Zpackaný pokus o reformu ****************************************************************************************** * Zpackaný pokus o reformu ****************************************************************************************** O penězích na vědu rozhodlo ministerstvo špatně, tvrdí přední vědci Čeští vědci už jsou zvyklí na nekvalifikovaná rozhodnutí nejrůznějších úředníků. Že by vša verdikt ministerstva školství byl chválen jako odvážný reformní čin, jako nyní při příleži Výzkumných záměrů vysokých škol, to je něco nového a velmi nebezpečného. K tomu nemůžeme m O co jde: čtrnáct dní před koncem loňského roku vyhlásilo ministerstvo školství (MŠMT) na stránkách stručně výsledky soutěže českých vysokých škol o mnoho miliard korun na vědecký příštích pět až sedm let. Co bylo na tomto hodnocení špatně? Skoro všechno. Zaprvé: kritér byla chybně nastavena, protože dávají příliš malou váhu dosavadním výsledkům hodnocených t velkou váhu vizím a plánům do budoucna. Naopak takřka absolutní váhu měly anonymní oponent posuzovatelé přitom měli k prostudování vždy jen jediný projekt, takže je nemohli navzájem soutěž v krasobruslení byla hodnocena tak, že každý rozhodčí vidí jen jediného závodníka, ani tak jeho výkon, jako spíš jeho esej o tom, jak bude skákat trojitého rittbergra napřes Podle tohoto absurdního postupu byly jednotlivé projekty (často vědeckých týmů celých faku skupin A až D podle "kvality". Ačkoli reálné rozdíly mezi záměry hodnocenými A až C byly m jejich financování komise doporučily), dostaly skupiny, které se v této ruské ruletě ocitl plné financování, projekty B 90 % požadovaných prostředků, ostatní nic. Požár požehnáním? Ministerstvo školství navíc nesplnilo svou povinnost, aby jako zodpovědný správce peněz da provedlo předběžné vnitřní hodnocení (jako to udělala ve shodě se zákonem pro své ústavy A Ekonomičtí experti MŠMTměli důkladně posoudit, jestli některé finanční požadavky nejsou př tak zajistit, aby se přiměřeně dostalo na co nejvíce projektů doporučených odbornými komis náklady v projektech oficiálně nazývají UZNANÉ. Nechávat toto posouzení finanční stránky n vědeckých oponentech je holý alibismus, a podle toho to také dopadlo. Že takovou parodii na hodnocení hájí ministerský úředník, který ho prosadil a organizoval, nakonec logické. Kupodivu se však objevil hlas hájící postup MŠMT i mezi vědci (článek J. 17.1.) Náš přední evoluční biolog (ale také prorektor univerzity, která v oné loterii dopa tu s vtipem sobě vlastním argumentuje, že je celá věc vlastně přínosem, neboť konečně rozp o kritériích hodnocení vědecké práce. Podle této logiky byl požár Národního divadla vlastn protože poukázal na nedokonalou připravenost našich hasičských sborů. Šroub se utahuje Kauza Výzkumných záměrů (dále VZ) je však jen jedním z řady selhání institucí řídících a f českou vědu. V posledních letech cítíme, jak se utahuje šroub. Stále silnější administrati ničí atmosféru pro vědeckou práci. Byrokracie je stále otravnější, nejrůznější dotazníky s podrobnější, jejich vyplňování stále komplikovanější, lhůty stále kratší. Podepsaní se veř že velkou část loňského roku nestrávili vědeckým bádáním, ale vyplňováním obludných a zjev složitých formulářů. Laskavou péčí příslušných orgánů byly totiž všechny programy financov (Výzkumné záměry, Centra aplikovaného výzkumu, standardní granty od různých agentur, Centr výzkumu) loni zkoordinovány tak mistrně, že jsme všichni museli žádat o všechny, a to takř abychom zvýšili šanci, že někde uspějeme. Mnohé týmy navíc skutečně v několika či dokonce soutěžích uspěly, takže řadu grantů budou muset zase vracet stovky hodin strávené při psan zasedání oborových rad, psaní posudků atd. tak přijdou úplně vniveč. Můžeme si však za to nejspíš sami. Při každé další bezkoncepčně vyhlášené a špatně zorgani soutěži jen tak zabrbláme, usedneme k počítačům a vyplňujeme kolonky. Jde přeci o peníze p laboratoře. Stěžovat si budeme až potom... Teprve tehdy, když zpackané hodnocení způsobí o začneme ohledávat rány. Vraťme se zase k VZ. Autoři místopřísežně prohlašují, že nepotkali jediného českého vědce, nepovažoval za alibistický byrokratický nesmysl vymyšlený nudícími se úředníky. Absurdně k struktura žádosti o VZ spolehlivě zaměstnala desítky vědců z každé instituce na mnoho týdn zahraniční posuzovatelé si stěžovali na to, že struktura VZ takřka znemožňuje řádné hodnoc spoustu zbytečných informací a ty podstatné zamlžuje. Nechali jsme si to líbit, přistoupil absurdními pravidly a teď se divíme absurdním výsledkům. Ministerské kutilství Ne, nechceme se vracet k plošnému rozdělování peněz každému, kdo si řekne. Naopak, jsme pr přísný metr. Jen by příslušné úřady měly přestat vynalézat kolo: stejně jim z toho vždycky vyjde trojúhelník. Existují desetiletí používané a dávno prověřené metody hodnocení výsled práce, stačí je použít. V přírodních vědách o kvalitě svědčí jednoznačně publikace ve špič mezinárodních časopisech, využité patenty a licence, ohlasy v zahraničních časopisech. To a hodnotitelné. Při důkladném hodnocení institucí k tomu musí přistoupit zkoumání pracoviště týmem nezávis zahraničních odborníků, kteří situaci na místě prověří a ručí za hodnocení svou pověstí. T vědecké instituce a jejich plány do budoucnosti v Anglii, Francii nebo Německu. Ano, takov drahý. Byl by však jistě levnější než dobře míněné kutilství ministerských úředníků. Pokud změnu hodnotit výsledky jejich práce my, bylo by to s bídou na C minus. Autoři jsou vědeckými pracovníky Akademie věd ČR, vysokoškolskými učiteli a členy Učené sp VÁCLAV HOŘEJŠÍ, JAN KONVALINKA