8 OA publikací • 5. místo - doc. PhDr. Petr Šťastný, Ph.D.; Katedra sportovních her, FTVS – 8 OA publikac • 5. místo - RNDr. Luděk Klimeš, DrSc.; Katedra geofyziky, MFF – 8 OA publikací