Jaroslav Heyrovský obdržel před 60 lety Nobelovu cenu ****************************************************************************************** * Jaroslav Heyrovský obdržel před 60 lety Nobelovu cenu za objev polarografie ****************************************************************************************** Přesně před šedesáti lety, 10. prosince 1959, převzal profesor Jaroslav Heyrovský ve Stock cenu v oboru chemie za objev a rozpracování analytické polarografické metody. Byla to hist Nobelova cena pro jakéhokoliv českého vědce. Přitom jen profesor Heyrovský byl na Nobelovu cenu nominován celkově osmnáctkrát. V oboru čtrnáctkrát (1934, 1938, 1940, 1944, 1947, 1950, 1952–1959), ve fyzice jednou (1940) a na za fyziologii a medicínu třikrát (1948, 1949, 1953). Byl nositelem čestných doktorátů z řa univerzit i členem vědeckých akademií po celém světě. Byl viceprezidentem Mezinárodní unie prezidentem polarografické společnosti v Londýně, čestným členem japonské polarografické s chemických společností Československa, Rakouska, Polska, Anglie a Indie. „Svůj úžasný výzkum dělal profesor Heyrovský nejen mozkem a rukama, ale také srdcem,“ říká Jiří Barek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Právě o něm lze tvrdit, že navazuj Heyrovského. Věnuje se analytické chemii. A právě polarografie je stále (v upravené podobě zásadních nástrojů této disciplíny. Respektive patří do širšího spektra elektrochemických pánové zasvětili svůj profesní život. • V době, kdy Heyrovský přebíral Nobelovu cenu za polarografii, vám bylo deset let. Jaký v osobně a pro vaši práci má takzvaná elektrolýza s rtuťovou kapkovou elektrodou? Patřím k pomalu mizející generaci, která si velmi dobře uvědomovala, že všechny její výsle jenom díky tomu, že stála na rameni obrů, jako byl profesor Heyrovský. Měl jsem to štěstí, k polarografii „nakazily“ úžasné osobnosti z pražské polarografické školy, jež profesor He a které působily jak na jím založeném ústavu na Akademii věd, nyní nesoucím jeho jméno, ta katedře analytické chemie PřF UK a v naší UNESCO Laboratoři elektrochemie životního prostř A přestože s postupným vývojem elektroanalytických metod byla rtuťová kapková elektroda v  postupně nahrazována novými elektrodovými materiály, dodnes je úžasným nástrojem umožňujíc vlastností a přeměn nových léčiv, chemických karcinogenů, pesticidů, nanomateriálů, biomol řady dalších látek významných z hlediska ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Je uvědomit, že nové elektrodové materiály a elektroanalytické metody by nevznikly bez průkop profesora Heyrovského a pracovníků pražské polarografické školy. Metody vědeckého výzkumu i experimentální postupy zavedené Heyrovským jsou dodnes používány v oblasti různých nanot v biochemii a dalších přírodních a lékařských vědách. • Článek o svých objevech na tomto poli přitom poprvé uveřejnil v Chemických listech už v  ocenění přišlo až v roce 1959? Profesor Heyrovský byl na Nobelovu cenu nominován celkově osmnáctkrát, přičemž to bylo čtr za chemii, jednou za fyziku a třikrát za fyziologii a medicínu, získal ji ovšem až v roce ostatní Nobelovy ceny obvykle nebyly uděleny při první nominaci. Je to prostě oblast s vel tím více si tohoto ocenění musíme vážit a připomínat si je. Prof. PhDr. Jaroslav Heyrovský, DSc. [ URL "https://www.natur.cuni.cz/chemie/informace-o-s ? po studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, oborů chemie, fyzika a matematika ( fyzikální chemie ? v průběhu první světové války byl lékárenským chemikem a rentgenologem. V rakouských nem a na neshody hodnot povrchového napětí ? v roce 1922 vyvinul polarografii, což je metoda používající měření elektrického proudu, roce 1926 stal profesorem; v roce 1951 spoluzakládal Polarografický ústav, v jehož čele st • Historie objevu polarografie je velice klikatá; podobně jako u jiných přírodovědných obj třeba k udělení Nobelovy ceny u něj vlastně nelze přesně určit datum, kdy k němu došlo… O objevu polarografie toto tak úplně neplatí. Datum jejího zrodu známe velmi přesně. Nápad zajímavé měřit proud procházející rtutí odkapávající do studovaného roztoku, dostal Heyrov 9. února 1922 (viz kopie stránky z jeho pracovního deníku, který si od dob svých studií v  v angličtině ?) – a protože žil ve šťastné době, kdy nemusel trávit většinu času psaním zp žádostí o granty a jejich vyúčtováním, půjčil si na nynější matematicko-fyzikální fakultě galvanometr a hned odpoledne změřil první závislost tohoto proudu na vloženém potenciálu, nazval polarogramem. Je úsměvné, že změřené závislosti publikoval za necelé čtyři měsíce v časopise Chemické li to bylo v době, kdy se vše sázelo ručně, stejně jako se ručně ryly štočky pro příslušné ob pro porovnání: dnes, v době úžasných počítačových programů pro přípravu a