Animal Studies: nový obor s velkým přesahem ****************************************************************************************** * Animal Studies: nový obor s velkým přesahem ****************************************************************************************** Zbožňujeme přírodovědné dokumenty. Nadšeně adoptujeme zvířata v zoo a obliba domácích mazl vyšší než dnes. K utrpení zvířat, která označujeme jako jedlá, zůstáváme však zcela netečn si dokonce obranné mechanismy, kterými si tento paradox sami před sebou obhajujeme. Nejen nový obor Animal Studies. Animal Studies je relativně nový společenskovědní obor, který se zabývá vztahy lidí a zvíř zvířat v lidské společnosti. Kombinuje tak obory, jako je psychologie, když zkoumá vztah z perspektivy emočního kontaktu, nebo sociologie, když pozoruje rozdílné přístupy ke zvířatů kulturních skupin. Výuce a rozvoji Animal Studies se u nás věnuje Tereza Vandrovcová z kat Filozofické fakulty. Ve svých odborných textech často používáte termín mimolidská zvířata. Můžete ho objasnit? Tímto pojmem zdůrazňujeme základní předpoklad našeho oboru, totiž že lidé jsou součástí ži Mluvit o člověku a zvířatech odděleně je nelogické stejně jako rozdělovat jablko a ovoce. zvířata, jsme savci a patříme do živočišné říše. Umím si představit, že máme podobné instinkty nebo prožívání strachu. Zvířata ale nemohou morální volbu. To je ryze lidská oblast. Dnes už víme, že zvířata jsou nám podobnější, než jsme si byli dříve ochotni připustit. Na že zvířata nemají morálku. Jsou schopna si vytvořit vlastní pravidla a vyžadovat jejich do Například jedna skupina opic měla pravidlo, že když začne pršet, jdou se všichni schovat. se schovat nešly a ostatní opice je proto potrestaly. Vidíme tedy, že i mezi zvířaty fungu elementárně připomínající morálku. Stejně tak dnes již zvířatům běžně připisujeme kognitiv schopnost užívat nástroje. To jsou vlastnosti, které jsme v minulosti připisovali pouze čl Naše vnímání zvířat se tedy nějakým způsobem vyvíjí? Zaznamenáváme kontinuální nárůst pozitivního vztahu ke zvířatům, jsme vůči nim také mnohem Sociolog Norbert Elias tento fenomén pojmenoval „civilizační proces“ a popsal jej jako zje utrpení lidí obecně, menšin i zvířat. Tento trend je od 60. let doprovázen také zvýšenou s přírodu. Nárůst obliby domácích mazlíčků, kteří městskému člověku zprostředkovávají zvířec přímém rozporu s realitou velkochovů. Rozpor v přístupu k mazlíčkům a ke zvířatům, která konzumujeme, je nejspíš každému zřejmý. společnost sofistikované způsoby, kterými si tuto nerovnost sami před sebou obhajujeme. Britská psycholožka Melanie Joy zavedla k popsání této ideologie pojem karnismus. Konzumac vnímána jako společenská norma, a kdo se jí vymyká, je deviantní. V naší české kultuře je zastoupena. Od dětství se učíme, že existují zvířata, která zabíjíme, a pak zvířata, která Tuto kognitivní disonanci řešíme tím, že jedlým zvířatům připisujeme podřadnější kvality n milujeme. Jsou podle nás hloupější, méně emocionální, nemají myšlenky ani pocity, a proto když jim odebereme mladé, nebo je celý život držíme ve velkochovu. Etologické výzkumy však opak, tedy že se od těch privilegovaných zvířat příliš neliší. Celý tento argument se ale rozpadá, když se podíváme pár set kilometrů na západ nebo na vý divné jíst psa, Američany zase šokuje náš zvyk jíst králíky. Je na tom dobře vidět, že konzumace zvířat je jen kulturní konstrukt, který se liší podle člověk narodí. Zaměřme se tedy na naši zemi. Jak se za posledních sto let vyvíjela konzumace masa u nás? Ještě za první republiky u nás byla bezmasá strava zcela běžná, ne všichni měli peníze na dokonce vznikat první tzv. vegetářské spolky. Na konci dvacátých let dvacátého století byl kolem 12 vegetariánských restaurací, nicméně se začátkem druhé světové války byly vegetari zakazovány a vegetářské spolky potlačeny. Za komunismu převládla percepce masa jako nejlep energie pro pracujícího člověka. Všichni pracující lidé museli dostávat maso, a tak převlá nad kvalitou. Komunistický režim prosadil hojnou konzumaci vepřového a vajec na úkor u nás konzumovaných potravin, jako je cizrna nebo merlík. Tabulky doporučující zdravý počet bílk absurdně nadsazené, kolikrát doporučovaly dvakrát až třikrát větší množství bílkovin než o na západě – abychom byli lepší než na západě. Dnes už ale víme, že nadměrná konzumace živo zdravá není. Konzumace masa je často vnímána jako otázka společenského postavení. Konzumace masa byla symbolem hlavně v minulosti. Maso bylo drahou komoditou, kterou si běž téměř nikdy dovolit. Když na tom byli hodně dobře, měli jednou týdně králíka nebo slepici. znakem prestiže, bohatství a síly. Tato představa se dnes začíná rozmělňovat, neboť se v n zvyšuje zájem o environmentální otázky. Situace se dnes silně proměnila zejména ve městech lidmi. V oblastech s menším osídlením pak může konzumace masa naopak stoupat spolu se zlep situací chudších jedinců – najednou si mohou dovolit to, co dříve nemohli. Snaží se Animal Studies o změnu našeho přístupu ke zvířatům? Obor Animal Studies sám o sobě neusiluje o změnu společenského řádu. Jeho cílem je popsat a její kulturní významy. Podoborem Animal Studies jsou ale také Critical Animal Studies, k vyloženě angažovaným oborem. Snaží se odkrývat různé mechanismy, kterými potlačujeme souci zvířatům, a tyto informace poskytují například aktivistům, aby mohli jednat. Můžete některé z těchto mechanismů popsat? V každé kultuře existuje celá řada různých ospravedlnění konzumace zvířat. Některé jsou ví iracionální. Dobře známá je například série argumentů označovaná jako čtyři N. V angličtin argumenty pojmenovány takto: normal, natural, necessary a nice. Konzumace masa je normální všichni, a proto to dělám i já. Konzumace masa je přirozená – maso jsme jedli před tisíci to i ostatní zvířata. Konzumace masa je nezbytná – tady se často schovávají dva argumenty. je víra v to, že člověk musí jíst maso, aby byl silný, nebo musí jíst maso, aby se zvířata nebo aby řezníci nepřišli o práci. Konzumace masa je příjemná – maso je dobré a chutné. Te je nejslabší, protože v jiných oblastech by naprosto neobstál. Nemůžeme například říct, že morálně obhajitelná, protože zneužívání dětí přináší pedofilovi potěšení. Tereza Vandrovcová, Ph.D., vystudovala sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlov na Fakultě sociálních studií Masarykovy Univerzity a na katedře psychologie na University průvodce Soucitne.cz [ URL "http://soucitne.cz/"] a neziskové organizace Česká veganská sp