Homo erectus běhal pomaleji než dnešní maratonec ****************************************************************************************** * Homo erectus běhal pomaleji než dnešní maratonec ****************************************************************************************** Antropologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a tří amerických univerzit objas jak mohl Homo erectus běžet za kořistí více než pět hodin bez vody. Výsledky jejich bádání matematicky modelovali ztrátu potu, uveřejnil prestižní časopis Journal of Human Evolution www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0047248419300077?via%3Dihub"] . Člověk je mezi primáty výjimečný mimo jiné absencí srsti, schopností potit se i běžeckou v Na příčinách stojících za těmito unikátními lidskými vlastnostmi se však vědci stále nemoh Podle jednoho vysvětlení jsme tyto vlastnosti získali díky vytrvalostnímu lovu, který před lety v žáru afrického slunce praktikoval Homo erectus. Otázkou však zůstávalo, jak mohli d několikahodinovém běhu předcházet dehydraci. Vytrvalostní lov, pozorovaný i u současných lovců-sběračů v Kalahari, spočívá ve štvaní ko v poledním horku. Zatímco člověk se ochlazuje pocením, většina ostatních zvířat se potit n v horkém prostředí u zvířat rychle stoupá tělesná teplota, až je přehřátí donutí zastavit. podmínkách tak člověk dokáže doběhnout i výrazně rychlejší kořist. Lovci však za svoji sch kořist během platí vysokými ztrátami vody. Řada vědců byla proto přesvědčena, že lov velký nemohl obejít bez nádob na vodu. Vytrvalost objasněna Českoamerický tým antropologů vedených Martinem Horou z Přírodovědecké fakulty UK [ URL "h www.natur.cuni.cz/biologie/antropologie/lide-na-katedre/osobni-slozky/hora-martin/profil"] s důkazy, že Homo erectus byl schopen běžet bez vody dostatečně dlouho i na uštvání velké „Podle našich simulací by neměly ztráty vody ohrozit dávného lovce dříve než po pěti a půl vytrvalostního lovu“, uvádí antropolog Hora. Popsané úspěšné vytrvalostní lovy antilop kud lovci v Kalahari přitom trvaly dvě až pět hodin. Homo erectus by tak schopný dokončit bez všechny zdokumentované vytrvalostní lovy velkých antilop. Uveřejněné výsledky vycházely z matematického modelu, který, zjednodušeně řečeno, vypadá j stránka rovnic. Princip je prý podle Martina Hory velice jednoduchý: „Když dokážeme odhadn tepla člověk při běhu vyrobí při chůzi a běhu, přičemž vycházíme z experimentů s živými li vlastnosti prostředí – tedy teplotu a vlhkost vzduchu, jsme schopni určit, kolik tepla těl člověk pocením schopen odvést,“ popisuje antropolog. Podle Hory obecně neplatí, že čím zar je, tím více se potí: „Záleží vždy na tom, kolik a jak výkonných máme potních žláz.“ Proto lovci-sběrači, kteří využívají vytrvalostní běh, jsou pouze muži, i matematický model vych schopností muže. Málo se potil Za překvapivě velkou vytrvalostí Homo erectus stojí jednak jeho značná velikost těla a jed rychlost simulovaných lovů. Větší lidé mají menší povrch těla vzhledem ke své hmotnosti, d z jejich těla může odpařit relativně méně vody. Homo erectus byl téměř o polovinu těžší ne kalaharští lovci, což mu umožnilo běžet bez vody o třičtvrtě hodiny déle. Nízká rychlost s lovů odpovídala tomu, co známe z Kalahari, kde je lovec občas donucen zpomalit, aby udržel „Rychlost vytrvalostního lovu byla tudíž výrazně nižší než závodní tempo dnešních maratons dodává spoluautor studie Vladimír Sládek z Přírodovědecké fakulty UK. Aktuální výzkum českých antropologů naznačuje, že i před vynálezem nádob na vodu bylo hlav vytrvalostního lovu přehřátí kvůli nedostatečnému odvádění tepla, spíše než dehydratace v nadměrných ztrát vody. Co bude dál? „Zkoušíme modelovat i kořist. Příběh se uzavře, když budeme vědět, jakou měla vytrvalost, snažila uniknout,“ prozradil pro iForum něco ze svých dalších vědeckých plánů Martin Hora.