tisk publikací, časopise průměrná doba mezi posláním publikace a jejím publikováním delší než dvanáct měsí o tom, že dnes by se řada hodnotitelů na publikaci v českém jazyce dívala téměř s pohrdání • Mladý vědec Heyrovský byl prý velice talentovaný již během studií. Je šance, že se v bud podobného úspěchu a některý náš vědec, či snad dokonce opět přírodovědec získá Nobelovu Možné to je, ale já patřím k té menšině, jež si myslí, že hlavním posláním naší univerzity vybraných geniů, kteří rychle odejdou do zahraničí za lepšími pracovními podmínkami a větš nejrůznější ocenění, ale výchova opravdu kvalitních odborníků pro českou společnost. A pod může být každá pyramida jen tak vysoká, jak široká je její základna. Takže chceme-li uvažo směru, musíme udělat vše pro to, aby nejnadanější mladí lidé šli spíše studovat přírodní, technické vědy než dnes módní komerční inženýrství, business administration a podobně, jak vědom významu těchto oborů pro naše hospodářství. V oblasti chemie bych rozhodně začal zkvalitňováním výuky chemie na základních a středních obnovením významu a postavení českých chemicky orientovaných středních škol, které kdysi p světovou špičku ve svých oborech. A možná bych uvažoval o jistém omezení „plánovací role“ agentur. Mám totiž trochu obavu, že profesor Heyrovský by dnes těžko dostal grant na měřen do různých roztoků, což ho vedlo k objevu polarografie. Stejně tak jako by se Alexanderu F psal grant slibující, že zapomene umýt misku, a tak objeví penicilin, nebo Henrimu Becquer že zapomene fotografickou desku vedle uranové sloučeniny, a tak objeví přirozenou radioakt Zároveň bych určitě hodně přemýšlel nad tím, jak učit přírodní vědy tak, aby to mladé lidi neodstrašovalo. Viděl jsem světýlka v očích dětí, když jim kolegové ukazovali krásné chemi v Dejvicích. Marně si lámu hlavu nad tím, co ta světýlka zhaslo do doby, kdy se tyto děti rozhodovat, co půjdou studovat. • Proslulé se staly vědecké semináře profesora Heyrovského na Albertově v posluchárně Ch3 o nových pracích z fyzikální chemie“. Víte o nich něco? Vím o nich hlavně to, že se tam o všem podrobně diskutovalo, žádné téma nebylo tabu a cíle poznatků a zkušeností, obohacující všechny účastníky diskuze. A je mi moc líto, že vzhlede času a vzhledem ke změněné atmosféře a prioritám činnosti vysokých škol je podobných akcí lidé s určitými názory jsou stále méně ochotni diskutovat s lidmi názorů jiných a přemýšle • Ztratila polarografie něco ze svého významu za těch sedmadevadesát let od objevu a šedes ocenění? Pokud mluvíme o jejím praktickém používání jako analytické metody, pak určitě ano. Pokud s díváme jako na nástroj studia významných molekul a jejich přeměn, pak určitě ne, jak dokaz průkopnické práce brněnských kolegů z Biofyzikálního ústavu Akademie věd v oblasti studia rozhodně neztratila nic ze svého významu z hlediska gnozeologického a z hlediska inspirace vědecko-výzkumné práce. Zákonitě menší praktické využití polarografie v současné době v mý nesnižuje genialitu profesora Heyrovského a jeho polarografické metody, stejně jako nesniž Jamese Watta a Roberta Stephensona a jejich vynálezů skutečnost, že parní stroj a parní lo už tolik nepoužívají. • V čem podle vašeho názoru spočívaly mimořádné kvality a schopnosti Jaroslava Heyrovského dovedly k Nobelově ceně? V prvé řadě měl schopnost odlišit podstatné od nepodstatného, což mu umožnilo vidět úžasné kapkové elektrody i přes komplikace způsobené oscilacemi proudu v souvislosti s jejím odka schopnost úžasným způsobem a přitom velmi jednoduše vysvětlovat a propagovat výsledky svéh přesvědčit světovou chemickou veřejnost o praktické použitelnosti a fascinujících možnoste polarografické metody, a tím zajistit její široké praktické použití. Svůj úžasný výzkum dě mozkem a rukama, ale také srdcem. Jeho mimořádnost spočívala i v tom, že měl schopnost vyt velký výzkumný tým, kdy se nemusel bát, že při jeho vytváření bude obviněn z inbreedingu ( inbreeding je praxe, kdy se najímají vlastní studenti do akademického sboru – to podle něk zabraňuje přílivu nových myšlenek, pozn. red.). Mimořádný byl i v tom, že byl bezmezně odd Lze říci, že profesor Heyrovský miloval svou rtuťovou kapkovou elektrodu a ta se mu odměňo polarografickými křivkami. Prof. RNDr. Jiří Barek, CSc. [ URL "https://is.cuni.cz/webapps/whois2/osoba/14920997325424 ? elektroanalytický chemik a vysokoškolský profesor na katedře analytické chemie PřF UK [ pro sledování stopových množství biologicky aktivních organických látek ? autor a spoluautor stovek publikací z oblasti elektroanalytické chemie, člen Královské c (EuChemS), Divize analytické chemie Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou chemii (IUPA rady FCHT a FCHI VŠCHT v Praze a FCHT Univerzity Pardubice, člen komise Akademie věd ČR pr