Vzpomínka na válečné veterány se dotýká i historie UK ****************************************************************************************** * Vzpomínka na válečné veterány se dotýká i historie Univerzity Karlovy ****************************************************************************************** Členové akademické obce se válečných konfliktů za některých okolností se zbraní v ruce (al lékaři nebo příslušníci vojenské správy v týlu) činně účastnili. Pokud bychom hledali přím tradici, která byla v tomto ohledu cílevědomě připomínána, pak se bezesporu jedná o úspěšn obrany proti Švédům během obležení Prahy na přelomu léta a podzimu roku 1648. Dodnes tyto socha studenta s puškou, kordem a praporem na nádvoří Klementina. Tradice akademické legie v polovině 18. století během válek o dědictví rakouské, na počátku 19. století za napoleon během revolučního roku 1848. Doopravdy masové zapojení studentů a mladších absolventů univerzity do ozbrojeného konflik teprve I. světová válka, často ovšem ne zcela dobrovolné. Tehdy už byla původně jednotná K univerzita rozdělena podle národnostního klíče na dvě samostatné vysoké školy – německou a je přímou předchůdkyní Univerzity Karlovy. Z členů profesorského sboru měla armáda největš – pro některé z nich znamenaly zkušenosti z polních nemocnic zásadní krok v dalším vědecké To byl třeba případ zakladatele československé plastické chirurgie Františka Buriana. Z ml mediků, pro které válka znamenala zásadní životní zkušenost, můžeme uvést třeba pozdějšího Charváta nebo Bohuslava Boučka – první sloužil až do konce války na různých frontách v rak druhý se již v době jejich formování dostal do československých legií. Rukovali ale samozřejmě i představitelé jiných oborů. Historik umění Zdeněk Wirth trávil s jako proviantní důstojník na haličské frontě: zkáza, kterou na vlastní oči viděl, nebyla b jeho představy o památkové péči, které mohl v meziválečné ČSR prosazovat jako vysoký úředn školství a národní osvěty. Zkušenost z prvních měsíců války s ním sdílel jako důstojník la například právní filosof a pozdější profesor právnické fakulty Emil Svoboda. I absolvent f fakulty české univerzity a posléze první profesor botaniky na meziválečné brněnské univerz Podpěra putoval původně na haličskou frontu. Jako jeden z obránců pevnosti Přemyšl se ale do zajetí, a poté trávil větší část války ve vedení Epidemiologického, bakteriologického a ústavu československých legií. Jiní studenti a absolventi ovšem padli hned v prvních týdne namátkou mladé historiky Miloše Vystyda a Ferdinanda Pakostu. Na bojištích I. světové válk zároveň bojovali a umírali také studenti a absolventi Německé Karlo-Ferdinandovy univerzit Profesor Josef Charvát (foto vpravo). Čeští a slovenští studenti působící v armádě byli v prvních měsících samostatnosti z velké na Slovensko do bojů s bolševickou Maďarskou republikou rad. Stát i škola měly pro mladé m se poté z vojenské služby pochopení – mimo jiné pro ně byly v letních měsících 1919 a 1920 mimořádné dvouměsíční semestry, aby mohli snáze dohnat přerušené studium. Ostatně – nejen ČSR Tomáš Garrigue Masaryk a ministr zahraničí Edvard Beneš, ale také první ministr války Štefánik byli před válkou členy akademické obce české univerzity. Druhá světová válka rozdělila studenty a vyučující obou pražských univerzit ještě markantn studenti a mladší příslušníci profesorského sboru německé univerzity rukovali postupně do většina studentů Univerzity Karlovy prožila válku v civilních zaměstnáních, protože české byly od 17. listopadu 1939 zavřeny. Část z nich na několik let zakusila prostředí koncentr v Sachsenhausenu, kam bylo po uvedeném datu transportováno na 1.200 mladých mužů ze všech moravských vysokoškolských center. Nezanedbatelné množství studentů a absolventů odešlo v prvních měsících po vypuknutí války aby se přidali k nově formovaným exilovým vojenským jednotkám. Sloužili ve vzduchu i na ze nástupce Bedřicha Hrozného, profesor klínopisu Lubor Matouš byl těžce raněn v bojích o Dun bojovali u Tobruku nebo osvobozovali Normandii. I v podmínkách dalšího světového konfliktu vysokoškoláky z pochopitelných důvodů mimořádný zájem o lékaře. Celkem čtyřiceti čtyřem če medikům sloužícím v zahraničním vojsku tak bylo umožněno během války dostudovat na univerz a Cambridge. Po roce 1948 se příslušnost k „západnímu“ odboji stala záminkou k politické p Bezprostředně po konci války ale měli vojáci západní československé armády možnost studova příslušníci československého zahraničního sboru zformovaného v ČSSR (včetně rodáků z Podka která v té době už byla součástí Sovětského svazu). Profesor Lubor Matouš. Dodejme ještě, že v obou světových válečných konfliktech se měnilo postavení žen na vysoký v armádě. Během I. světové války studentky zaplnily vyprázdněné posluchárny filozofických fakult pražských univerzit (na právnických mohly studovat až po vzniku ČSR). Ačkoli se řad zejména do válečného zdravotnictví, oficiálně ještě v armádě nepůsobily. Za II. světové vá situace změnila a otázka veteránů se tak týká obou pohlaví. Nikoli ale povinná vysokoškols služba za reálného socialismu, která byla spíše strašákem a vysmívaným předmětem, než opra vlasti. To se snad v obecných rysech změnilo, nakolik tento jev lze na základě současné akademické Absolventi univerzity působí v zahraničních misích jako lékaři, duchovní, specialisté v rů Mezi současnými studenty a absolventy nejsou výjimkou příslušníci aktivních záloh. To vše v potaz při hledání vztahu univerzity k veteránům, který by mohl být postaven na solidní z trvalejší podobu. Pro Den veteránů byl 11. listopad vybrán symbolicky, neboť toho dne roku 1918 bylo ve vlak Francport u severofrancouzského města Compi?gne podepsáno příměří mezi Spojenci a Německem západní frontě ukončeny boje 1. světové války. Od té doby si každý, kdo chce připomenout t symbol vlčího máku. Do sbírky ke Dni veteránů se Univerzita Karlova aktivně zapojila a vlč dostání v UK Pointu v Celetné ulici. Den veteránů také připomněl rektor Tomáš Zima ve vide