Sto let Evangelické teologické fakulty ****************************************************************************************** * Sto let Evangelické teologické fakulty ****************************************************************************************** V letošním roce uplynulo od vzniku Evangelické teologické fakulty přesně 100 let. Připomeň nejvýznamnější okamžiky, které fakultu v posledním století provázely. Od snu ke skutečnosti Založení pracoviště, které by vzdělávalo protestantské a evangelické teology, bylo snem re církví již od dob náboženského uvolnění po vydání Tolerančního patentu. Škola, která by vz evangelické teology skutečně vznikla, a to ve Vídni. Od roku 1821 tak Teologický ústav pro dorost poskytoval teologické vzdělání všem zájemcům z Rakouska-Uherska. Institut se nakone povýšení a roku 1850 se stal součástí Vídeňské univerzity jako Evangelická teologická faku Již od roku 1848 požadovali čeští evangeličtí teologové pod vedením zakladatelů časopisu Č hlasatel Josefa Růžičky a Bedřicha Košuta zřízení teologického semináře také u nás. Jejich neměla být ještě po dlouhá desetiletí naplněna. Teprve když se o téměř sedmdesát let pozdě samostatného Československa, Vídeň ocitla na území cizího státu, byla nutnost založit česk teologický seminář již neodkladná. Husova českobratrská evangelická fakulta v Praze Dne 6. dubna 1919 schválil parlament Národního shromáždění zákon o vzniku Husovy českoslov fakulty bohoslovecké v Praze. Vyučovat se začalo 1. října 1919, výuka čtrnácti zapsaných ř třemi profesory a několika lektory byla zahájena v přednáškové místnosti evangelického kos Prvním děkanem fakulty se stal absolvent vídeňské teologie Gustav Alois Skalský, na jehož dorazil i tehdejší prezident Tomáš Garrique Masaryk. Škola zpočátku nefungovala jako součást Univerzity Karlovy, ale jako samostatná vysoká ško promočním i doktorským právem. Od roku 1920 sídlila v Klementinu a měla sloužit všem církv založení. Poté, co roku 1921 vznikla nová Církev československá, byl mezikonfesní charakte přílivem studentů husitského vyznání. Stejně jako všechny ostatní vysoké školy, byla také Husova československá evangelická faku uzavřena protektorátními úřady. V letech 1940-45 bylo vzdělávání kazatelů organizováno pol druhé světové válce byla činnost fakulty opět obnovena, nově však sídlila v Konviktské uli Husově domě v Jungmannově ulici. Ostrůvek normálního myšlení Roku 1950 byla fakulta rozdělena na dvě školy – Komenského evangelickou bohosloveckou faku československou bohosloveckou fakultu. S existencí samostatné evangelické fakulty je bezpr i život jednoho z jejích děkanů profesora Petra Pokorného. Evangelickou teologii začal stu promoci pokračoval dále na univerzitách v Oxfordu, Bonnu a Ženevě. Na domácí pražskou faku chtěl vrátit. „Získat místo u nás ale bylo v té době velmi těžké. V každé vyučované oblast jen jeden specialista, a míst tak nebylo nazbyt. V 60. letech jsem proto působil jako doce v Griefswaldu. S příchodem pražského jara mi ale kolegové z fakulty nabídli místo a já při nás už byli Rusové,“ popisuje novozákonní teolog. Počet posluchačů teologické fakulty se však s utužováním režimu výrazně snižoval. Studenti perzekvováni, četným zájemcům nebylo studium teologie umožněno. „Vždy jsme se snažili rozv spolupráci. Ty, kteří nemohli studovat u nás, jsme se snažili různě posílat do zahraničí. pak přijímali zahraniční studenty k nám,“ popisuje dobu teolog. Na nelehké časy minulého režimu ale přese všechno profesor Pokorný vzpomíná s nadhledem. „ nás všechny stala ostrůvkem normálního myšlení v nepřátelském prostředí. Vždy jsme silně d pěstovali přátelství nehledě na to, co se dělo venku,“ uvádí. Krize fakultu čekala v 70. a 80. letech, kdy se většina profesorského sboru dostala do důc Ustanovování nových docentů a profesorů ovšem nebylo možné. Uvolnění, které přinesla Samet bylo pro evangelickou teologickou fakultu doslova požehnáním. Spousta studentů, kteří dřív dokončit, získala své tituly, stejně jako řada nových doktorů a docentů. Fakulta tak začal dynamickým životem nejen uvnitř, ale i navenek. Evangelická teologická fakulta dnes Dnešní Evangelická teologická fakulta [ URL "https://web.etf.cuni.cz/ETFN-1.html"] sídlí v paláce Marathon v Černé ulici nedaleko Národní třídy. Poskytuje vzdělání nejen teologické, době vzdělává také odborníky v oblastech sociální a pastorační práce. Podle slov děkana Ev teologické fakulty docenta Jiřího Mrázka nabízí fakulta ale ještě něco navíc: „Obory jako filosofie, etika, religionistika nebo sociální práce jsou součástí naší společnosti a jsou fakulta ale studentům nabízí také skutečně svobodné prostředí,“ uvádí děkan. Na otázku, je co je na svou fakultu pyšný, odpovídá děkan svým typickým humorem: „Jsem novozákoník a bib že člověk pyšný být nemá. Jsem ale vděčný. V současnosti právě na to, že fakulta po sto le existuje a že dokonce přežije i takové děkany, jako jsem já.“ V současné době má Evangelická teologická fakulta devět kateder, vyučuje v baka¬lářském, m nebo postgraduálním stupni české i zahraniční studenty ve studijních programech Evangelick [ URL "https://web.etf.cuni.cz/ETFN-519.html"] , Sociální práce [ URL "https://web.etf.cun ETFN-521.html"] , Diakonika [ URL "https://web.etf.cuni.cz/ETFN-614.html"] , Teologie-spir etika [ URL "https://web.etf.cuni.cz/ETFN-615.html"] a Teologie křesťanských tradic [ URL web.etf.cuni.cz/ETFN-520.html"] . Časová osa 8. dubna 1919 zřízena Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká jako autonomn 17. listopadu 1939 byla spolu s ostatními vysokými školami uzavřena okupačními úřady Po válce pokračuje v činnosti 1950 rozdělena na dvě samostatné fakulty: Husovu československou bohosloveckou fakultu (dn Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu – dnešní ETF 10. 5. 1990 inkorporována do svazku Univerzity Karlovy v Praze jako Evangelická teologická 1995 se fakulta nastěhovala do nově adaptované budovy palác Marathon